Technika umocňuje můj pocit svobody

milichPráce managementu v zemědělské výrobě je určitě v mnohém jiná než ta, která náleží  provozům pouze pod střechou, a to vzhledem k nejrůznějším specifikám od nevyzpytatelnosti počasí až po často těžko odhadnutelnou sklizeň, celkovou produkci či výnosy. Pokud však jde o metody a formy řízení, ty se až tak příliš neodlišují. Zdaleka nejen to však bylo námětem tak trochu předvelikonočního rozhovoru s jednatelem a ředitelem společnosti OVUS Slaný, podnik živočišné výroby, s. r. o., Ing. Tomášem Milichem:
Co vás přivedlo do světa businessu?
Když tak přemýšlím nad vaší otázkou – dělat bussines mě vlastně vždycky lákalo. Už na škole jsem se musel starat sám o sebe a kromě studia chodit po nocích na brigády, abych mohl hradit náklady s tím spojené. Dalo by se říci, že to byla taková moje manažerská škola života. Málokdo si uvědomuje, že samostatnost a svoboda rozhodování je vlastně obrovská odpovědnost, a tady jsem si musel vytvořit určité návyky a najít v sobě vlastnosti, které se mi později hodily v dalším profesním životě… No a v tomto profesním směřování vždy zásadně promluvila náhoda, možná osud, já tomu říkám spíše štěstí. Ačkoliv jsem vystudoval techniku, moje první zaměstnání začalo v bankovním sektoru, kde jsem prošel prakticky veškerými provozy, od přepážky až po krizové řízení. Znamenalo to opět se učit něco nového a naplno se věnovat ekonomice.
A co vám osud připravil dál?
Před šesti lety jsem se při jednom projektu seznámil s Mieczyslawem Molendou, zakladatelem společnosti GASCONTROL a sdružení firem GASCONTROL GROUP, což se později ukázalo jako zásadní pro záchranu drůbežářského podniku a mého působení v něm.
Bylo těžké přejít do zemědělské živočišné výroby?
Dalo by se říci, že zemědělství, a živočišná výroba zvlášť, je prakticky v procesu neustálého řešení krizových situací. Jednou je moc velká zima, jindy příliš teplo, pak nastane sucho apod. To vše má vliv na cenu krmných směsí, které tvoří přes 70 procent vstupních nákladů. Vaječná výroba je nepřetržitý výrobní proces a slepice se nedají vypnout a pak zase zapnout, anebo vyrábět vejce na sklad. Prostě to vše má svá pravidla a odlišnosti, a zkušenosti z krizového managementu a ekonomiky jsem tady mohl plně využít. Jako výhodu vnímám, že jsem neměl žádné předsudky k doporučením moderních postupů a radám odborníků z vysokých škol a výzkumných ústavů, o které jsem se zajímal.
Vše jsme si postupně ověřovali v praxi. Důležité bylo obklopit se zkušenými a činorodými lidmi, kterým jde o dobře odvedenou práci a o výkon, což se naštěstí záhy podařilo. Dnes se to říká snadno, ale nebylo jednoduché získat si a stmelit kolektiv poznamenaný mnoha negativními jevy, nedůvěřivý k novotám, které jsme překotně zaváděli.
Nakonec se vám to ale přeci jen podařilo…
Pomohlo přesvědčit lidi o správnosti a úspěšnosti nových postupů v návaznosti na zaváděné moderní technologie. Učit se musel každý takříkajíc za pochodu a s postupem doby, kdy již byly patrné pozitivní změny, kdy nám zaměstnanci začali důvěřovat a začali se aktivně zapojovat do všeho dění.
Vštípit si však spoustu nových poznatků, poznat moderní technologie a vše promítnout do svěřeného provozu asi není jednoduché. Jak jste to zvládal?
Pro mě to znamenalo posbírat obrovské penzum informací z daného oboru, tedy o všem, co s chovem nosnic a výrobou vajec souvisí. Doháněl jsem to po večerech a víkendech.
Změnou managementu chovu nosnic a odchovu kuřic, a to za pomocí průmyslových PC centralizovaných do podnikového informačního systému, využívajících zdrojových informací z tenzometrických vah na silech a nasazení počítadel vajec, se řízení provozu velice zprůhlednilo a zefektivnilo. Jednalo se o pokračování inovací a modernizace farmy nad rámec povinných nařízení legislativy EU vztahujících se k welfare chovu nosnic. Právě díky  modernizacím a inovacím jsme mohli přejít k řízenému krmení za využití světelného režimu a automatizovaných vah v chovech, což nám umožnilo prakticky on-line  sledovat dění v halách a v případě potřeby zasáhnout. V každém okamžiku víme prakticky vše o zdraví a kondici hejna. To s sebou samozřejmě přineslo i úspory a zvýšení efektivity chovu.
Pro představu, co se například zásadního změnilo v krmení nosnic?
Kvalita krmení je nesmírně důležitá pro výsledný produkt, tedy vejce. Od počátku jsme právě tady experimentovali nejvíce s využitím všech pokrokových zkušeností vedoucích k úsporám krmiva. Využíváme devět druhů krmných směsí a díky modernímu managementu chovu nosnic se nám podařilo snížit jejich spotřebu na jedno vejce o 21 % , při tom jsme omezili úhyny z devíti procent na dvě a půl procenta a navýšili průměrnou snášku o šest vajec na slepici. Chtěl bych také podotknout, že právě vejce je čistým zdrojem bílkoviny a z hlediska výživy jsou vajíčka jedinečnou plnohodnotnou potravinou s ideálním obsahem bílkovin, tuků a příznivým zastoupením vitaminů a minerálních látek.
Firma byla v době vašeho začátku na pokraji krachu, a přesto jste ji dokázal přivést brzy k úspěchu. Co k tomu nejvíce přispělo?
Byl to především tlak na produktivitu a efektivitu celého podniku. Zavedli jsme mnoho úsporných opatření, systémových změn a velmi nám pomohla finanční podpora našeho majitele spolu s finančním přispěním z fondů EU na realizaci některých projektů. Takže bez důvěry akcionářů GASCONTROLU a jejich výrazné podpory by náš úspěch nebyl možný. Při řízení firmy si na nic nehrajeme a všem nám jde o dobré fungování a prosperitu firmy. Na jedné straně lidi motivujeme, podporujeme je formou různých benefitů a na druhé pak očekáváme – a to se opravdu také děje – dobré nápady, přímou kritiku všeho, co by mohlo být lepší, loajalitu k firmě. Na nás pak je umět tomu všemu naslouchat a samozřejmě dobré podněty realizovat v praxi. Tento princip funguje jako zaručený recept na úspěch. Prakticky za rok od koupě podniku jsme firmu vyvedli z krize. Dnes namísto dřívější desítky odběratelů jich máme kolem tří set, dodávali jsme vejce do jediného supermarketu, dnes do sedmi. Ale mnohé jsme museli změnit rovněž v obchodě a marketingu, protože jedna věc je vyrobit a druhá prodat.
Firma vajíčka produkuje a současně jich část zpracovává a s přidanou hodnotou nabízí potravinářům, restauracím i obchodníkům. Bylo tomu tak vždy, nebo doplňková výroba vyplynula z nových možností?
Navázali jsme na dřívější tradice, avšak nové technologie nám umožnily podstatně tuto výrobu rozšířit a zavést řadu novinek. Jako jediní produkujeme barevná vejce známá z předvelikonočních prodejů, která dodáváme na náš trh. Jsou v šesti barvách a kromě klasických balení jdou k zákazníkům také v průhledných plastových kazetách. Díky šelakování, což je jedinečná technologie povrchové úpravy skořápek, dodáváme rovněž vejce se 40denní dobou trvanlivosti. Naše speciality ještě doplňují vařená loupaná vejce v nálevu.
Vajíčka dodáváte v nejrůznějších baleních, s jakými se mohou spotřebitelé setkávat?
Od klasických plat s 30 nebo 20 kusy přes obaly pro 15, 10 či 6 vajec a již vzpomenuté speciální šestikusové velikonoční kazety.
Jak je to s vaším jídelníčkem? Máte vajíčka rád, anebo si pochutnáte na kusu vepřového či dáte spíš přednost zelenině a ovoci?
Není nad maso a dobroty z něj! Cožpak se něco vyrovná domácím jelítkům, jitrničkám, tlačence? Ovšem nepohrdnu ani vejci. Konec konců děláme pravidelné kontrolní degustace pro posouzení kvality bílku a žloutku a kvality skořápek vajec, takže nejen si vejce uvaříme, ale i ochutnáme, co jsme vyrobili…
Baví vás vaření, nebo si umíte připravit jen ta vejce natvrdo?
I když vařím jen ojediněle, je to pro mne záliba a současně i způsob relaxace. V kuchyni si dokonale vyčistím hlavu.
Můžete doporučit nějaký zaručený recept z vaječiny?
Třeba omeletu s jablečnými plátky. Potřebujeme 400 g jablek, 200 ml mléka, 4 vejce, špetku prášku do pečiva, 60 g másla, špetku soli, trochu moučkového cukru a skořici. Rozmícháme vejce s mlékem, solí a kypřicím práškem. Tenké plátky jablek předem mírně osmahneme na másle v pánvi a zalijeme připravenou směsí. Omeletu pozvolna opečeme z obou stran a na talíři pak posypeme skořicovým cukrem a podáváme ozdobené zavařeninou. Tak vyzkoušejte!
Prakticky jste stále v provozu, a když ne, spojuje vás s ním telekomunikační technika. Máte přesto stále pocit svobodného člověka?
Díky technice nemám pocit, že mi něco důležitého uniká, získávám tolik potřebný čas, a ať jsem kdekoli, mám neustále přehled o všem, co se v našich provozech děje. Technikům to umožňuje mít dokonalý souhrn informací o každé činnosti v halách, aby mohli v případě potřeby včas reagovat na vzniklé problémy. Čas je pro nás v takových případech opravdu prioritou, vždyť se může rozhodovat o bytí či nebytí desetitisíců nosnic či kuřat v chovných halách. Takže technika spíše vzbuzuje a umocňuje můj pocit svobody.
OVUS je součástí skupiny GASCONTROL GROUP, jejíž firmy působí v energetice, plynárenství a v dalších oborech. Jste tedy mezi nimi svým způsobem „exotikou“, projevuje se to nějak?
Při pravidelných setkáních s vedením skupiny a ostatními řediteli si všichni rádi vyslechnou naše výrobní problémy a starosti a je pravdou, že to vždy celkově vzbudí dobrou náladu. Ani se tomu nedivím, vždyť jako zemědělec se se svými myšlenkami mezi plynaři, strojaři a dalšími specialisty opravdu v mnohém odlišuji, ale jak vidět, není to na závadu, a kdo ví, jak zaměřená firma v budoucnu třeba rozšíří naše řady ve skupině.
Mnoho firem volá po důrazných změnách podnikatelského prostředí u nás, jste téhož názoru? Co by se mělo změnit především?
Myslím, že nastal čas, aby si představitelé státu konečně uvědomili, že nejen velikáni průmyslu, ale především střední i malé firmy tvoří hodnoty, a pokud budou mít dobré podmínky a podporu, budeme se moci přiblížit k prosperitě. Rádi bychom také začali věřit v hodnoty a tradice, ve slušnost, poctivost a morálku, a to také očekávám v podmínkách pro podnikání. Moc by tomu prospělo nastavení důležitých parametrů tak, aby firmy měly motivaci, slušní nacházeli od státu podporu a nepoctivci nezískávali navrch, nýbrž dostávali přes prsty.
Vadí vám něco, co se bezprostředně týká chodu vašeho provozu?
Ve Středočeském kraji, kde působíme, přestaly fungovat některé odborné a střední školy se zemědělským zaměřením. Proto je stále těžší nacházet mladé perspektivní odborníky i pro naše provozy. Jen se o tomto problému mluví a chybí snaha jej řešit.
Každý rok OVUS něčím překvapí. Prozradíte něco z nejbližších či vzdálenějších plánů do budoucna?
Kromě upevňování své pozice na trhu chceme také expandovat do zahraničí. Opravdu chystáme řadu překvapení pro naše odběratele, ale asi by nebylo dobré předbíhat těmto událostem.
rozmlouval Jiří Novotný