Titulek k tomuto materiálu jsem si vzala z jedné odpovědi rozhovoru s Filipem Pekárkem, spoluautorem projektu Stezky korunami stromů Krkonoše s.r.o. Má pravdu. Medvědi a medvídci jsou s námi nejen v zoologických zahradách, ale často i v pohádkách, cirkusech. Najdeme je v omalovánkách, ve stolních hrách, říkankách. Pohybují se na plakátech, vystupují v reklamách.
Medvěda jako chundelatou plyšovou hračku dostávalo dřív každé dítě. Já měla velkého hnědého, který, když se naklonil, bručel. Po mně ho zdědil brácha, medvěd byl totiž nezničitelný. Vozili jsme ho v kočárku pro panenky, vařili jsme mu dobroty z bláta a bylinek, zkrátka patřil do našeho dětského království. Měl své jméno, své místo v pokojíčku a zabydlel se natrvalo v našich vzpomínkách. Jaký však je medvěd ve skutečnosti? Jak žije? Co má rád? Známe ho dobře? Co od něj můžeme očekávat? Je důvod se ho obávat? Proč z něj máme respekt? Mnohé se můžeme dovědět díky atraktivnímu projektu Medvědí stezka. Novinka patří do konceptu Stezky korunami stromů Krkonoše, který uvedl v život v nejnavštěvovanějších českých horách Filip Pekárek. Po třech stech letech se totiž do Krkonoš symbolicky vrátil medvěd hnědý. Projekt Medvědí stezka, který je součástí Stezky korunami stromů Krkonoše v Janských Lázních a veřejnosti se otevřel 4. dubna, ale není jen o návratu velké šelmy. Po prvních týdnech provozu ukazuje i to nejdůležitější – jak dnes vypadá skutečný domov medvědů v prostředí horského lesa a jak se zvířata v novém prostředí postupně zabydlují. Medvědí sourozenci Michal a Alice už mají za sebou úvodní fázi aklimatizace a na jejich chování je patrné, že si prostor postupně osvojují. Projekt tak nabízí nejen silný příběh návratu, ale otevírá i zákulisí toho, jak funguje moderní péče o velké šelmy v evropském kontextu. Filipa Pekárka jsem se zeptala:
Medvědi se vrátili do Krkonoš. Co vás vedlo k tomu, aby se opět ztotožnili s místem, které bývalo jejich někdejším domovem?
Nápad vznikl z jednoduché myšlenky – vrátit do Krkonoš symbol divoké přírody, který sem historicky patřil. Nejde ale o „návrat“ v pravém slova smyslu, ale o připomenutí toho, jak krajina kdysi fungovala. Chceme lidem ukázat, že Krkonoše nebyly vždy jen turistickou destinací, ale skutečným domovem velkých šelem.
Projekt Medvědí stezka jste uvedli jako nový ochranářský a vzdělávací koncept. Oč v něm jde a co všechno nabízí zájemcům?
Medvědí stezka propojuje zážitek s edukací. Návštěvníci se nejen setkají s medvědy, ale dozví se o jejich životě, chování, historii v Krkonoších i o tom, jak dnes chránit přírodu. Součástí jsou interaktivní prvky, edukační panely i programy pro školy. Cílem je, aby si lidé odnesli víc než jen zážitek – konkrétní pochopení.
V nejznámějších českých horách medvěd hnědý dříve žil. Proč se vytratil?
Hlavním důvodem byl tlak člověka – lov, rozšiřování sídel a úbytek přirozeného prostředí. Medvěd je plaché zvíře a potřebuje klid a prostor. Jakmile o něj přišel, postupně z Krkonoš zmizel.
Myslíte si, že zde najde takové prostředí, aby dal život potomkům? A ti zde pak zůstanou, nebo poputují jinam?
V našem případě jde o kontrolované prostředí, takže přirozené rozmnožování není hlavním cílem. Projekt má především vzdělávací a ochranářský rozměr. Obecně ale platí, že v přírodě by medvěd potřeboval mnohem větší a klidnější území, než jaké dnes Krkonoše nabízejí.
Čím se tato šelma vyznačuje? Změnila se její charakteristika oproti dávným časům?
Medvěd hnědý je inteligentní, přizpůsobivý a velmi opatrný tvor. Je to všežravec s překvapivě klidnou povahou, pokud není vyprovokován. Jeho základní charakter se nezměnil – změnil se spíš svět kolem něj.
Určitě nebylo levné vybudovat dvěma huňáčům nové prostředí pro spokojený život. Kolik vás to stálo? Jak bylo vše financováno? A na kolik vyjde péče o tyhle dva sourozence?
Celková investice do projektu byla přibližně 15 miliónů korun. Financovali jsme ji z vlastních zdrojů, konkrétně prostřednictvím úvěru od České spořitelny. Provoz pak představuje další náklady – máme dva ošetřovatele, řešíme krmivo, veterinární péči i průběžnou údržbu areálu. Je to tedy dlouhodobý závazek, který vnímáme jako investici do rozvoje produktu i celé destinace.
Medvědi v Krkonoších nejsou určitě jen atrakce pro turisty. Co všechno vaše filozofie sleduje? Čeho byste rádi dosáhli?
Primárně chceme zvyšovat povědomí o ochraně přírody a vrátit lidem respekt k ní. Medvědi jsou silný symbol, který dokáže přitáhnout pozornost – a tu pak využíváme k edukaci. Pokud návštěvník odejde s větším respektem k přírodě, splnili jsme cíl.
Nemohou vám medvědi utéct?
Bezpečnost je pro nás absolutní priorita. Výběh je navržen podle nejpřísnějších standardů a pravidelně kontrolován. Únik medvědů je prakticky vyloučen.
Jsou pojištěni?
Ano, samozřejmě. Projekt je kompletně pojištěn, včetně všech rizik spojených s provozem i samotnými zvířaty.
Co jste o medvědech nevěděl, ale dnes už víte?
Překvapilo mě, jak jsou vnímaví a osobití. Každý má jinou povahu a reaguje jinak. A taky to, jak silnou vazbu si dokážou vytvořit na své prostředí.
A napadlo vás někdy, že mezi vaše podnikatelské aktivity budou patřit právě medvědi?
Upřímně ne. Ale dává to smysl v kontextu toho, co děláme – přibližujeme lidem přírodu. Medvědi jsou jen další, možná nejsilnější krok v tomto směru.
za odpovědi poděkovala Eva Brixi
Medvědí stezka
Medvědi mají k dispozici přírodní výběh o rozloze přibližně 5400 m2, který se nachází přímo v horském lese pod Stezkou korunami stromů. Součástí prostoru jsou klidové zóny, přirozené úkryty, krmeliště i vodní prvky, které medvědi využívají k ochlazení i zábavě. Celý výběh je navržen tak, aby podporoval jejich přirozené chování a poskytoval dostatek prostoru i soukromí. Důležitou součástí péče je pestrá a vyvážená strava. Přibližně 75 % jídelníčku tvoří ovoce a zelenina, doplněné o další složky, včetně masa. Krmení probíhá pravidelně, ale zároveň tak, aby podporovalo přirozené chování – například hledání potravy nebo její postupné objevování v prostoru výběhu. Denní režim medvědů kombinuje období aktivity, odpočinku i spontánního pohybu. Důraz je kladen na to, aby si zachovali přirozené návyky a nebyli vystaveni stresu. Zážitek z Medvědí stezky je postavený na autenticitě. Návštěvníci mohou medvědy pozorovat v prostředí, které odpovídá jejich přirozenému způsobu života – nikoliv v klasické expozici.
Největší šance na jejich spatření bývá v době aktivity, typicky v ranních a odpoledních hodinách. Zároveň ale mají medvědi možnost kdykoliv odejít do klidových zón.
O medvědy se stará zkušený tým chovatelů ze Safari Parku Dvůr Králové, kteří zajišťují každodenní péči i dohled nad jejich zdravotním stavem. Celý provoz splňuje přísná bezpečnostní pravidla a je navržen tak, aby byla zajištěna jak bezpečnost návštěvníků, tak maximální klid pro zvířata. V případě potřeby je k dispozici odborná veterinární péče.
Medvědi v krkonošském výběhu nejsou jen součástí návštěvnického zážitku. Jsou zapojeni do Evropského chovného programu (EEP), jehož cílem je zachování genetické rozmanitosti ohrožených druhů. Právě ochrana genofondu je jedním z klíčových důvodů, proč podobné projekty vznikají. Zvířata, která se nemohou vrátit do volné přírody, tak nacházejí důstojný domov a zároveň se podílejí na dlouhodobé ochraně svého druhu.
Projekt vznikl v areálu Stezky korunami stromů Krkonoše jako součást dlouhodobé snahy přibližovat návštěvníkům přírodu Krkonoš a její přirozené obyvatele. (Stezka korunami stromů je součástí rodiny již 12 realizovaných Stezek v Evropě a Kanadě). Projekt vznikl ve spolupráci s odborníky na ochranu přírody a zoologickými institucemi (Správa Krkonošského národního parku, Safari Park Dvůr Králové nad Labem, Zoo Košice, Zoopark Chomutov atd.).
Stezka korunami stromů Krkonoše v Janských Lázních je otevřena denně po celý rok. V zimním období (leden–březen a listopad–prosinec) je otevřeno od 10.00 do 16.00, na jaře a na podzim (duben, květen, říjen) od 10.00 do 18.00 a v hlavní letní sezóně (červen–srpen) od 9.30 do 19.00. Poslední vstup je vždy možný hodinu před koncem otevírací doby. Stezka je plně bezbariérová a nachází se na okraji Janských Lázní.
(tz)