Jiří Cafourek je především včelař. Pedagog. Funkcionář. A bezvadný společník. O včelách dokáže vyprávět dlouho a dlouho, a všichni poslouchají. Jeho dar předávat odborné informace populární formou a přimět posluchače k pozornosti je neobyčejný. Ví toho na nekonečno knih. Těžko odhadnout, zda je to jeho koníček, vášeň, osud, nebo prostě obyčejné lidské poslání. Vede dnes již slavný kroužek včelařské mládeže Vyšehradští včelaříci – ten vznikl neobvyklým způsobem, vlastně ze sázky. Jiří Cafourek se vsadil, že ho založí. A založil. Také je místopředsedou městského výboru Českého svazu včelařů Praha, předsedou ZO ČSV Praha 1, 2 a 3 a člen ústřední komise pro práci s mládeží ČSV. Rád jezdí po světě a hledá včely. Ne že by mu uletěly, ale jde po jejich stopách, historických a místopisných. Naposledy v Mexiku.Máte rád med?
Jak by ne. Hlavně když na mne padne chřipka, viróza nebo jenom únava. Věřím jeho preventivním i povzbudivým účinkům.
Pro osvětu včelařství a výchovu nastávající generace mladých jste toho udělal jako málokdo. Je to spousty času, který věnujete těmto ušlechtilým aktivitám.
Toho času nelituji, uvědomuji si, že význam včel pro život na této planetě je zásadní. Většina lidí bere včely jako samozřejmost, létají, dávají nám med, také žihadla, opylují kvetoucí rostliny. Jenže – když je na jaře málo včel, nebo je ještě zima či hodně prší a včely nelétají, v létě a na podzim zjistíme, že nejsou třeba meruňky, jablka, hrušky. Role včel je prostě nezastupitelná a já bych byl rád, aby celospolečenská role včelařství tomu odpovídala. Navíc je tento obor na přelomu generací. Mnoho lidí, kteří se včelám věnují, je starší věkové kategorie, a ubývá jich. Potřebujeme nové nadšence, na vesnicích i ve městech, aby včelaření nezašlo na úbytě. Zní to možná příliš jednoduše, ale bez včel a jejich píle by lidem šlo o život. Jejich opylovací schopnost je jedním ze základů rovnováhy v přírodě. Včely opylují, lidé mají co jíst. Je to prosté, ale ne vždy to chápeme. A tak si myslím, že vést mládež ke včelaření je strašně důležité. Předávat jim poznatky, zkušenosti, učit je řemeslu. A kdo jednou včelaření zkusí, už toho nenechá.
Vyšehradští včelaříci byly prvním kroužkem mladých včelařů v hlavním městě,
je to tak?
Ano. Jeho zřizovatelem je humanitární sdružení Protebe. Náš kroužek sídlí v Jedličkově ústavu v Praze 2, tam má klubovnu a své první včelí stanoviště se čtyřmi včelstvy. Druhé stanoviště vzniklo v Botanické zahradě v Praze 7 – Troji. Tady má kroužek tři včelstva. Na základě dlouhodobé spolupráce staví botanická zahrada nový areál, který bude zaměřen na nektaro/pylodárné rostliny. Bude zde také místnost sloužící k propagaci včel jako nenahraditelných opylovatelů. Slavnostně by měl být otevřen v květnu 2015.
Třetím stanovištěm je střecha Obchodního centra Chodov v Praze 4. Zde jsou umístěna čtyři včelstva. Tento prostor se báječně hodí k propagaci naší práce, protože lze činnost včelařů pozorovat přes prosklenou stěnu, zájemců je stále dost, a nemusí se bát, že dostanou žihadlo. Od září nám přibyde čtvrté stanoviště na střeše centrály Stavební spořitelny Raiffeisen v Praze 3.
Váš kroužek také sbírá samá ocenění v soutěžích, to je vlastně i vaše manažerská pocta…
Není třeba to zveličovat. Kroužek má dnes dvanáct členů ve věku od 14 do 19 let, které si vychoval ze školní mládeže. Mezi nejúspěšnější patří Maruška Machačová. Ta se v roce 2013 stala celostátní vítězkou včelařské vědomostní soutěže Zlatá včela v kategorii žáků základních škol. Letos vedla vítězný tým v téže soutěži v kategorii středoškolské mládeže, který rovněž zvítězil. V září se stane mladou vedoucí nově vznikajícího pražského kroužku včelařské mládeže.
Pokud vím, má to jisté souvislosti.
Je to tak. Právě Vyšehradští včelaříci si za prioritní cíl své činnosti nedávají jen výchovu budoucích včelařů, ale každý rok chtějí pomoci ke vzniku dalšího včelařského kroužku. A daří se nám to. V Praze bylo v červnu registrováno již devět včelařských kroužků mladých.
Vyšehradští včelaříci jsou také šikovnými organizátory celostátních včelařských aktivit a soutěží. Kde na to berete sílu?
Přece u včel! Říká to mnoho včelařů. V jejich blízkosti z vás padá stres a nabíjíte se novou energií. Vážně – když něčeho chcete dosáhnout a jdete za tím, musí se to podařit. A také se věnovat mládeži má své opodstatnění. Ale aby to neznělo jako fráze. Jen jako příklad: celostátní fotografická soutěž Medfoto 2014, celostátní výtvarná soutěž O putovní pohár Včelky Máji, celostátní soutěž včelařských kroužků mládeže O putovní pohár ministra zemědělství, celostátní soutěž Včelí louka, projekt Mikrovčely, celostátní setkání včelařské mládeže Medojedi – Rojení. Je toho dost a těší mne to.
Co je to Včelí stráž?
Je to celostátní nezisková organizace, která se zabývá propagací včel a včelařství v ČR a snaží se působit především na mládež. Učí ji vnímat a chápat, proč jsou včely důležité. Je to zkrátka další potřebná iniciativa.
Kolik je v Praze a v České republice dnes včelařů?
V hlavním městě je přibližně 460 včelařů, kteří mají 3500 včelstev; nejméně včelstev je v Praze 1. V ČR je to zhruba 47 500 včelařů a jim patří okolo 540 000 včelstev.
Naznačil jste, že včelaření je výborná aktivita pro vytížené lidi. Pro šéfy firem, manažery, kteří pracují denně pod tlakem. Co je na tom pravdy?
Myslím, že dost. Podle mne je to přesně záliba, která by se mohla znovu k lidem vrátit, protože žijeme někdy skutečně jako roboti, kteří o filozofii života nemají ani ponětí. Mohu to jenom doporučit. Ne proto, že včelaření fandím, ale sám často nevím, co dřív. Mám to tedy vyzkoušené. Se včelami se lze přenést do jiného světa, u včel přehodíte myšlenky, dojde vám řada souvislostí. Cítíte, že to, co děláte, má smysl, že je to užitečné. Uvědomíte si, jak nesmyslnými a plytkými starostmi žijeme, jaké žabomyší války kvůli hloupostem podnikáme. Se včelami se přiblížíte k prapodstatě pravd. No – a na zahradě máte opylováno a ve skleničkách med.
připravila Eva Brixi