Třicítka mění pohled na manažerskou profesi

Ivo Gajdoš

Co všechno se pojí s třiceti lety, která má za sebou Česká manažerská asociace? Především to jsou významné osobnosti, které tvořily a tvoří její profil. Pátrat v historii znamená také sem tam zavzpomínat, rekapitulovat, ale vždy s vědomím toho, že střípky dějin pomáhají formovat dny příští, zajímavé a užitečné pro další generace. Ing. Ivo Gajdoš, výkonný ředitel České manažerské asociace, s touto organizací prožil kus svého života:

S Českou manažerskou asociací je váš profesní život spjat velmi dlouho. Co bylo prvním podnětem, že jste se o ni začal zajímat?

Ve své době, tedy před 30 lety, to byla jediná profesní organizace ředitelů a řídicích pracovníků u nás. To mi velmi imponovalo, rodila se nová platforma k výměně zkušeností a řada přínosných aktivit. To vše nám dávalo prostor dívat se na řadu věcí jinak, společně, nově, a k tomu hledat i cesty. Navzájem jsme si uvědomovali, že manažeři jsou skupinou lidí, kteří mají nejen velkou zodpovědnost, ale i možnost pozitivně ovlivňovat českou ekonomiku a svým způsobem formovat celou společnost na základě umu, vzdělání, rostoucí zkušenosti i chuti „tvořit dějiny“.

Asociace letos slaví 30. výročí od založení. Jak se to promítne do vašich aktivit?

Významně. Chystáme například vydání publikace Kam kráčí management aneb Česko prosperující zemí, a také panelovou diskuzi podobného zaměření před vyhlášením nejlepších manažerů v dubnu na Žofíně. Oslavy budou probíhat také v 15 klubech ČMA. Chystá se toho však samozřejmě ještě více.

Blíží se opět prestižní soutěž MANAŽER ROKU. V čem bude jiná oproti minulým ročníkům?

Soutěž jsme inovovali a zjednodušili. Je vyhlášeno pouze deset kategorií, mezi těmi novými například Vizionář nebo Manažer digitálního věku. Navíc soutěžící získají benchmarking s ostatními finalisty od Hodnotitelské komise. Soutěž je hlavně o dobrých příkladech z praxe, protože ve společnosti obecně chybí „vzory“. Soutěž by měla mimo jiné ukázat, jak se nejúspěšnější vyrovnávají s globálními riziky, robotizací a s nástupem umělé inteligence. Jak řídí inovace a jak dovedou nadchnout a motivovat své pracovníky.
Na jaké vlně se tentokrát odehraje slavnostní vyhodnocení?

Poprvé zavítal na jednání do ČR prezident Světové podnikatelské rady Peter Baker

Rádi bychom pro budoucnost pojali slavnostní vyhodnocení jako Manažerský festival. Pro tento ročník však zůstává tradiční scénář se svižným předáváním cen s video vizitkami a závěrečným přípitkem těm nejlepším. Vystaveny budou také fotoobrazy z Galerie osobností managementu Jadrana Šetlíka. Vše v krásné atmosféře pražského paláce Žofín.

V minulých ročnících defilovala výrazná přesila mužů. Je záměrem posílit i počet navržených žen?

Samozřejmě, rádi bychom nominovali více žen. Ale na ženy se zaměřilo i mnoho speciálních soutěží jiných vyhlašovatelů, takže výběr je o to těžší. Každopádně rok od roku se počet žen v soutěži zvyšuje. Je však zajímavé, že na rozdíl od mužů, kteří se do soutěže občas hlásí sami, se žádná žena sama nenominuje. Je otázkou, proč tomu tak je, možná snad někdy přehnanou skromností a pokorou…

Ostatně vy sám ženám v businessu velmi fandíte a obdivujete jejich potenciál.
Čím vás ženský element provokuje nebo inspiruje?

Poslední Manažeři roku Tanja Vainio a Vladimír Mařík

Ano, máte pravdu, poznal jsem hodně žen – manažerek, které jistě zaslouží obdiv. Myslím si, že ženy jsou v práci nekonfliktní a více empatické. Řeší problémy přirozeně, s citem a ve většině případů se „nehoní za kariérou“. Ženy jsou také díky svému mateřskému citu ochránkyněmi slabších a nedopustí bezpráví. Ženy by určitě nerozpoutaly války a násilí. Ženský element je i v businessu espritem života, dává mu jiskru a vůni. Inspiruje nás také svým vkusem, důvtipem a estetickým cítěním. No prostě bez ženského prvku nemůžeme my, muži, existovat, mužský svět by byl plochý a nudný!

Několikrát jste zmínil, že dělení šéfů na podnikatele a manažery se vám zdá již překonané, raději užíváte označení lídr, talent. Proč?

Pražský Žofín mapuje historii prestižní soutěže už mnoho let

Řízení neboli management v pravém slova smyslu, to je již částečně překonáno. Mladí lidé nemají rádi, když je někdo řídí, stále poučuje, natožpak „práská bičem“. Preferují koučink nebo mentoring. Mají rádi svobodu volby, a ta je dnes pro ně obrovská. V týmech se dnes prosazuje přirozený lídr, a ne dosazený manažer. Navíc se zamýšlíme, co udělá s managementem inteligentní robot nebo umělá inteligence. O „talent managementu“ se hovoří často, ale popravdě řečeno je nutné najít svůj talent již v dětství a dále ho rozvíjet. Bohudík se přirozený talent prosadí v jakémkoliv věku a oboru – a ani náš školský systém ho nedokáže zadusit… Krásné příklady představujeme na našich akcích v Senátu pojmenovaných Hledání výjimečnosti, kde ukazujeme, jak se české talenty dokážou prosadit u nás i ve světě.

Jakých vlastností si na těchto osobnostech vážíte?

Vážím si toho, že mají jasno, kam směřují a nenechají se zastavit zkostnatělým systémem ani žádným „suverénem“, natož politikem. Navíc se tyto osobnosti prosazují v různých oborech, ne jen v businessu.

Jste také velkým propagátorem myšlenek udržitelnosti i v osobním životě. Co k nim patří?

Život je velký zázrak a velký dar. Proto bychom ho měli umět prožít co nejlépe, ale zároveň tak, aby po nás zůstalo něco nezapomenutelného, abychom „zanechali tento svět o něco lepší“. Jak řekl Albert Einstein: „Nechtěj být člověkem, který je úspěšný, ale člověkem, který za něco stojí!“
Zároveň je člověk součástí přírody a celého vesmíru. Proto by měl myslet nejen na svůj osobní rozvoj, ale také na to, že žije v takovém fantastickém společenství se zvířaty, rostlinami a další živou přírodou. A proto by se měl naučit žít v souladu s touto přírodou.
Udržitelnost v osobním životě zahrnuje například psychohygienu formou ranní meditace, zdravou stravu, která nám dodá potřebnou energii, dále pohyb a správné dýchání – pozor sedavé zaměstnání nás hodně ničí. Je důležité umět si poradit se stresem – zbavit se vyčítání si minulosti nebo strachu z budoucnosti, naučit se ovládat své myšlenky – záleží na tom jaké myšlenky si připustím do mysli, protože mezi 60 000 myšlenek, které se kolem nás denně proženou, je hodně těch negativních a my je můžeme odfiltrovat nebo změnit v myšlenky pozitivní, protože my jsme ten velitel. Naučit se programovat sám sebe je velké umění!

Ostatně udržitelnost je velké téma pro ČMA i hlavním obsahem činnosti České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj. Jakými fakty se nyní zaobíráte a snažíte se přesvědčit firmy, které uvažují o vstupu do Rady?

Chceme být inspirátorem a diskuzní platformou nových myšlenek a budoucích trendů. Díky několika pracovním skupinám, ve kterých vytváříme s odborníky scénáře pro budoucí rozvoj u nás, se nám to daří – například v oblasti většího využití vodíku v dopravě i průmyslu, cirkulární ekonomiky – odpadového hospodářství, snižování spotřeby energie a zaměření se na obnovitelné zdroje energie (OZE). Jako zástupce businessu v Radě vlády pro udržitelný rozvoj se nám daří mnohé myšlenky zahrnout do Strategie ČR 2030 a dalších důležitých dokumentů vlády. Pracujeme také na TV seriálu Česko řeší klima. Cílem pořadu je seznámit veřejnost srozumitelnou a věcnou formou s pestrou škálou inspirativních příkladů dobré praxe, jejichž iniciátory a nositeli jsou kraje a další aktéři – města, obce, podniky, vědecké a vzdělávací instituce, neziskové organizace a v neposlední řadě i aktivní jednotlivci.

  • S televizním štábem jsme se vydali do jednotlivých krajů Česka, aby se zde zmapovala inteligentní klimatická řešení, a to s důrazem na následující oblasti:
    revitalizace krajiny a zvyšování její pestrosti
  • energetické úspory a využití obnovitelných zdrojů
  • kvalita ovzduší a ochrana zdraví obyvatelstva
  • adaptace ve městech (budování modro-zelené infrastruktury)
  • čistá mobilita
  • snižování uhlíkové stopy (jednotlivce, municipality, podniku)

S chutí také využíváme prezentací v ostatních médiích, protože si přejeme, aby se o nás vědělo, aby se informace o výsledcích naší práce šířily. Aby bylo vidět, že to, co děláme, má smysl. Rád bych proto do našich řad přizval další zájemce, kteří věří, že svět se dá měnit.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi