Matematiku mám strašně rád

Ing. Jan Rýdl

Vždyť i matematika má kus srdce. Do emocí pod čarou není těžké proniknout a poté je sdílet. Matematika otvírá prostor k plnění snů, provokuje fantazii k neskutečným kouskům. Matematika je součástí umění stejně jako organizování našeho času, naší dochvilnosti i našich výher v loterii, a bez ní bychom si sotva objednali nové boty přes internet. Proč ji tedy nectít? Bezbřehé diskuze nad tím, zda maturovat, nebo ne z matematiky, jsou o ničem. Když budou mít školáci tento předmět rádi, nebudou se ho bát. Jak je to naučit? Přístupem, motivací, nadšenými vyučujícími. První firemní střední průmyslová škola v Ústeckém kraji byla ta, kterou zřídil TOS VARNSDORF a.s. Jmenuje se Střední průmyslová škola TOS VARNSDORF s.r.o. a žáky přivítala 1. září 2016. V jejím rozvrhu má matematika královské místo. Učebny i dílny praktické výuky se však nacházely uvnitř areálu společnosti ve výrobních objektech, a to nebylo úplně ideální. Proto padlo rozhodnutí, že se vyčlení jiné místo, aby měli mladí zájemci o technické vzdělání určitý komfort a pohodlí, a stejně tak i vyučující, a nejen to. Ve hře byla odvaha, čas, i peníze. Předsedy správní rady Ing. Jana Rýdla jsem se zeptala:

Jak jste před těmi třemi lety začínali?

Tehdy do prvního ročníku ve dvou třídách nastoupilo 41 studentů a učňů. Od té doby škola vychovává budoucí zaměstnance své i dalších firem zapojených do projektu SPŠ zatím ve čtyřech maturitních a učebních oborech: Strojírenství – konstrukce strojů, technologie obrábění, pak je to Mechanik seřizovač – programátor CNC strojů, dále Strojní mechanik – montér a Obráběč kovů – operátor CNC strojů. Letos v červnu absolvovala tříleté studium první skupina mladých lidí. Školu ukončilo
13 žáků, z toho jich sedm zakotvilo přímo ve zdejším TOSu. Od tohoto září škola rozšířila výuku o čtyřletý obor Mechanik elektronik – mechatronik a tříletý obor Elektromechanik. Takže už máme šest oborů.

To je podstatná novinka, ale ta zásadní je o velké investici…

Od letošního nového školního roku naše škola funguje v nové budově, která vznikla rekonstrukcí někdejšího výrobního objektu rovněž v areálu firmy, ale poloha je šikovnější než v objektu otevřeném před třemi roky. Je nadimenzovaná pro více než 200 žáků. Pro mládež je zde plný komfort, sám jsem nadšený z architektonického pojetí, z dokonalého využití prostoru, světla, barev, praktičnosti a účelnosti řešení.

Rekonstrukce však pokračuje. Čím?

Prvá etapa nás stála 116 milionů korun, prostředky byly výhradně z naší kapsy. Ve větší části budovy bylo vybudováno osm kmenových tříd, dvě jazykové a dvě počítačové učebny a čtyři odborné učebny pro metrologii,
mechatroniku, elektroniku silnoproudou a slaboproudou, a k tomu ještě celkové administrativní zázemí školy, šatny a jídelna. Nyní nás čeká ještě druhá etapa, kdy pořídíme tělocvičnu a prostor pro přesun dílen praktické výuky pod jednu střechu s teoretickou výukou.

Proč jste se pustili do tak náročného předsevzetí?

Byla to moje vize, můj sen, byla to nutnost. Pokud si nevychováme „své“ zaměstnance podle svých odborných potřeb, nikdo jiný to za nás neudělá. A není přece nic lepšího, než mít pracovníky, kteří rozumí výrobnímu programu, jsou specialisté v oboru, jenž je pro fabriku nosným. A pak – TOS VARNSDORF je znám tím, že tu pracují celé generace, jde o rodinnou tradici. Toho si nesmírně vážíme a na tom hodláme stavět. O zaměstnance se snažíme starat počínaje studiem a konče důchodovým věkem, a vlastně i poté. Je to součást naší firemní kultury, naší vlastní odpovědnosti. A na druhé straně – školu bychom tak jako tak museli postavit. Původně jsme si mysleli, že najdeme vhodný dotační titul, ale jak se ukázalo, mýlili jsme se. Tak jsme do toho šli sami.

Vrátí se vám vložené prostředky?

Jsem o tom přesvědčen. Sice to byla jedna z nejrozsáhlejších investic v dějinách firmy, ale nelitujeme toho. Největším kapitálem jsou naši zaměstnanci. Vracíme se tím také k dřívějšímu modelu, kdy jsme měli své vlastní učiliště.

Věříte řečem o tom, že mladí dnes o nic nemají zájem?

Mám jinou zkušenost. Opačnou. Zájem mají. A my ho podporujeme i různými výhodami. Nevybíráme například školné. K dispozici mají žáci 8 odborníků z naší praxe, ti přednášejí odborné předměty. Předávají zkušenosti lidí, kteří tu působí deset i patnáct let, a to je k nezaplacení. Tady se žáci dovědí to, co by se ve státní škole nedověděli.
Ministerstvo hledá způsob, jak zřídit duální vzdělávání, výsledek je asi v nedohlednu. U nás to jde. Víme, že to má smysl. Jsme v tomto pilotním projektem našeho kraje. Uvidíme, co řeknou další zkušenosti.

Počítáte s tím, že absolventi přejdou také do některých manažerských pozic?

Ambice máme. Absolventi získají kvalifikaci na 1. úroveň managementu, mohou působit třeba jako vedoucí dílny. Představa je i taková, že ten, kdo bude nejlepší, zakotví i ve vrcholovém managementu. Nejlepším odborníkem je vždy ten, kdo projde fabrikou odspoda, jak se říká. Kdo si zkusí vše. Mým osobním cílem je, aby za deset až patnáct let byly tři čtvrtiny zaměstnanců z naší školy. Přitom nikde není psáno, že nemohou studovat dál. Mohou pokračovat na vysokých školách a univerzitách.

Kdybyste měl studovat jeden z oborů vaší školy, jaký byste si zvolil?

Určitě mechatroniku. To je obor s nesmírně širokým záběrem a prolíná se mnoha dalšími. Mým koníčkem je totiž matematika, tu mám strašně rád. A v mechatronice ji potřebujete nad jiné.

ptala se Eva Brixi

 

Společnost TOS VARNSDORF a.s.
se sídlem ve Varnsdorfu má dlouholetou tradici ve výrobě obráběcích strojů. Založena byla jako Strojírny Arno Plauert v roce 1903 a do dnešního dne vyrostla ve velký strojírenský podnik známý po celém světě jako přední evropský výrobce obráběcích stojů. Zaměstnává na 470 lidí.
Zabývá se vývojem, výrobou a prodejem těchto strojů doplněných širokou nabídkou služeb. Disponuje vlastním konstrukčním týmem, který zajišťuje vývoj strojů, a silnou výrobní základnou.
Celkové investice do rozvoje firmy přesáhly v roce 2018 částku 63 milionů korun, pro rok letošní jsou v plánu investiční náklady ve výši 130 milionů korun. Loni se prodalo 112 strojů a podíl exportu byl zhruba 80 %. Největší část vývozu mířila do Ruské federace. Narostl odbyt také v Evropě, Severní a Jižní Americe a rovněž v Asii.