Když jsem poslouchala vyprávět Richarda Beneše, který se svou manželkou Lenkou přehodil profesní život z korporátu pod širé nebe a začal se věnovat lanýžům, propadla jsem touze zapamatovat si všechno, o čem hovořil. Zdaleka jsem třeba netušila, že česká země vydávala své lanýžové poklady už dávno a že to byl možná Karel IV., který sem lanýže nechal přivézt z Francie. Z následujících řádek vytušíte, že se srdce Evropy se zkratkou ČR možná už brzy stane lanýžovou velmocí.
Nejste sám, kdo opustil ohraničený svět korporátu a vydal se vlastní cestou. Nicméně v businessu jste ale zůstal. Čím se liší váš včerejšek a dnešek?
Ve světě vrcholového managementu v určité fázi zjistíte, že už vám vadí, když trávíte dny zavřený v kancelářích, odpojený od reálného života. V mém případě to byl svět financí – tedy oblast, na které je krásná její dynamika, ale je do značné míry virtuální. Člověku se časem začne vkrádat do mysli otázka: Stačí vypnout proud, a zmizí tím všechno, co jsem léta budoval? Později pak přišlo zásadní rozhodování, zda chci upřednostnit kariéru a stát se i virtuálním rodičem, když všechen čas trávím v práci. Rozhodnutí bylo velmi rychlé a radikální.
Dnes, když se ráno projdu kolem stromků v našich lanýžárnách, vím, že přede mnou roste něco skutečného. Stromek po stromku skrývá potenciál lanýžů. V našem případě je to propojení špičkové vědy a pokory vůči přírodě. Dnes máme vlastní laboratoř, která je v několika směrech světovým lídrem ve výzkumu lanýžů – a zároveň se s pokorou neustále dál učíme pozorováním přírody, jaké nároky a přání má lanýž.
Zásadní rozdíl mezi „včera“ a „dnes“ je tedy v tom, že mám nyní nebe nad hlavou, buduji něco, co tu nechám i pro své děti, a možná i ty jejich. Otázka vypnutí elektřiny mi z dnešní pozice přijde spíše humorná. Lanýže totiž jedli lidé již pod pyramidami, v Řecku i Římě, na královských, císařských i sultánských dvorech. Milovali je filozofové, básníci, a to i v časech, kdy pro lidi elektřina ještě ani neexistovala.
Proč jste se začal ale zabývat lanýži? Je to v Čechách svým způsobem velmi delikátní obor…
Po odchodu z businessu jsem zcela náhodou narazil na spisek ze začátku 20. stol., kde byla památná věta, že na lísce obecné se v českých zemích tradičně pěstují lanýže. To nás s manželkou velmi překvapilo a chtěli jsme si to ověřit. Začali jsme pátrat v archivech a toto pátrání v historii vlastně pokračuje do dneška.
Ověřili jsme, že tradice lanýžů je u nás až překvapivě dlouhá. Zdá se dokonce, že Česká republika patří mezi země s jednou z nejstarších lanýžových historií v křesťanské Evropě. Ale abych nepředbíhal, naše Asociace Českého lanýže letos od října bude pořádat právě na toto téma již druhou výstavu v Národním zemědělském muzeu v Praze s nápovědným názvem: Lanýže – tradiční česká potravina?
Za necelých deset let jste dosáhli značných úspěchů. Nabízíte českým farmářům nový směr? Podle toho, co hlásí váš web, tedy že jsou sazenice vyprodané, asi ano…
Ano je to tak, jako jediní na světě nabízíme geneticky testované sazenice. Tyto sazenice jsou jediné svého druhu na zemi a podle dostupných informací neexistuje jakákoli konkurence. Zdá se, že naše technologie předběhla tradiční lanýžový svět o 50 let. Unikum těchto sazenic je v tom, že jsou to jediné sazenice lanýže burgundského na světě, kde má klient naprostou jistotu, že každá zakoupená sazenice má skutečnou šanci plodit lanýže. V České republice se tyto sazenice staly fenoménem a jsou velmi často na několik měsíců zcela vyprodané. Za několik posledních let jsme jich dodali našim zákazníkům v řádu desítek tisíc.
Všechno začalo v roce 2016, když jsme chtěli nakoupit v tradičních lanýžových zemích sazenice pro naši lanýžárnu. S překvapením jsme zjistili, že tyto sazenice jsou z našeho pohledu velmi nedostatečně testovány. Svět totiž „zamrzl“ v 80. letech minulého století a testuje jenom okolo 1 % sazenic, a to pouze pod mikroskopem. Sazenice při testu zničí, a tak jim nezbývá než zbývajících 99 % sazenic poslat do prodeje, aniž by prošly jakýmkoli fyzickým testem, pouze na základě předpokladu, že když je 1 % ok, bude i zbývajících 99 % ok. My jsme z businessu vytrénováni být velmi opatrní a něco podobného jsme nechtěli podstupovat. Viděli jsme v tom obrovské riziko a udělali jsme dobře. Založili jsme vlastní laboratoř a máme tu čest, že ji vede jeden z nejlepších vědců na lanýže v celosvětovém měřítku. Vyvinuli jsme genetický test speciálně určený pro testování lanýžových sazenic, a nyní tak jako skutečně jediní na světě testujeme každou jednotlivou sazenici. A výsledek? Genetický test vyřadí z těchto sazenic, které po celé zeměkouli jdou do prodeje, vždy minimálně 2–40 % jako nekvalitně očkované. Nejhorší případ jsme zažili loni na podzim, kdy z dvou beden, celkem 90 sazenic, jich test vyloučil 83. A to bohužel ještě není to nejhorší, na těch vyřazených sazenicích jsme v laboratoři zjistili, že se velmi často vyskytují k lanýži velmi agresivní houby, které ho zřejmě ze sazenice v mnohých případech vytlačily. Je tak velmi pravděpodobné, že v tradičních zemích si pěstitelé do lanýžárem sami nechtíc sází i své největší nepřátele.
Máte za sebou ještě další dvě světově ojedinělé inovace. Oč přesně jde?
Opět jde o proces, který zásadním způsobem snižuje rizika pěstování lanýžů. V půdě se totiž velmi často skrývá pro lanýže velké nebezpečí. Například v tuzemském zemědělství se používá okolo 60 druhů antimykotických látek, které se různě kombinují v postřicích. Většina těchto látek má schopnost lanýže přibrzdit nebo zabít.
Když jsme chtěli před první výsadbou otestovat půdu, zjistili jsme, že komplexní test neexistuje, tak jsme ho vyvinuli. Jde zatím o absolutně nejpřesnější test vyhodnocení chemických rizik půdy pro budoucí lanýžárnu. Vysoká přesnost testu Českého lanýže je založená na tom, že půdu budoucí lanýžárny testuje sám lanýž. Světové unikum tohoto testu je pak v tom, že lanýž burgundský je přírodní živel, který se velmi brání přenosu mycelia z divoké přírody do prostředí laboratoře. Nicméně laboratoři Českého lanýže se jako jedné z mála světových laboratoří podařilo vyvinout postup, jak přesvědčit mycelium lanýže burgundského ke spolupráci v laboratorních podmínkách.
Test v praxi probíhá tak, že z hektaru budoucí lanýžárny se odeberou čtyři vzorky půdy, které se gama zářením vysterilizují. Následně se v nich rozpěstuje mycelium lanýže burgundského. Ten za dva měsíce svým růstem jasně určí, zda v půdě jsou pro něj nebezpečné látky, neutrální látky, nebo naopak ve vzácných případech i látky stimulující jeho růst.
Z naší již několikaleté praxe vyplývá, že okolo 25 % testované půdy v České republice je pro pěstování lanýže nevhodné a výsadba lanýžárny na takovéto půdě by s vysokou pravděpodobností znamenala ztrátu investice. Tento test Českého lanýže je u zakladatelů profesionálních lanýžáren velmi oblíbený, protože již investorům zachránil hodně miliónů korun.
A nyní si představme světovou realitu, kdy se každý rok po celém světě zakládají tisíce hektarů lanýžových kultur. Jak jsem zmiňoval, podle dostupných informací tento test žádná jiná laboratoř na světě v tento okamžik neumí. Pro pěstitele po celém světě to znamená, že když chtějí založit lanýžárnu, získají od místních laboratoří pouze obvyklé jednoduché testy na pH, vápník atd. Co se týká vůbec základního předpokladu, tedy chemické bezpečnosti půdy, musí, obrazně řečeno, zavřít oči a skočit. Kolik lidí tak přichází o své investice v řádu miliard, když je dopředu rozhodnuto, že kvalita půdy, kam zasadili sazenice, nedovolí lanýži růst? Jsme velmi rádi, že se nám tento zásadní problém v České republice podařilo vyřešit.
A třetí inovace?
Je to mikrobiologický preparát stimulující regeneraci mycelia po výsadbě do půdy – naši klienti jako jediní na světě podporují své sazenice po výsadbě zálivkou obsahující tři druhy bakterií, které z mikrobiologického hlediska přibližují místo výsadby přirozeným potřebám lanýže, stimulují jeho růst, a tím přispívají k jeho aklimatizaci po výsadbě. Je to pootevření dveří do nesmírně složitého světa půdního života, který zřejmě významně ovlivňuje pozdější schopnost lanýžárny lanýže plodit.
Jaké budou mít výnosy a jakým způsobem se k nim tito nadšenci doberou?
Lanýž je i v tomto ohledu fascinující – patří mezi nejvýnosnější plodiny světa. Pokud se to udělá správně, může dospělá lanýžárna dávat 120 kg lanýžů ročně z hektaru. Někdy i víc. Výnos závisí na kombinaci věcí, které ovlivnit umíme – kvalitní, geneticky testované sazenice, zdravá půda bez škodlivin, péče o výsadbu, to jsou právě ty naše technologie, které zásadně omezují rizika, a na věcech, do kterých teprve jako lidé začínáme nahlížet: mikrobiologie a vztahy v půdě.
Při konzervativní ceně 15 000 Kč za kilogram se bavíme o výnosu kolem 1,75 miliónu ročně na hektar. Nicméně prodává se i za 42 000 Kč za kilogram, potom je už potenciální výnos lepší ani nepočítat. Přitom životnost lanýžárny je zhruba 30 let – tedy konzervativní potenciál 50 miliónů z jediného hektaru, při nákladech cca 1,3 miliónu na hektar.
Je však potřeba počítat i s extrémem, že lanýžárna nemusí plodit vůbec! Ale i v takovém případě se investice většinově vrátí: ve dřevě, ve státních podporách, v zhodnocení pozemku. Pro zemědělce je pak šokem, když si spočítají, že stačí, když plodí 3 % stromů lanýžárny a překoná to výnos řepky, nejvýnosnější konvenční plodiny současnosti. A bonus? V horizontu životnosti lanýžárny 50 let ušetříte půdu od tun chemikálií, které byste na řepku museli nalít. Vlastně uděláte přesný opak, padesát let budete na pozemku vytvářet ornici, když mulčovaná tráva a opadané listí a větévky budou sloužit právě k budování ornice. Lanýžárny tak jsou jedny z mála pozemků, které našim následovníkům budeme předávat v lepším stavu, než jsme je dostali.
I drobní zahrádkáři a gurmáni mají patrně touhu ochutnat lanýže z vlastní produkce. Mají šanci?
Mají – a právě proto u nás stále zachováváme možnost objednat si sazenice i pro malé výsadby. Ve světě jsou zaznamenané případy, kdy lanýž vyrostl i pod jediným stromem. Takže možné to je. Nutno však konstatovat, že pravděpodobnost úspěchu s počtem sazenic výrazně stoupá. Když zasadíte tři stromky, máte o řád menší šanci na úrodu než někdo, kdo jich vysadí tři sta – a ještě výrazně menší než někdo s třemi tisíci.
Velmi zjednodušeně – každá sazenice je jako mimino, které má na kořenech další mimino – lanýž. Když mají dobré prostředí a podmínky, rozrůstají se a sílí. Čím víc jich je pohromadě, tím větší je šance, že se lanýžové podhoubí rozroste natolik, že na daném území získá kontrolu.
Lanýž je zázrak přírody, ale potřebuje k sobě ekosystém – a ten se samozřejmě snáz vytvoří ve větším počtu stromů než u tří kusů vysazených někde na okraji zahrady.
Mohlo by být Česko za čas hybatelem trhu se sazenicemi s lanýžovou kulturou?
Upřímně? My už tím hybatelem jsme. Ne proto, že bychom chtěli dobývat svět, ale protože jsme přišli s něčím, co funguje. Naši technologii už zahraničí sleduje, jen zatím netuší, co s tím. Z jejich pohledu se kdesi v bývalém východním bloku najednou objevila technologie, která je 50 let před nimi. Dohnat nás? Možná. Ale my ty technologie vyvíjíme od roku 2017 a každý rok je posouváme dál. Koupit od nás řešení? Nechystáme se ho prodávat. Jejich obavám rozumíme, až se o nás dozvědí pěstitelé jinde v Evropě, může to spustit malou lanýžovou revoluci.
Jenže pro nás je hlavní něco jiného. V tradičních lanýžových zemích začíná být i na teplomilné lanýže příliš teplo. Se vší úctou, tyto regiony se dostávají do velkých problémů. Naopak vidíme, že se klima i v České republice rychle mění – a teploty se už dva roky blíží ideálu lanýže burgundského. Pokud někde může vzniknout středoevropské centrum lanýžů, pak právě tady. A my pro to děláme všechno.
Prosadili jsme legislativní změny: v roce 2023 se lanýž stal oficiální zemědělskou plodinou, o dva roky později i agrosolární. Díky skvělé spolupráci s Ministerstvem zemědělství – zvlášť velmi děkujeme ředitelce Ing. Jitce Götzové. Podařilo se nám dojednat i specializované pojištění lanýžáren. Dnes už naši klienti vysadili stovky tisíc metrů čtverečních lanýžových kultur. Základy nového oboru jsou hotové.
Pracujeme i na budoucím lanýžovém trhu a budujeme i související kulturu. V roce 2024 jsme spustili první středoevropský lanýžový festival Praha lanýžová. Pořádali jsme i velkou výstavu o lanýžích v Národním zemědělském muzeu, která měla velký úspěch a navštívilo ji přes 30 000 lidí. Na letošní podzim již chystáme druhý ročník obou akcí. Stavíme naši další laboratoř. Dokončujeme malý potravinářský provoz. Masivnější česká produkce lanýžů má šanci naskočit za pět až sedm let. Chceme být připraveni.
Začali jste spolupracovat s některými profesními uskupeními, například s Agrární komorou ČR. Co od toho očekáváte?
Především sdílení zkušeností a znalostí. Věříme, že spolupráce je klíčem k inovaci – a že skutečně platí staré známé: víc hlav víc ví. Český lanýž sice od svého vzniku v roce 2017 položil základy tuzemského lanýžářství, ale rozhodně si nehraje na vševědoucího arbitra.
O to více si vážíme důvěry a ochoty ke spolupráci ze strany špičkových profesních a odborných institucí. Jsme vděční Agrární komoře ČR, Svazu soukromých zemědělců, PRO-BIO svazu ekologických zemědělců, Českému zahrádkářskému svazu, Vinařskému fondu, Solární asociaci a dalším, že s námi aktivně konzultují otázky, kde lanýže přesahují do jejich oblastí – ať už jde o půdu, ekologii, nebo moderní
agroenergetiku.
Zvláštní poděkování pak patří České zemědělské univerzitě v Praze – jedné z nejrespektovanějších zemědělských univerzit v Evropě. Nejenže s námi dlouhodobě sdílí své poznatky, ale navíc se rozhodla stát se naším klientem při zakládání vlastní lanýžárny. To je pro nás velkou poctou, protože je to klient, který umí plně ocenit technologický pokrok, kterého jsme dosáhli.
Vy sám asi vidíte na talíři lanýže rád. Na jakém pokrmu si pochutnáte nejvíce?
Lanýž burgundský je nejen výjimečný svou vůní, ale i snadným použitím v kuchyni. Jeho velkou předností je, že nevyžaduje tepelnou úpravu – čerstvý lanýž je možné přímo „hoblovat“ na pokrm, a tím ho povýšit na kulinářský zážitek. A právě tato jednoduchost je pro mě osobně fascinující.
I jako kuchařský laik si dokážu připravit výtečné lanýžové jídlo – míchaná vajíčka nebo čerstvé těstoviny, na které se jen na závěr nastrouhají hoblinky lanýže. Když se takové jídlo připraví venku, v přírodě, ideálně na živém ohni a ve společnosti rodiny a přátel, stává se z něj slavnostní okamžik. A co je možná nejdůležitější – lanýžová kuchyně už dávno není jen výsadou bohatých. Kvalitní jídlo s lanýžem burgundským si dnes může dopřát prakticky každý – skvělý pokrm z čerstvého lanýže lze připravit i doma, a často se náklady, dle momentální ceny lanýžů, pohybují okolo 200 Kč.
Lanýž v rukou špičkového šéfkuchaře je kapitola sama pro sebe. V rafinovaných receptech se využívá například infuze tuku – smetany či másla – pomocí níž se z lanýže extrahuje aroma a chuť, které se využijí při vlastní přípravě jídla. Čerstvé hoblinky pak na závěr celé dílo korunují. Lanýž burgundský je zkrátka ingredience, která umí být noblesní i přístupná zároveň. Byl na stolech králů a císařů, ale zrovna tak si ho může vychutnat i každý z nás. A právě to na něm milujeme.
Nestálo by za to připravit s nějakým fandou lanýžovou kuchařku?
Směřujeme k tomu mílovými kroky. Lanýž si o vlastní českou kuchařku doslova říká – a nejen proto, že jde o jednu z nejvoňavějších surovin na světě, ale i díky své historii v české kuchyni, která je delší a bohatší, než by se mohlo zdát. Spolupracujeme s Asociací kuchařů a cukrářů České republiky a jejich národním týmem, který naši zemi s úspěchem reprezentuje na světových kulinářských soutěžích. Manažer tohoto týmu Tomáš Popp se loni ujal se svými kolegy přípravy lanýžové večeře na vernisáži naší výstavy v Národním zemědělském muzeu. Úspěch měli fenomenální.
Vedle toho máme velké štěstí v osobní i odborné podpoře Romana Vaňka, jednoho z nejvýraznějších popularizátorů kvalitní gastronomie u nás. Je to nejen muž s vytříbeným kulinářským stylem, hluboký znalec historie vaření, ale i skvělý člověk a velký obdivovatel lanýžů. Právě Roman nám velmi pomáhá s dohledáváním historických pramenů o lanýžích v české kuchyni – včetně autentických receptů. Ty plánujeme představit i na zmiňované výstavě o lanýžích v prostorách Národního zemědělského muzea. Takže – ano, lanýžová kuchařka rozhodně bude.
Příznivci Českého lanýže se však již letos mají na co těšit.
Ano, aktuálně chystáme s Karlem Svobodou v jeho nakladatelství BOHEMICA BOOKS knihu o lanýžích. Karel se stal velkým obdivovatelem lanýžů. Knihy, která shrne naše i evropské zkušenosti s lanýži, včetně návodů, jak si dát pozor na různé fígle na trzích lanýžů.
Musím se opakovat – obrovské poděkování pak patří Ministerstvu zemědělství, s jehož podporou točíme šest vzdělávacích krátkých filmů o lanýžích. Jejich premiéru plánujeme na podzim tohoto roku. Obzvláštní ctí pak nám je, že se znalcem a pěstitelem lanýžů, výborným hercem a improvizátorem Jaroslavem Duškem a mimořádně talentovanou, mladou filmařkou Josefínou Šlechtovou právě točíme krásné poetické pojednání o čem jiném než o lanýžích.
Konzumace lanýžů má na lidský organizmus blahodárný vliv. Napomáhá skutečně aktivnějšímu milostnému životu?
Zřejmě ano. Lanýž je fascinující i z pohledu biochemie – obsahuje mimo jiné androstenol, přirozený steroidní feromon, který je známý svou schopností ovlivňovat vnímání atraktivity. Traduje se příběh Napoleona, jenž byl triumfálním vojevůdcem, ale moc se mu nedařilo v rovině osobní pořídit si dědice – údajně právě lanýže sehrály roli při početí jeho potomka. Jde-li o legendu, nebo pravdu, je samozřejmě otázkou. Jisté však je, že moderní věda teprve nedávno začala odhalovat další tajemství této houby. První studie naznačují, že lanýž disponuje schopností tzv. „vylaďovat“ lidský organizmus – harmonizovat neurobiologické procesy, podporovat náladu, zvyšovat koncentraci, přispívat k regeneraci, a pravděpodobně i posilovat imunitu.
Každým rokem, každým testem v naší laboratoři i každou zkušeností z pěstebních ploch se nám potvrzuje, že lanýž je mnohem víc než delikatesa. Čím více se lanýžům věnujeme, tím více nás fascinují.
otázky připravila Eva Brixi