Vypravili jsme se po stopách zaručeně českého, silně aromatického česneku, který jsme zakoupili v prodejně Tesco. A dostali se až k jeho pěstiteli v Dolánkách nad Ohří, který původní domácí odrůdu Dukát oživil a ve velkém dodává spotřebitelům. Udělal kus záslužné práce, protože domácí česnek z nabídky před lety zmizel, když podlehl levné čínské konkurenci. Naštěstí si zákazníci uvědomili, že česká kuchyně se bez českého česneku neobejde, a začali ho hledat. Než se navrátil na pulty prodejen, uběhlo něco vody, ale podařilo se. Na rodinné farmě jsme si povídali se Zdeňkem Hrdličkou mladším o zelinářství, podnikání a nelehkém, ale radostném údělu lidí, které živí půda.
Kolik generací Hrdličků hospodaří na statku v Dolánkách nad Ohří?
Počítám se už ke čtvrté generaci. Bylo jasné, kam půjdu po základní škole – na střední zemědělskou do Roudnice nad Labem. A pak zpátky na rodný statek, který vedl můj otec Zdeněk Hrdlička starší.
Kolik máte polí?
Když jsem odmaturoval, měli naši patnáct hektarů. Od roku 2002, kdy jsem začal na farmě pracovat, jsme výměru do dneška rozšířili na 90 hektarů. Snažíme se nové pozemky kupovat, a když není žádný k mání, tak alespoň pronajmout. Stojí to hodně úsilí, protože volné půdy se moc nenabízí.
Vybrat vhodné plodiny v zelinářském kraji asi nebylo tak těžké…
Ano, zůstali jsme u zeleniny a obilí, žádná hospodářská zvířata nechováme. Ruční práci jsme museli nahradit mechanizací. Nakoupili jsme potřebné sazeče i sklízeče. Kromě pěti rodinných příslušníků na statku zaměstnáváme jen čtyři další lidi. Zatím vše zvládáme a můžeme myslet i na další rozvoj.
Jak jste přišli k českému česneku?
Zpočátku jsme toho dělali jen trochu. Pak nás oslovila společnost P&P, abychom dodávali čerstvou zeleninu pro obchodní řetězec Tesco. S odbytem vůbec nebyl problém, naopak chtěli po nás stále víc. Proto každý rok rozšiřujeme plochu zelí, cibule, česneku i dalších produktů a máme výkonné stroje na sadbu i sklizeň. Pokud jde o český česnek, zpočátku chyběla sadba původních domácích odrůd. Čtyři roky jsme sklizeň nemohli prodat, ale množili jsme k další výsadbě. Teprve letos prodáváme do tržní sítě česnek české odrůdy Dukát vypěstovaný u nás. Zároveň jsme si pořídili moderní sázecí stroj J. J. Broch v hodnotě téměř milion korun.
Předpokládám, že dobře prosperujete, protože vaše expanze v posledních letech mě udivuje.
Snažíme se hodně a s tím přichází i prosperita. Ale víte, jak to na venkově chodí. Musíte se hospodářství věnovat od rána do večera, svátek nesvátek, bez pomyšlení na dovolenou, jinak to prostě nejde.
Co plánujete do budoucna?
Stavíme nové haly, kde budou sušárny zeleniny a nějaká výrobna na zpracování místní úrody.
Když vidím takový úspěch, nechce se mi věřit těm zemědělcům, kteří si stěžují na špatné časy. Jak se vám konkuruje ostatním, nejen doma, ale i v Evropě?
Opravdu máme ztíženou pozici na trhu, protože na rozdíl od ostatních dostáváme jen velmi malé dotace. Pokud by bylo na nás, byli bychom pro to, aby dotování zemědělské produkce v EU úplně skončilo.
Dodavatelé si také stěžují na obchod, že platí málo a pozdě. Vy prodáváte těm největším – do Tesca – bez problémů?
Nemáme žádné výhrady ke spolupráci. Dodáváme do Tesca zeleninu prostřednictvím firmy P&P, ceny i platební lhůty jsou fér. Menší část úrody skoupí trhovci. Zpočátku jsme prodávali i ze dvora, ale teď už ne.
Vidím, že jste se postaral, aby i vpříštích letech hospodařila na statku v Dolánkách další generace Hrdličků…
Máme kluka a děvče, čekáme dalšího potomka, a bude to chlapec. Když se jim bude práce na farmě líbit, budu jenom rád.
hodně dalších úspěchů Hrdličkovým popřál Pavel Kačer