Když se ve firmách otevře téma zaměstnávání absolventů, často se místnost rozdělí na dva tábory. Jedni vidí energii, potenciál a nové nápady. Druzí nejistotu, nedostatek zkušeností a obavy z „jiného mentálního nastavení“. Pravda je někde uprostřed. Absolvent nepřichází zatížený firemními stereotypy ani větou „tohle se vždycky dělalo takhle“. Přináší čerstvý pohled, který může být pro firmu nečekaně cenný. V době, kdy se společnosti snaží inovovat, digitalizovat a přizpůsobovat rychlým změnám, je právě tato „nezatíženost“ obrovskou výhodou.
Absolventi se rychle učí, přirozeně pracují s technologiemi a často mají větší odvahu zpochybňovat zaběhnuté postupy. To, co může působit jako drzost, je ve skutečnosti motor změny. Zároveň je potřeba říct nahlas i druhou stranu. „Mladá generace obvykle vyrůstala v úplně jiném prostředí než jejich starší kolegové. Větší důraz na svobodu, individualitu a seberealizaci se logicky promítá i do pracovního života. Firmy se tak někdy setkávají s tím, že absolventům chybí pokora, trpělivost nebo respekt k hierarchii. Očekávají rychlý růst, smysluplnou práci a zpětnou vazbu téměř okamžitě,“ říká Irena Vrbová, zakladatelka konzultační společnosti Porto, která se zabývá vzděláváním a rozvojem majitelů a manažerů menších a středních firem.
Pro šéfy to znamená jediné – změnu přístupu. Nestačí „jen“ nabídnout práci. Je potřeba nabídnout vedení a směr. „Absolventi potřebují vědět, proč dělají to, co dělají, a jaký to má dopad. Potřebují lídry, ne jen manažery. Pokud firma dokáže tuto roli přijmout, získá loajálního a motivovaného zaměstnance, který poroste společně s ní,“ doplňuje Vrbová. Naopak firmy, které očekávají, že absolvent zapadne bez podpory do rigidního systému a „nějak se přizpůsobí“, budou narážet. Ne proto, že by mladí lidé byli horší. Ale proto, že jsou jiní. A tuto jinakost nelze ignorovat, jen ji pochopit a pracovat s ní.
Z pohledu absolventů je vstup do pracovního života první velkou konfrontací s realitou. Zjišťují, že znalosti ze školy jsou jen základ a skutečná hodnota vzniká praxí, trpělivostí a ochotou učit se od zkušenějších. Právě tady vzniká prostor pro vzájemné propojení generací. Zaměstnat absolventa je strategické rozhodnutí. Firma tím investuje nejen do konkrétního člověka, ale i do své budoucnosti. „Vyžaduje to čas, energii a ochotu přizpůsobit se. Ale právě tyto investice dnes odlišují firmy, které nějak fungují, od těch, které opravdu rostou. Otázka tedy nestojí, zda absolventy zaměstnávat. Ale zní – je vaše firma připravená je opravdu přijmout?,“ dodává Irena Vrbová.
(tz)