Josef Kratochvíl
Milovala jsem fyziku a anorganickou chemii, ač jsem jim moc nerozuměla. Jinotaje jsem četla v matematice, zdálo se mi, že má mnoho společného s poezií. Chtěla jsem
se stát jaderným fyzikem, neboť jsem tušila, že je to propletenec plný kreativity a neobjevených možností. Adrenalin do žil mi přinášely i pomíjivé zmínky o objevech a vynálezech, dnes mne fascinují možnosti nanovláken v praxi, i když si nad tímto tvrzením leckdo pomyslí, že je moje duchovno už sto let za opicemi.
Nakonec jsem šla studovat před mnoha desetiletími televizní žurnalistiku a dodnes lituji, že mi tehdejší vzdělávací systém neumožnil udělat si následně výuční list v oboru dámská krejčová. Za muže jsem si přála mít domácího kutila, jemuž budu vymýšlet, co a jak změnit a on bude mé sny realizovat. Opak byl pravdou. Život šel jiným směrem, ale to nevadí. Těším se alespoň z toho, že moje cosi jako intuice velmi často dokáže vyslídit, jaké barvy ovlivní módní svět tehdy a tehdy, jaké se budou za deset let aranžovat kytice nebo podle jakých pravidel se bude měnit osvětlení interiérů. Už od slohových prací na někdejší ZDŠ jsem bývala kvůli takovým myšlenkám podezřelá. Ale přicházely samy a mně nevadily. Můj obdiv k tomu, co přijde, trvá. Patenty, vynálezy, nová řešení v jakémkoli oboru už jen proto, že jsou tady, mi zvedají tlak. Svou podstatou. Že se zrodily, že vykvetl potenciál možností. A trochu mne mrzí, že schopnosti lidí vymýšlet převratné a smysluplné věci a věcičky, se pořád ještě málo využívá, tedy obecně a globálně. Naopak k výsledkům práce Úřadu průmyslového vlastnictví mám nesmírnou úctu. Odborníci s výjimečnými znalostmi koncentrují informace o zásadním know-how v České republice, potažmo napříč planetou. Otázky patřily Mgr. Ing. Josefu Kratochvílovi, Ph.D., předsedovi:
Patenty, vynálezy, neobvyklá řešení – lze vysledovat u nás či ve světě určité vlny, kdy ojedinělých nápadů přichází více či méně? Na čem to závisí? Na sociálních převratech, ukončených válkách, změnách klimatu, migračních vlnách, podléhá to zákonům filozofie? Lze se vůbec takto ptát?
Nemyslím, že by svět zaznamenával vyloženě cyklický vývoj v počtech nových technických řešení. Lze se nejspíš oprávněně domnívat, že válečná a krizová léta tvůrčí práci nepřispívají. I když – z naší patentové databáze se můžeme dozvědět, že ve válečném roce 1940 bylo podáno 967 přihlášek. Co lze ze statistik konstatovat, je fakt, že se nepotvrdil názor prezidenta Patentového úřadu Spojených států amerických Ch. H. Duella z roku 1889, totiž, že vše, co se dá vynalézt, už bylo vynalezeno. Naopak, počet patentových přihlášek stoupá. Podle údajů Světové organizace duševního vlastnictví bylo v roce 2018 ve světě podáno úctyhodných 3,3 milionu přihlášek, zároveň to byl již devátý rok v řadě, kdy dochází k růstu jejich počtu. Celosvětově počet přihlášek naposledy klesl v roce 2009.
Kterých světových vynálezců si nejvíce vážíte a proč?
Vážím si nejen světových vynálezců – velikánů, jejichž jména se při vyslovení slova „vynález“ hned nabízejí. Edison je takřka synonymum pro vynálezce. Nobela a jeho nadaci si připomínáme každý rok. Já si vážím všech tvůrčích lidí, kteří se snažili a snaží posunout poznání třeba jen o malý krůček kupředu. Všech těch dnes třeba neznámých a pozapomenutých, bez jejichž myšlenek, snů a nápadů by svět techniky nebyl, kde je. Chcete-li přeci slyšet nějaká jména, pak odkazuji na výčet českých vědců, vynálezců a podnikatelů, jejichž životní příběhy obsahuje stejně nazvaná knižnice, vedle dalších jsou to Heyrovský, Wichterle, Svatý, Delong, Holý…
Fandíte kuriózním myšlenkám? Kdo je dnes ve vašich očích velkým českým inovátorem?
Jsme jako úřad často žádáni, abychom řekli, jaké že kuriózní, zvláštní a úsměvné patentové přihlášky jsme obdrželi. Takovým přáním vyhovět nemůžeme. Nejen, že nám nepřísluší obdobné soudy vynášet, my máme zkoumat, zda je přihlášené technické řešení patentovatelné, tedy nové, vzniklo vynálezeckou činností a je průmyslově využitelné, ale hlavně, kdo ví, jestli myšlenka, která se nám dnes může zdát podivná a bůhví jaká, nebude za pár let úžasnou realitou. Vzpomínáte si na večerníčkové příběhy o Machovi 
a Šebestové a utrženém sluchátku? Co máte dnes v ruce až příliš často – mobil. Nové komunikační technologie za pár roků změnily svět a uvidíme, co ještě přinesou.
Zaujala vás také svým přístupem k realitě žena – výrazná osobnost domácí scény, autorka patentu?
Ve společnosti jako takové a v mnoha oblastech lidské činnosti se vede intenzivní diskuze o rovném postavení mužů a žen. Nejsem proti diskuzi, sám genderovou rovnost podporuji. Na našem úřadu je představených 19 žen a 12 mužů. Snad se mi promine, že jsem se stále ještě neodnaučil otevřít ženě dveře nebo pomoci do kabátu. Ale vy jste se ptala na vynálezkyně. Není nic neobvyklého, že jsou ženy vědkyně, výzkumnice, vývojářky, původkyně technických řešení a že podávají patentové přihlášky. Existuje Světová asociace vynálezkyň a podnikatelek. Zůstaneme-li doma, asi první československý patent byl vynálezkyni udělen hned v ro-ce 1919, šlo o zařízení ke zhasínání lampy a rovnání ohořelého knotu. Jiná vynálezkyně v témže roce podala přihlášku s názvem Rotační stroj pro tisk fotochemický a typografický z řezaných formátů. Ze současnosti mohu za všechny jmenovat prof. Blanku Říhovou, mikrobioložku, předsedkyni Učené společnosti České republiky. Je zatím z České republiky jedinou, která byla nominována na evropskou cenu Vynálezce roku v kategorii celoživotní přínos.
Co se asi tak bude patentovat za sto let? Dá se předpokládat, o jaký obor půjde? Zdravotnictví, potravinářství, doprava?
To bych také rád věděl a nikdy se to nedovím, pokud se rychle nezdaří vynalézt prostředek na nesmrtelnost. Co mě ale vážně zajímá, je pokrok v oblasti umělé inteligence. Doufám, že využívání umělé inteligence bude mít pro člověka dopad jen a jen pozitivní, i když se už vynořuje řada otázek s nádechem obav a varování. Velmi obtížně řešitelné mohou být i problémy etické. Známé jsou úvahy, jak se má zachovat automobil řízený umělou inteligencí, je-li nehoda nevyhnutelná, kterou z posádek se bude snažit chránit víc. Zajímá mě však hlavně, jak si s tímto druhem výsledků tvůrčí práce poradí patentový systém. Patentová ochrana je limitována technickým charakterem vynálezu, což jádro umělé inteligence – algoritmus, jako abstraktní idea, nesplňuje. V současné době tak přichází v úvahu jen ochrana aplikací algoritmů majících technický charakter. Další otázkou u předmětů vytvořených umělou inteligencí je, kdo má být považován za vynálezce, kdo má právo na patent. Může být původcem vynálezu stroj?
Přál byste si také patentovat nějaký vlastní nápad? Podílel jste se na nějakém řešení?
Snad raději ne. Pokud by to byla ptákovina, všichni by se mi smáli, a pokud by šlo o něco veleúspěšného, všichni by mi záviděli a podezírali mne, že jsem zneužil postavení a někde to opsal.
Úřad průmyslového vlastnictví loni oslavil významné výročí a právě zahájil 101. rok své existence. Co vás čeká především?
Ani stý rok, snad kromě vlastního připomenutí kulatého výročí vzniku Patentového úřadu v Praze, ani rok stý první se v zásadních úkolech nelišil a nebude lišit od roků ostatních. Budeme se starat o kvalitu veškerých činností. Loni jsme obstáli při auditech systému řízeni kvality podle norem ISO. Pokud jde o přihlášky, očekáváme obdobný počet jako v ro-
ce 2019. To jsme přijali více než 800 patentových přihlášek a udělili 509 patentů, provedli jsme úkony nutné k tomu, aby na českém území začalo platit 7576 evropských patentů. Jako pobočka Visegrádského patentového institutu doufáme, že bude u našeho úřadu, jako přijímacího úřadu, podáno víc patentových přihlášek cestou Smlouvy o patentové spolupráci než loňských 124, a že víc z nich bude těch, u nichž si přihlašovatel zvolí Visegrádský patentový institut jako mezinárodní rešeršní orgán. Obdrželi jsme 1300 přihlášek užitných vzorů a 1128 jsme zapsali. Bylo podáno takřka 250 přihlášek průmyslových vzorů s 1074 jednotlivými vzory, provedli jsme 212 zápisů. Sledovali jsme, zda a jak se v prvním roce účinnosti novely zákona o ochranných známkách její dopad projeví na statistice přihlašování a dalších řízení. Nově bylo loni poprvé možno přihlásit ochranné známky zvukové, pohybové, holografické nebo multimediální. Počet přihlášek zůstal stabilní. Podáno bylo 7700 přihlášek ochranných známek, nepatrně více než v roce 2018, do rejstříku bylo zapsáno 6648 známek. Obdrželi jsme 568 námitek proti zápisu ochranné známky. Významnou událostí loňska se stalo přijetí Inovační strategie České republiky 2019–2030 Czech Republic – The Country For The Future. Jsme potěšeni a zároveň nás zavazuje, že se systém ochrany duševního vlastnictví zaslouženě stal jedním z devíti pilířů Strategie. Připravujeme koncepci podpory ochrany duševního vlastnictví, která by měla přispět k podstatnému zlepšení povědomí o nabídkách a možnostech tohoto systému.
Léta usilujete o to, aby se problematika duševního vlastnictví vyučovala na školách, a to nejen na vysokých. Když by o to měla zájem např. střední škola nebo univerzita, co má udělat?
Ano, o zlepšení znalostí žáků a studentů, ale také pedagogů a akademických pracovníků, co to je duševní vlastnictví, jak využívat nabídky a možností systému jeho ochrany, se snažíme dlouhodobě. Zvyšování povědomí o potřebě chránit duševní vlastnictví se prolíná všemi pěti cíli uvedenými v „našem“ pilíři zmíněné Inovační strategie. Chceme zvrátit stav, kdy povědomí je slabé, nedostatečně se využívá nástrojů ochrany, nízký je počet patentů, zejména těch udělovaných českým subjektům v zahraničí, nedostatečná je komercializace výsledků výzkumu a vývoje. Cíle směřují k těsnější spolupráci se všemi stupni vzdělávání, k masivnímu využívání patentových informací při formulaci výzkumných záměrů, k důslednému využívání komerčního potenciálu patentů.
Pokud jde o školy, vedle pedagogické dokumentace Úřad nabízí možnost školit učitele, uspořádat přednášky a diskuzní semináře pro studenty. Příklad z loňska: při příležitosti oslav Světového dne duševního vlastnictví jsme pozvali školy na Úžasné divadlo fyziky na ÚPV. Děti se v programu dozvěděly, co je průmyslové vlastnictví, jaké informace může poskytnout, jak se chrání. Pak zhlédly divadelní představení, které nápaditě a srozumitelnou formou vysvětlilo podstatu fyzikálních jevů ve spojení s vynálezy, se kterými se děti mohou setkat i v každodenním životě. Úřad při této příležitosti navštívilo celkem 150 žáků základních škol. Obdobnou akci plánujeme i letos v dubnu. S některými vysokými školami připravujeme semestrální kurzy ochrany duševního vlastnictví přímo podle jejich představ. Stačí náš úřad oslovit.
Vaše pracoviště má silnou pozici svého zastoupení v mezinárodním měřítku. Čím byste se rád pochlubil? Co se podařilo?
Je pravda, že Úřad průmyslového vlastnictví má relativně bohaté pracovní styky jak s ostatními národními patentovými úřady, tak s mezinárodními, evropskými a dalšími regionálními organizacemi z oblasti ochrany průmyslových práv. Plní závazky vyplývající z členství České republiky ve Světové organizaci duševního vlastnictví a z mnohostranných mezinárodních smluv, které jsou spravovány touto organizací a jichž je Česká republika členem. V Evropské unii spolupracujeme vedle Komise především s Úřadem EU pro duševní vlastnictví, jehož hlavními úkoly jsou správa a propagace systému ochranných známek EU a průmyslových vzorů Společenství a také úkoly související s prosazováním práv duševního vlastnictví. Celkem 38 evropských států se sdružuje v Evropské patentové organizaci, kterou tvoří Evropský patentový úřad, který uděluje evropské patenty a Správní rada kontrolující jeho činnost. Evropský patent může být žádán pro jeden, několik nebo všechny smluvní státy. V každém z nich má pak stejné účinky jako patent národní. Úřad má kolem 7000 zaměstnanců a je po Evropské komisi druhou největší administrativní institucí v Evropě. Osobně dlouhodobě sleduji dění v Evropské patentové organizaci, podílel jsem se na činnosti odborných výborů a správní rady. Je pro mne pocta, že jsem byl v lednu 2019 zvolen jejím předsedou.
otázky připravila Eva Brixi