Firmy dnes pracují s obrovským množstvím právních dokumentů – od obchodních smluv přes pracovní dokumentaci až po interní směrnice nebo compliance pravidla. Orientace v legislativě přitom bývá časově náročná a často vyžaduje opakované vyhledávání konkrétních ustanovení zákonů či kontrolu smluvních formulací.
Právě v této oblasti začíná hrát stále větší ro-li umělá inteligence. „Moderní AI nástroje dokážou během několika minut pomoci s orientací v legislativě, dohledat relevantní paragrafy, analyzovat text smlouvy nebo upozornit na potenciálně riziková ustanovení,“ vysvětlil David Strejc, AI specialista a architekt Apertia.ai.
Velká část právní agendy ve firmách není strategická, ale spíše rutinní. Patří sem například:
- dohledávání relevantních ustanovení zákonů,
- kontrola smluv od obchodních partnerů,
- příprava základních dokumentů,
- právní rešerše k obchodním nebo pracovním otázkám.
Tyto činnosti často zabírají mnoho času manažerům, administrativním pracovníkům nebo podnikatelům, kteří nemají vlastní právní oddělení. Právě zde může umělá inteligence výrazně pomoci. AI nástroje dokážou pracovat s velkým množstvím textu, rychle vyhledávat informace v legislativě a analyzovat dokumenty.
Mezi nejčastější využití AI v právní agendě patří například:
- rychlá orientace v zákonech a paragrafových zněních,
- analýza a kontrola smluv,
- generování základních právních dokumentů, například NDA nebo smluv o dílo,
- právní rešerše k obchodním či pracovněprávním otázkám.
„AI může zásadně zrychlit práci s dokumenty a snížit náklady na rutinní právní úkony,“ vysvětlil David Strejc. Přestože technologie dokáže s právními informacemi pracovat velmi rychle, není náhradou právníka. Strategická rozhodnutí, soudní spory nebo komplexní právní poradenství zůstávají jednoznačně v rukou advokátů. Velmi důležité je také to, že informace získané pomocí AI je vždy nutné ověřovat. Legislativní prostředí se neustále mění a konkrétní ustanovení zákonů se navíc mohou vztahovat pouze na určité situace. „AI může výrazně pomoci s orientací v právních informacích nebo s přípravou dokumentů, ale vždy je nutné si ověřit, že se konkrétní zákony nebo paragrafy skutečně vztahují na danou situaci. Právní informace je proto vždy vhodné zkontrolovat v aktuálním znění legislativy nebo konzultovat s právníkem,“ upozornil David Strejc.
Na podobném principu začínají vznikat nové digitální nástroje zaměřené na práci s právními informacemi. Jedním z nich je například platforma PravniBOT.cz od technologické společnosti Apertia. Ta využívá umělou inteligenci pro orientaci v českém právu, generování základních smluv a analýzu právních dokumentů. Podle společnosti nejde o náhradu advokátů, ale o nástroj, který může podnikatelům a firmám pomoci rychleji pracovat s právními informacemi a zjednodušit běžnou právní administrativu.
S rostoucím množstvím regulací a legislativních povinností lze očekávat, že podobné nástroje budou ve firmách stále častější. Zejména malé a střední podniky, které nemají vlastní právní oddělení, mohou díky nim získat rychlou orientaci v právních otázkách nebo pomoc při práci s dokumenty. Umělá inteligence tak pravděpodobně nezmění samotnou podstatu právní profese, ale může výrazně proměnit způsob, jakým firmy s právními informacemi pracují.
(tz)