Před sametovou revolucí jsme na většinu zboží a služeb museli pracovat déle, mnohé dnes již samozřejmé produkty nebyly vůbec dostupné, a také jsme se dožívali nižšího věku. Přesto ve společnosti stále občas zazní mýtus, že se dnes žije hůře než před rokem 1989.
Za socializmu se žilo lépe – tvrzení, kterému stále věří významná část obyvatel Česka, je už v dnešní době pouhým mýtem. Podle loňského průzkumu STEM k 35. výročí demokracie považuje 48 % české populace současný režim za lepší než ten před rokem 1989, naopak 31 % jej hodnotí jako horší. Výsledky přitom ukazují, že starší lidé a ti s nižším vzděláním či horším finančním zajištěním vnímají vývoj méně pozitivně než mladší, lépe zajištění a vzdělaní občané. Mladší generace si více cení otevřených možností, zatímco ta starší častěji vyjadřuje nostalgii po stabilitě, kterou tehdejší systém zajišťoval.
„Existuje mnoho příkladů, které svědčí o zvýšení životní úrovně. Přesvědčení, že život byl za socializmu lepší, lze připsat hlavně emocím. V poslední době společnost prošla několika krizemi. Zvýšily se také rozdíly v příjmech. Zatímco v ekonomice nedostatku si lidé z různých sociálních vrstev mohli dovolit kupovat víceméně stejné věci, dnes jsou rozdíly viditelné na první pohled. To je jeden z důvodů, proč v průzkumech socializmus oplakávají hlavně lidé s nižším vzděláním a nižšími příjmy,“ upozornil Lukáš Raška, analytik Portu.
Potvrzují to výpočty socialistických a současných cen v porovnání s průměrnou mzdou v roce 1989 a dnes. Z nich vyplývá, že z běžných potravin vyděláváme déle pouze na chléb – v průměru navíc o pouhou jednu minutu, při průměrné čisté mzdě 38 815 Kč (zdroj: ČSÚ, 2. čtvrtletí 2025). V roce 1989 to bylo 11 minut při čisté mzdě 2500 Kč (zdroj: ČSÚ). Jen o něco levnější je si vydělat na litr čerstvého polotučného mléka – dnes to trvá šest minut, před revolucí osm minut.
Ostatní zboží denní potřeby výrazně zlevnilo, největší rozdíl je v elektronice. Například zatímco v roce 1989 trvalo na chladničku vydělat více než dva měsíce, dnes to trvá 6,3 osmihodinového pracovního dne. Speciální kategorií jsou pak automobily. V roce 1989 by Čech na základní model Škody Favorit musel pracovat necelé tři roky, dnes by na nákup Škody Fabia stačil necelý rok práce.
Životní úroveň však nelze měřit pouze podle toho, kolik zboží a služeb si můžeme koupit za jednu výplatu. Kromě větší osobní svobody a možnosti cestovat nyní žijeme zdravěji, a proto i déle. Podle ČSÚ v roce 1989 dosahovala naděje dožití u mužů 68,1 roku a u žen 75,5 roku. V roce 2024 dosáhl stejný údaj na 77,2 roku u mužů a 83,1 u žen.
Tento vývoj byl z velké části způsoben snížením kojenecké úmrtnosti o více než polovinu a výrazným poklesem znečištění ovzduší. S rostoucí délkou života se prodloužila i doba, jakou tráví lidé ve starobním důchodu. Loni v průměru trvala 24,62 roku. Od sametové revoluce v roce 1989 se čas strávený v penzi protáhl skoro o deset let. To znamená, že je důležitější přemýšlet o životě v důchodu a finanční jistotě.
„Úkolem státu by mělo být zvyšování úrovně vzdělanosti občanů, včetně jejich finanční gramotnosti. Ve světě širokých možností se mohou cítit ztraceni a nostalgicky vzpomínat na dny, kdy byl svět jednodušší a všem se dařilo přibližně stejně špatně,“ dodal Lukáš Raška.
(tz)