Koncept udržitelnosti píše své nové příběhy

Jak říkám, zdravá výživa je i o tom dát si jednou za čas bůček a užít si to, zažertoval Vojtěch Havránek, jednatel společnosti TITBIT, s.r.o., která se proslavila před lety svými zeleninovými saláty, jež dodávala do řady obchodních řetězců. Ale jak šel čas, strategie firmy se měnila. Značku a know-how na ojedinělé salátové receptury prodal TITBIT jinému zájemci. Nicméně nadále se věnuje zásobování českých odběratelů zejména exotickým ovocem a zeleninou. A šíře záběru je ještě rozmanitější. Vedle exotického ovoce a zeleniny obsahuje sortiment rovněž lahůdkovou zeleninu, čerstvé bylinky a čerstvé koření, podnik zřídil speciální nabídku chilli, rozšířil program pro gastro. Nejnovějším konceptem je ten nazvaný Beze zbytku, který právě firma rozpracovává do praktické podoby a hledá takříkajíc spojence, s nimiž by tento směr rozvíjela jako myšlenku udržitelnosti ve snaze zužitkovat vše, co se dnes zbytečně likviduje jako odpad jen proto, že jsou plody třeba příliš malé nebo mají jiný tvar na rozdíl od toho předepsaného. Jak to všechno bylo, je a bude, o tom jsem hovořila právě s Vojtěchem Havránkem:

Proč jste vstoupil do podnikání?

Firmu jsme iniciovali s mojí dnešní manželkou Martinou Procházkovou v době, kdy jsme odcházeli z jednoho ministerstva, protože se nám zdála naše práce příliš stereotypní a nenaplňovala naše touhy po dobrodružství. Byli jsme poněkud mladší než dnes, chtěli jsme poznávat svět, cestovat, ochutnávat místní speciality, učit se, chtěli jsme jít vlastní cestou. Chtěli jsme dělat něco, co by nás bavilo více než úředničina, kde bychom viděli výsledky i jinýma očima než prostřednictvím papíru a počítače. Přemýšleli jsme, že si založíme cestovku, pak to vyhrály bylinky pěstované v květináči. Náš tehdejší třetí společník měl zkušenosti s jejich pěstováním a s provozem skleníků v zahraničí, měli jsme kontakty na lidi, kteří této specializaci rozuměli. A tak jsme rozjeli výrobu i prodej. První dodávka putovala do Kauflandu jen tak na zkoušku, zboží se okamžitě vyprodalo a my jsme měli dodat co nejrychleji další. Byla to výzva, tenkrát nikdo bylinky v květináčích nedělal, a když si vzpomenu, jak jsem tramvají vezl první bedýnky…

A pak?

Hodně jsme cestovali a vždy, když jsme se vrátili domů, tak nám bylo líto, že si nemůžeme vařit z těch ingrediencí, které jsme měli k dispozici v daleké cizině. A tušili jsme, že by o ně mělo zájem více lidí než jen my dva. Měli jsme dobré kontakty, a tak slovo dalo slovo a začali jsme dovážet, hlavně ovoce. Bylinek jsme se přitom nevzdali. Jedeme je stále, tehdy to bylo asi šest druhů, dnes je jich samozřejmě více. Najdete nás takřka ve všech obchodních řetězcích, dodáváme do horeca segmentu, do restaurací. Dříve jsme měli řadu partnerů se skleníky lokálně, dnes bylinky dovážíme z německých skleníků, kde mají úžasné technologie. I když návrat k místní produkci opět připravujeme…

Co následovalo?

Exotické ovoce i zelenina podléhají velmi přísným měřítkům na prodej v řetězcích. Nejednou něco zbylo, neprodali jsme. Obchod odmítl převzít, protože zboží nesplňovalo všechny nadmíru kritické požadavky. Vyhodit to a nechat shnít? To se nám příčilo. Plýtvat nás nebavilo. Vymýšleli jsme uzavřený cyklus dovozu a zužitkování potravin. Založili jsme e-shop, rozjeli zmiňované čerstvé saláty, zkoušeli výrobu jídel, s partnery se snažili o výrobu různých marmelád nebo past, rozjeli gastro divizi. Ne vše se dařilo podle představ, v něčem jsme předběhli dobu, některé projekty jsme ukončili. Na určité naše nápady nebyla ještě celospolečenská poptávka připravena. I prodávat čerstvé saláty s výtečnými dresingy, pečeným masem, různými ingrediencemi a z kvalitních surovin bylo z počátku velmi náročné. Jednak řetězce nebyly na tento sortiment nachystané, jednak životní styl lidí nepodléhal tolik módním trendům zdravé výživy jako v současnosti. Když jsme salátovou divizi pořádně vybudovali a stali se jedničkou na trhu, přišel zájemce, který ji odkoupil.

Dnes tedy stále dovážíte luxusní čerstvé ovoce ze všech koutů světa, ale také se zabýváte zpracováváním produktů, které vám či někomu jinému zbydou. Je to tak?

V principu ano. Pořídili jsme prvotřídní dozrávárny na mango a avokádo, máme s takovými komorami poměrně dost zkušeností, můžeme tudíž nabídnout plody v prvotřídní kvalitě. V tomto směru bychom chtěli být jedničkou na našem trhu.
A po diskuzích a úvahách jsme nakonec založili divizi nazvanou Beze zbytku. To znamená, že z toho, co se neprodá, i dále připravujeme džemy, marmelády, chutney, omáčky. Zatím, protože jde vždy o obsah podřízený druhu ovoce či zeleniny, ne vždy zbyde stejný druh, je i naše výroba velmi proměnlivá a nechrlíme toho tuny, abychom se dokázali zalistovat v řetězcích. Spíše tento sortiment nabízíme jako firemní dárek, tři skleničky v krabičce s pěkným designem jako doplněk určité nabídky. Najednou někde zbyde 200 kilo rajčat a vy přemýšlíte co s tím. Někdy stačí i to, že cherry rajčátka opadají z větvičky a už jsou neprodejná. Musí se tedy zužitkovat jinak. A to nás začalo bavit. Trochu si hrajeme, zkoušíme, a nalézáme ty správné chutě.

Budete v tomto ohledu výrobu přece jen zvyšovat?

Určitě bychom si to přáli. Když vidíme, kolik ovoce nebo zeleniny stále ještě tu či onde přichází nazmar, je nám to líto. Planeta má také jisté kapacitní možnosti, a to by měl člověk respektovat. A když už se někde něco urodí, vypěstuje, mělo by to sloužit k užitku, tudíž k jídlu. Ne aby se to vyhazovalo. Když si uvědomíte, kolik je za tím lidské práce, času, energie, vody… Nyní přemýšlíme, jak to uchopit marketingově a jak získat k propagaci takové myšlenky parťáky.
Zatím máme sedm stabilních produktů, třeba Českou chuťovkou oceněné cibulové chutney nebo třeba harissa či mangové chutney, a potom máme nárazové produkty pod značkou Dobrá sezona. Patří tam fíkové chutney, ostružinový džem a řada dalších dobrot, které dokážou zpestřit grilování, oběd, svačinu.

Jak jste se dostali k divizi Chilli?

Velmi jednoduše. Měl jsem rád ostrá jídla, pálivá. Chtěli jsme, aby rozmanité papričky byly dostupné všem gurmánům. A tak jsme to zkusili a vyšlo to.

S řezanými bylinkami to bylo asi trochu jinak…

Když už jsme vozili hrnkové, uvědomili jsme si, že bychom mohli nabídnout i řezané, a to k přípravě čajů nebo jako koření třeba do omáček. Podařilo se to. Přidali jsme i jedlé květy.

Nemáte z toho někdy vrásky na čele?

Ty mám pořád! Souhlasím s vámi, obchodovat s čerstvým ovocem a zeleninou je velké riziko. Jde nám o to toto riziko snížit a prosadit cestu, jak zpracovat vše, co se na trhu jako čerstvé neuplatní. Věříme však, že se výroba i prodej na základě koncepce Beze zbytku rozjede, a že další subjekty zjistí, že by se do něj mohly tu a tam zařadit. Že budeme dělat užitečné věci s jasně definovaným cílem: neplýtvat zdroji. Domníváme se také, že cesta speciálních projektů teprve v České republice začíná. My bychom některé rádi uvedli do života třeba s obchodními řetězci.

Už čtyřikrát jste se objevili v soutěži Česká chuťovka, letos jste uspěli v soutěži Marketér roku. Ověřili jste si, že vaše plány s poptávkou spotřebitelů souzní. Zkusíte své štěstí v České chuťovce znova?

Letos určitě ano. Je to zajímavé setkání českých výrobců potravin, kde se člověk nejen hodně doví, ale seznámí se i se spoustou zajímavých osobností, je to příležitost k výměně zkušeností, k inspiraci.

Jste ctižádostivá firma. Co vás čeká v nejbližší době?

Rádi bychom se profilovali jako firma s příběhy, která posouvá možnosti české gastronomie i jednotlivých spotřebitelů. Chtěli bychom rozvíjet koncept udržitelnosti a dokázat, že to, co je neprodejné, vůbec není špatné a dá se zpracovat na nejrůznější pochoutky, třeba jako naše chutney.

Má česká gastronomie ještě rezervy ve využívání bylinek, zeleniny a ovoce?

Osobně si myslím, že ano. Ale jsem snad ještě normální, a tak vím, že nic se nemá přehánět. Ani s bylinami, ani s ovocem. Spíše přemýšlím nad tím, jak vše, co má být zužitkováno, zužitkovat beze zbytku. Odtud ostatně i ten název.

ptala se Eva Brixi