Kancelář jako strategický nástroj kulturní změny

Lenka Čábelová

Už nebudeme chodit do práce, protože ta přijde za námi. Kancelář budoucnosti bude koncept, ne fyzické místo, říká Lenka Čábelová, manažerka komunikace a společenské odpovědnosti společnosti Microsoft v České republice a na Slovensku. V zajímavém rozhovoru o pracovním prostředí odhrneme roušku dnešních zvyklostí a nahlédneme, co nás čeká už teď, zítra nebo za pár let.

Jak bude vypadat kancelář budoucnosti? V čem se bude podobat dnešním kancelářským prostorám a postupům, a čím se od nich bude lišit?

Kanceláře jako takové rozhodně nezaniknou, ale změní se jejich účel. Budou místem, kde se lidé budou potkávat, místo, které bude sloužit k interakci, kreativní spolupráci a navazování vztahů. Výrazně se zvýší jejich flexibilita, tak jak roste flexibilita pracovních týmů. Kancelář musí umožnit, aby se na jednom místě sešel každý den jiný tým, protože budeme součástí řady týmů, a to nejen interních. Musí být místem, které je otevřené pro kolegy z jiných poboček, pro zákazníky, pro kontraktory a další externí spolupracovníky. Zdá se to možná paradoxní, ale čím víc pracujeme mimo kancelář, tím důležitější je pracovní prostředí a to, jestli kancelář dokážeme přizpůsobit novému účelu a využít ji jako platformu na moderní styl práce. My v Microsoftu vnímáme kancelář jako strategický nástroj kulturní změny.

Co nám umožní, resp. jaké dnešní překážky odstraní, příchod kancelářských technologií nové generace?

Umožní nám především to, že už do kanceláří nebudeme muset chodit, pokud nebudeme sami chtít. Výraz „jít do práce“ bude možná brzy stejně metaforický, jako když dnes říkáme „vytočit telefonní číslo“. Nikdo už dnes číselníkem netočí. A práce stále víc chodí za lidmi – domů, do kavárny, prostě tam, kde zrovna chceme nebo potřebujeme být. Technologie, jako jsou například Microsoft Teams, umožňují organizovat práci bez ohledu na to, kde se lidé zrovna nacházejí. Zvládají vše od plánování schůzek, sdílení dokumentů až po hlídání termínů, a hlavně komunikaci v týmu. Je jedno, zda členové týmu sedí o dva stoly dál, doma ve stejném městě, nebo jsou na služební cestě na druhém konci světa. S trochou nadsázky bych řekla, že platformy jako MS Teams jsou prototypy virtuální kanceláře a jejich význam stále poroste. Mezi „překážky“, které moderní kancelářské technologie odstraňují, tak patří hlavně kancelářské zdi a formální hranice mezi lidmi i mezi týmy. Nejlepší nápady vznikají tam, kde se nečekaně potkají dosud oddělené světy.

Mohou i ženy-matky počítat s tím, že se jim v kanceláři budoucnosti bude pracovat lépe, příjemněji a snáze plnit pracovní úkoly, aniž by ošidily rodinu?

Pokud mluvíme o kanceláři budoucnosti jako o možnosti práce odkudkoliv, pak je to samozřejmě bez debat. Každý bude mít možnost si vybrat, kde se mu pracuje nejlépe, a také, kdy se mu pracuje nejlépe. Platí to pro všechny rodiče. Už během prvních let, kdy jsme v Microsoftu zavedli práci odkudkoli, jsem zaznamenala, že se kolegyně mnohem plynuleji zapojují po mateřské do práce a že naopak muži mnohem více do každodenního života rodiny. Považuji to za výhru pro všechny.

Vidíte i hranice a rizika digitálních technologií, virtuální reality, umělé inteligence a robotiky při duševní práci?

Každá převratná technologie vyžaduje, abychom změnili přístup k práci. Zpětně bývají přínosy jednoznačně patrné a jsme za ně vděční (vezměte si jako příklad přechod na elektřinu), ale být v jádru velké změny je samozřejmě vždy náročné, už proto, že není jasné, co vše a jak se změní. Technologie mají obrovský potenciál převzít rutinní práci a uvolnit nám prostor na kreativní činnost, otevřít nám nové obzory díky analýze enormních objemů dat a umožnit nám dělat lepší rozhodnutí. Dnešní situace je výjimečná v tom, jak výrazně si uvědomujeme možné výzvy a díky tomu máme prostor tato rizika ošetřit. Příkladem může být jasné vymezení etického rámce pro umělou inteligenci – problémy jako ochrana soukromí dat, zneužití umělé inteligence, morální postavení systémů umělé inteligence nebo zodpovědnost v případě, že se něco pokazí. Jsme přesvědčeni, že vývoj musí vznikat eticky a že společnosti, které tyto technologie vyvíjejí, musejí převzít zodpovědnost za etické aspekty a spolupracovat. Umělá inteligence by se neměla stát vlastnictvím jediné společnosti ani národa. Měla by patřit všem. I proto jsme například pomohli založit neziskovou organizaci Partnership on AI, která přesně tyto otázky řeší – mezi její členy patří desítky komerčních i neziskových organizací.

Co můžeme jako manažeři, podnikatelé a zaměstnanci očekávat za změny v kancelářích za pět, deset, dvacet let?

Klasické rčení praví, že lidé dopady technologií v krátkodobém horizontu přeceňují a v dlouhodobém podceňují. Je těžké být zde prorokem, ale o jednu vizi se podělím – představuji si, že kancelář budoucnosti bude koncept, ne fyzické místo. Týmy budou permanentně v kontaktu virtuálně, pomocí platforem jako MS Teams, a setkávat se budou všude tam, kde se jim to zrovna bude hodit – v parku, doma, v kavárně… Firmy zřejmě nadále budou mít své oficiální kanceláře, ale ty budou otevřené pro businessovou komunitu a součástí tohoto „pop-up“ konceptu.

ptal se Pavel Kačer