Sedět znamená uvědomit si, co děláme

Sezení je pro nás tak samozřejmé jako spánek nebo dýchání. Doba si žádá, abychom na židlích prožívali stále víc času. Vsedě jíme, pracujeme, trávíme čas s obchodními partnery, s přáteli v kavárnDSC_0120ě, houpeme na klíně děti. Zkrátka sezení pro nás znamená téměř třetinu všech aktivit. Můžeme být však chytrou horákyní a na sedavý způsob života vyzrát tak, aby nám přinášel prospěch nebo aby nám alespoň nečinil z každého pohybu peklo na zemi? Za odpověďmi jsem se vypravila do Léčebných Lázní Bohdaneč, a to za zkušeným fyzioterapeutem. Jeho jméno ani rady se nezapomínají, slovo má Attila Bogdány, DiS., muž, který obsluhuje zajímavý rehabilitační stroj – Redcord:
Jak máme sedět na kancelářské židli?
Pro správný sed v kanceláři je hlavní vhodné nastavení výšky židle a stolu. Nohy by měly volně spadat a lehce se zapírat o chodidla. Kyčle, kolena, hlezna by měla být uvolněná, aby nedocházelo ke zbytečnému napínání a zkracování svalů a šlach. Chodidla i kolena by měla zaujímat rozestup na šíři boků. Člověk by měl sedět vědomě, dynamicky. Ani sezení není pasivní činnost. A pokud to jen trochu jde, měl by se v průběhu sedavého zaměstnání alespoň občas protáhnout, změnit polohu, projít se. Zkrátka sedět zdravě znamená také sezení nějakým způsobem vyvážit.
Často své držení těla v kanceláři nekontrolujeme. Které chyby při sedavé práci děláme nejčastěji?
Velice často lidé chybují v tom, že si monitor počítače nenastaví tak, aby jej měli přímo naproti sobě, před očima. Musí pak všelijak rotovat, hlavu sklánět nebo naopak zaklánět. Samozřejmě je důležité optimálně umístit klávesnici i myš. Dalšími neduhy, které se v průběhu sedavé práce objevují, jsou kulatá záda, přetížení trapézových svalů, nadměrné prohnutí v bederní oblasti, blokace kloubů, ztuhlost šíjových svalů a zkrácení svalů prsních. V některých případech to může zajít až tak daleko, že si lidé nesprávným držením těla při sedavé práci přivodí vyhřeznutí ploténky, křeče či zablokování páteře.
Mnozí z nás vyměnili stolní počítač za notebook. To znamená, že se z něj stal náš terénní společník. Je s námi v restauracích, na zahradě, v posteli… Doprovází nás téměř všude. Lze při práci s notebookem sedět tak, abychom si záda neničili?
Většinou si lidé notebook pokládají na nohy. Potom se snaží s notebookem sžít v nepřirozených polohách. Pokud takto pracují dlouhodobě, mohou si sami uškodit. I při práci na notebooku bychom měli tedy preferovat stabilní, vhodně umístěný podklad. A najít si příjemnou polohu, která by odpovídala tomu, co jsem zmínil v první odpovědi.
S čím tedy může záhadný stroj jménem Redcord, který v lázních obsluhujete, manažerům a lidem, kteří za klávesnicí tráví osm hodin denně, a nejspíš za ní budou operovat ještě dalších dvacet i třicet let, být užitečný?
Redcord je zařízení ideální pro všechny, kteří si potřebují dlouhodobé sezení vykompenzovat pohybovou aktivitou. Vždy se začíná se vstupním vyšetřením. Aby člověk správně cvičil, potřebuje vědět jak – je jedno, zda se jedná o cvičení ve fitness centru, nebo o používání Redcordu. S jeho pomocí lze aktivovat svaly, které lidé málo využívají, lze systematicky protahovat svaly, které se zkracují. Zájemci se s jeho pomocí opět naučí používat hluboko uložené svaly, jež zodpovídají za stabilizaci těla. Na Redcodu vždy začínáme se základy. Jak vykonávat ten který pohyb. A posléze se učíme pomocí nejrůznějších cviků, jak tělo správně držet v konkrétní poloze – tedy i v sedu.
Před pár lety proběhl boom nejrůznějších ortopedických podložek pod záda, balančních podložek a podobných pomůcek. Mohou ale skutečně člověka donutit, aby si své sezení hlídal, nebo je dokonce zdokonaloval?
Mluvil jsem o dynamickém sedu. A právě k jeho dosažení mohou tyto nejrůznější pomůcky, jako jsou například gymnastické míče a balanční plošinky, pomoci. Každý, kdo je využívá, si zcela jistě všimne, že sedět na nich je mnohem náročnější. Tělo si neustále snaží najít optimální polohu, a člověk je tak nucen neustále hledat rovnováhu.
Všichni víme, že kancelářská práce a sedavý způsob života svádí k povrchovému slabému dýchání. Dokáže Redcord klienta naučit i správně dýchat?
Nejen kancelářská činnost. Lidé prostě nevědí, jak správně dýchat. Mnozí si myslí, že by měli mít zatažené břicho. Nicméně tím si v dýchání spíše uškodí. Mají stažené svaly, a omezí tak svou možnost se pořádně nadechnout. Dýchat potřebujeme a budeme, ať už chceme, nebo ne. Proto bychom neměli zapomínat na to, že by pro nás mělo být příjemné ve všech ohledech. Cvičení samozřejmě může člověku pomoci, aby si uvědomil, jak má správně dýchat a jak komfortní pocit mu to může přinášet, i když se to zpočátku může zdát divné a nepřirozené. Ale i způsob dýchání je jen naučený a zažitý stereotyp. A ten lze správným přístupem a prací změnit.
Kolik času klient potřebuje, aby se jeho držení těla zlepšilo a tato změna byla trvalá? Jak často by měl poté na cvičení s Redcordem docházet?
Zlepšení je zcela individuální záležitostí. Souvisí s konkrétním stavem pacienta, jeho motivací, pravidelností cvičení. Velice často jde o to, jak ke cvičení a rehabilitaci klient přistupuje. Mysl je polovinou úspěchu. Někdo na sobě pozoruje zlepšení už po první půlhodině cvičení. Někdo získá návod, jak se svým tělem zacházet už do dvou až tří dnů. A drží se ho. Jedná se zpravidla o lidi, kteří už s nějakým druhem rehabilitace mají zkušenost, pravidelně sportují, vědí, jak mají zapojovat ty které svaly. Zkrátka se setkávají s nároky na vědomé ovládání těla. Jiní pacienti potřebují dva týdny i více. Aby mělo cvičení na člověka skutečně dlouhodobý vliv, měl by na Redcordu cvičit pravidelně alespoň půl roku. Lze si pořídit i jeho verzi na doma, na které se však dají provádět jen základní cviky. Každý si musí uvědomit, že časem by se měla upravit sestava cviků i jejich náročnost. Proto je v tomto procesu důležitá role fyzioterapeuta, který dá pacientovi rovněž zpětnou vazbu a bude mu při cvičení dobrým rádcem a průvodcem. Upozorní ho na to, kde chybuje a bude mu dávat takové pokyny, které ho dovedou k uvědomělému zapojování různých svalových skupin. Vůbec nejlepší by však bylo, kdyby se v naší republice dbalo daleko více na prevenci nejrůznějších patologických změn pohybového aparátu, a to už od dětství, kdy se všechny tyto změny dají nejsnáze korigovat. V dospělém věku pracujeme spíše na tom, aby se hlavně nezhoršily.
Jsou to spíše ženy, nebo muži, kteří Record využívají a vkládají do něj svou důvěru? Kdo v systematickém cvičení a rehabilitaci vytrvá?
Je to zhruba půl na půl. Ženy však již od počátku přichází s větší důvěrou. Věří, že jim Redcord a rehabilitační cvičení mohou pomoci. Mají větší důvěru, více naslouchají našim radám a pokynům. Jsou celkově otevřenější. Začínají se silnější počáteční motivací. Muži se o vlivu cvičení na Redcordu chtějí sami přesvědčit. Obě pohlaví chtějí vidět výsledky, avšak muži potřebují spatřit jasné důkazy.
za rozhovor poděkovala Kateřina Šimková