Jak usnadnit dětem vstup do života? Spořit jim od narození určitou částku? Z volných prostředků koupit další byt nebo rodinný dům? Přispívat jim v pozdějším věku na splátky hypotéky? Platit studium v zahraničí? Co rodina, to jiný názor. Mnoho rodičů takové záležitosti vůbec neřeší, i když by mohlo. Snaží se vést své potomky k soběstačnosti, preferují zkušenost s vyděláváním peněz brigádami, vlastními aktivitami mládeže, a tvrdí, že je to nejlepší škola života. Když už se hovoří o finančních prostředcích, pak se nabízí otázka: Jak velký finanční start by měli rodiče dát svým dětem do dospělého života?
Podle celorepublikového průzkumu společnosti Broker Consulting a výzkumné agentury Behavio mají české rodiny v tomto směru spíše umírněná očekávání. Největší skupina rodičů uvedla, že dítěti do života stačí částka do 200 000 Kč. Průzkumu se zúčastnilo 2000 respondentů, z toho 1074 rodičů ve věku 25–65 let. Podle výsledků průzkumu považuje právě částku do 200 000 Kč za dostatečný finanční start největší skupina rodičů. Překvapivě ji jako postačující uvedlo i 28 % rodičů s vyššími příjmy. Pětina rodičů je přesvědčena, že dítěti do života není nutné dávat žádné peníze. Tento názor přitom častěji sdělují starší rodiče. Zatímco mezi rodiči ve věku 25–39 let to řeklo 13 % respondentů, mezi rodiči ve věku 50–65 let už více než čtvrtina.
Největší překážkou, která rodičům brání více řešit finanční budoucnost svých dětí, je podle průzkumu nedostatek peněz. Uvedlo to 45 % respondentů. Další rodiče zmínili také obtížné plánování budoucnosti, uvedlo to 27 % respondentů. Průzkum zároveň ukázal, že rodiče nevnímají vklad do života dítěte pouze jako peníze. Velký důraz kladou také na to, aby se děti naučily s financemi zacházet a byly v dospělosti samostatné. Vedení k finanční gramotnosti považuje za důležité nebo naprosto klíčové přibližně 94 % rodičů. Podobně silně rodiče zdůrazňují také podporu vzdělání a rozvoje talentu.
„Je velmi pozitivní vidět, že rodiče přikládají tak velký význam finanční gramotnosti a schopnosti dětí rozumět penězům. Zároveň si uvědomují, že investicí do budoucnosti dítěte není jen finanční pomoc, ale také vzdělání, rozvoj talentu, sport nebo čas a energie, které rodiče věnují výchově. Finanční start a rozvoj dítěte mají zkrátka dvě stránky. Když se podaří skloubit obě, dává to dětem mnohem lepší předpoklady pro spokojený a finančně stabilní život,“ uvedl Martin Novák, hlavní analytik společnosti Broker Consulting. Je řada možností, jak generaci vstupující do dospělosti život zpříjemnit či usnadnit. Finanční plánování a investování v něm hraje důležitou roli. A právě o nich je následující rozhovor s Martinem Novákem:
Váš nedávno prezentovaný průzkum o tom, jak rodiče usnadňují dětem vstup do života, vzbudil velký ohlas. Proč jste zvolili právě toto téma?
Protože se týká téměř každé rodiny. Rodiče dnes stále více řeší, jak dětem pomoci při vstupu do dospělosti, ať už jde o studium, bydlení, nebo vytvoření určité finanční jistoty. Zároveň vnímáme, že roste zájem o dlouhodobé spoření a investování pro děti. Chtěli jsme proto ukázat, jak české rodiny o budoucnosti svých potomků přemýšlejí a jak se k této odpovědnosti reálně staví.
Někteří chtějí dětem dát do života peníze, jiní nic. Čím jsou tyto postoje ovlivněny?
Je to kombinace více vlivů. Roli hraje osobní zkušenost rodičů, jejich vztah k penězům, rodinné hodnoty i to, jak moc přemýšlejí v delším horizontu. Často vidíme, že lidé, kteří sami do života výraznější finanční podporu nedostali, mají menší tendenci něco cíleně připravovat i pro své děti. Nejde ale jen o to, kolik rodina vydělává. Podstatné je také to, jaké si nastavuje priority a zda považuje finanční přípravu dětí za důležitou součást rodinného plánování.
Pokud rodiče dětem spoří, většinou jim chtějí předat 200 000 až 400 000 Kč. Je
to málo, nebo hodně?
To není malá částka. Pro mladého člověka může jít o velmi slušný základ, který mu pomůže ve chvíli, kdy to bude nejvíce potřebovat. Může jít o podporu při studiu, příspěvek na bydlení, vybavení domácnosti, rozjezd podnikání nebo první větší finanční rezervu. Důležitější než samotná výše částky ale je, kdy ji rodiče dítěti předají a k jakému účelu má sloužit. Pokud je tento krok dobře promyšlený, může mít pro start do života opravdu velký význam.
Čím dnes motivovat rodiče, aby více mysleli na budoucnost svých dětí?
Nejlépe funguje ukázat konkrétní souvislosti. Když si rodiče uvědomí, kolik dnes stojí samostatný start do života a jak náročné může být bez finanční rezervy zvládnout studium, bydlení nebo první větší životní rozhodnutí, začnou o tom přemýšlet jinak. U dětí navíc funguje obrovská výhoda času. Pokud rodič začne odkládat peníze brzy, nemusí jít o vysoké částky, a přesto může v budoucnu vzniknout velmi zajímavý základ. Právě to je na tomto tématu důležité: nejde o jednorázové velké sumy, ale o včasné rozhodnutí pravidelně odkládat určité částky.
Neměli by rodiče dětem střádat peníze už od narození? Pravidelnost přece vytváří dobrý návyk, který si děti nesou dál.
Ano, přesně tak. Pravidelné odkládání peněz není důležité jen s ohledem na naspořenou částku, ale i proto, jaký vztah k penězům v rodině vytváří. Rodiče tím dítěti ukazují, že je normální myslet dopředu, plánovat a budovat si rezervu. Děti si finanční návyky často přenášejí z domova, takže pokud vyrůstají v prostředí, kde se s penězi zachází zodpovědně a s výhledem do dalších let, je větší šance, že budou podobně přemýšlet i v dospělosti. Vedle samotných peněz je to tedy i výchova k finanční odpovědnosti.
Co doporučujete klientům udělat s penězi, které mají pro děti připravené do dospělosti? Měli by je vést k tomu, aby část investovaly?
V první řadě záleží na konkrétní situaci a na tom, jak vyspělý vztah má mladý člověk k penězům. Obecně ale dává smysl, aby takový obnos pomohl u důležitých životních kroků, tedy například s bydlením, studiem, rozvojem kvalifikace nebo startem podnikání. Pokud to situace dovolí, je určitě rozumné bavit se i o tom, aby část prostředků zůstala investovaná a dál pracovala. Mladý člověk má totiž obrovskou výhodu dlouhého horizontu, a to je při investování mimořádně silný faktor. Byla by škoda celý tento základ okamžitě rozpustit ve spotřebě, pokud může posloužit i k budování dalšího majetku.
Mladí lidé na důchod moc nemyslí, ale k investování mají blíž než jejich dědečkové. Je to známka vyšší finanční gramotnosti, nebo spíš jiného životního stylu?
Je to kombinace obojího. Mladá generace má dnes mnohem lepší přístup k informacím, investičním nástrojům i různým vzdělávacím zdrojům, takže investování vnímá přirozeněji než generace předchozí. To je bezpochyby pozitivní posun. Na druhou stranu ale platí, že větší dostupnost ještě automaticky neznamená lepší rozhodování. Mladí lidé jsou zároveň vystaveni velkému množství zjednodušených rad, často ze sociálních sítí, které mohou budit dojem, že investování je snadné a bez rizika. Zájem o investování roste, což je dobře, ale musí být doprovázen i rozvahou a základním pochopením principů.
Zhruba čtvrtina respondentů uvedla, že dětem nedá nic a že si musí poradit samy. Je důvodem opravdu nedostatek peněz, nebo spíš špatné hospodaření?
Ve většině případů je to spíše otázka priorit než absolutní nemožnosti. Mnoho rodin by si mohlo dovolit odkládat alespoň menší částku, ale budoucnost dětí neřeší dostatečně systematicky a přednost dostávají jiné výdaje. Neříkám, že každá domácnost má stejný prostor, to určitě ne. Ale velmi často nejde o to, že by odkládat nešlo vůbec, spíše o to, že se toto téma odsouvá a nepovažuje se za dostatečně důležité. A právě tam je podle mě velký prostor ke změně přemýšlení.
Když se díváte na hospodaření klientů, daří se obvykle najít peníze, které lze odkládat stranou?
Ano, ve většině případů ano. Když se finance domácnosti skutečně přehledně rozepíšou, tedy příjmy, pravidelné výdaje, zbytné výdaje i dlouhodobé cíle, velmi často se ukáže, že určitý prostor existuje. Nemusí jít hned o vysoké částky, ale i menší pravidelná suma má při dlouhém horizontu velký význam. Často tedy nejde o to, že by lidé neměli z čeho odkládat vůbec nic, ale o to, že své finance nesledují dostatečně vědomě a nemají jasný plán.
Někteří odborníci tvrdí, že i lidé s vysokými příjmy nakládají s penězi neuváženě. Chápou, co se jim snažíte vysvětlit?
Určitě, a často je překvapí, že vysoký příjem sám o sobě ještě neznamená dobré finanční zdraví. I lidé s nadstandardními příjmy mohou zbytečně utrácet, neplánovat, nechránit svůj majetek nebo ho nerozvíjet dostatečně efektivně. U bonitnějších klientů často řešíme hlavně diverzifikaci, větší pořádek ve struktuře majetku a dlouhodobou strategii. Jinými slovy, i tam, kde peníze jsou, bývá velký prostor pro lepší rozhodování.
Žijeme v poměrně velkém blahobytu, přesto si mnozí stěžují, že jim peníze nestačí. Není to často jen důsledek rozmařilosti a malé finanční kázně? Jinými slovy – spořit lze, jen se musí chtít?
Velmi často ano. Je pravda, že život je dnes dražší než dříve, ale u velké části lidí hrají zásadní roli hlavně priority, spotřební návyky a neochota dívat se na finance v delším horizontu. Spořit nebo investovat ve většině případů možné je, jen to znamená dát budoucnosti přednost před okamžitou spotřebou. A právě to bývá rozhodující rozdíl. Ti, kdo začnou včas a pravidelně, si postupně budují jistotu i majetek. Ti ostatní často jen čekají na ideální chvíli, která obvykle nikdy nepřijde. Ideální chvíle je teď.
za odpovědi poděkovala Eva Brixi