V České republice využívá na nejvytíženějších adresách virtuální sídlo již více než 110 tisíc podnikatelských subjektů. A obliba této služby stoupá – ve srovnání s rokem 2023 vzrostl počet virtuálních sídel zhruba o pětinu. Ukázala to analýza společnosti Imper, která prostřednictvím svého B2B obchodního nástroje Merk.cz sdružuje detailní informace o veškerých subjektech podnikajících v Česku.
Společnost Imper se zaměřila na sto nejvyužívanějších virtuálních sídel v Česku, která firmám umožňují zapsat jejich oficiální adresu. Dostupná data pak Imper porovnal se svou obdobnou analýzou z roku 2023. Výsledek mimo jiné ukázal, že služba virtuálního sídla je stále oblíbenější – zatímco v roce 2023 ji využívalo necelých 90 tisíc subjektů, letos už tento počet přesáhl 110 tisíc.
„Služba virtuálního sídla už postupně ztrácí negativní nálepku, kterou dříve mívala v souvislosti s podezřelým podnikáním. V době hybridní práce a rostoucích nákladů za kanceláře nemá pro stále více firem a živnostníků smysl vlastnit či pronajímat si prostory a virtuální adresa je elegantním řešením – splní zákonné požadavky, usnadní administrativu a většinou nabízí i řadu doprovodných služeb,“ dodává Miloš Myšička, provozní ředitel Imper.
Nejvíce firem míří do Prahy
Nijak nepřekvapí, že nejčastěji míří firmy za virtuálním sídlem do Prahy. Nejatraktivnější adresou dlouhodobě zůstává pražská ulice Rybná, kde má své virtuální sídlo 10 159 firem (v roce 2023 to bylo 8 906 subjektů). Do první desítky se dostaly i tři adresy v Brně – Nové sady (5 396), Lidická (3 733) a Příkop (2 720).
V žebříčku stovky nejobsazenějších virtuálních sídel vede Praha s 86 adresami. Brno zde najdeme osmkrát a Ostravu čtyřikrát. V Plzni nejvíce firem míří na ulici Tylova (453), ve Zlíně pak na náměstí T. G. Masaryka (389).
Podíl firem v likvidaci klesá
Virtuální sídla využívají především živnostníci, a to v 62 % případů. Společnosti s ručením omezeným pak mají přibližně 20% podíl – na adresách, kde sídlí víc než tisíc firem, pak mají ty s formou s. r. o. podíl dokonce 75 %.
„Řada společností se statusem s. r. o. vzniká i hromadně, na klíč, spolu se službou virtuálního sídla. I proto na nejvytíženějších adresách převažují. Navíc svou roli hraje i určitá serióznost pražské či brněnské adresy,“ doplňuje Miloš Myšička z Imper.
Zajímavé srovnání přináší i pohled na aktivní status firem využívajících největší virtuální adresy s více než 1 000 zapsanými firmami. Zatímco v roce 2023 byla v likvidaci 4 % z nich, nyní tento podíl klesl na 2 %. Z celkového počtu 110 000 analyzovaných subjektů pak 81 % z nich funguje bez omezení činnosti, 17 % ji má pozastavenou, v likvidaci je necelé procento a v insolvenčním řízení pouhých 59 firem, což představuje 0,06 % z celkového počtu.
Téměř polovina společností nevykazuje obrat
Jak jsou na tom firmy využívající virtuální sídla z pohledu obratu? Více než miliardový obrat vykazuje pouze 383 subjektů využívajících virtuální sídlo, firmy s obratem od 10 do 100 milionů tvoří 11,7 %, společnosti s obratem do jednoho milionu pak 25 %. Největší podíl – 40 % – si v rámci analyzovaných subjektů připisují ty, které nevykazují obrat.
„Vysoký podíl firem s nulovým obratem může znamenat, že firma byla založena a má aktivní status, ale reálně nepodniká, případně obrat nezveřejňuje nebo včas nedodala účetní závěrku. Propisuje se sem i poměrně vysoký podíl firem z pozastavenou činností, které tvoří 18 %,“ upřesňuje Miloš Myšička z Imper.
Virtuální sídla lákají mladé firmy
Firmy využívající nejvytíženější virtuální adresy v 10 % případů podnikají v oblasti pronájmu a správy nemovitostí, následují volné živnosti (8,5 %) a profesní, vědecké a technické činnosti (5,9 %). Ostatní obory nepřekročily pětiprocentní hranici.
Virtuální sídlo nejvíc táhne mladé společnosti – vedou ty založené v roce 2024, a to jak v celkovém pohledu (4,2 %), tak u nejvytíženějších adres, kde jejich podíl vyšplhal dokonce na 11 %.
„Analýza potvrzuje trend rostoucí obliby služby virtuálního sídla, které může být pro firmy i živnostníky jednoduchým a rychlým řešením při rozjezdu podnikání,“ dodává Miloš Myšička.
Virtuální sídlo je oficiální adresa zapsaná v obchodním rejstříku či živnostenském oprávnění, kterou si podnikatel pronajímá od specializované společnosti. Na této adrese má firma zajištěné převzetí a evidenci pošty, případně i další služby (přeposílání, skenování, možnost využít zasedací místnost). Nejde o fyzickou kancelář, kde by firma trvale působila, ale o administrativní zázemí splňující zákonné podmínky pro sídlo podnikání.
(tz)