Infekce COVID-19 zásadně ovlivňuje každého z nás. Mimořádně se dotkla sportovních událostí, živých koncertů a divadelních představení a má velký hospodářský dopad na tato odvětví. Pomocí analytických metod je možné v konkrétních situacích najít „optimální“ zasedací pořádek. Jinými slovy, je možné dosáhnout maximálního počtu diváků při současném zachování přijatelného odstupu.
Řešení sociálního odstupu
Jedním z krátkodobých řešení je pořádání akcí na prázdných stadiónech. Tuto variantu zvolila například německá Bundesliga, aby týmy mohly konečně dokončit sezónu 2019/2020. Jiné kluby však prohlásily, že vítězství, které nemohou hráči oslavit spolu s fanoušky, nedává smysl.
Je rovněž možné aplikovat sociální odstup přímo v hledišti. Obecná zásada říká zachovávat odstup 2 metry (resp. 6 stop). Kluby tak mohou pozvat určitý počet diváků a získat alespoň nějaký, tolik potřebný příjem. Ale jak to vše řídit (a bude to stačit)?
Pomocí analytických metod je možné v konkrétních situacích najít „optimální“ zasedací pořádek. Jinými slovy, je možné dosáhnout maximálního počtu diváků při současném zachování přijatelného odstupu. Podívejme se například na jednoduchou mřížku se 7 řadami po 7 sedadlech a stanovme omezení, že mezi lidmi v jednotlivých skupinách musí být dvě prázdná sedadla. „Optimalizované“ řešení (viz níže) znamená, že do prostor, kam se běžně vejde 49 osob, posadíme nejvýše 10 diváků.
Nárůst složitosti
Můžeme rovněž přidat další parametry. Například lidé ze stejné domácnosti mohou přijít společně – a mohou také sedět vedle sebe. Model lze také přizpůsobit, aby vyhovoval odlišným předpisům ohledně odstupu.
Zkusili jsme to v reálném případě: sektor na skutečném stadiónu NFL se sedadly uspořádanými do 22 řad a 21 sloupců. Hledali jsme optimální řešení, v němž vstupenky lze prodávat ve skupinách po jedné, dvou, třech či čtyřech. V takovém případě vede nejlepší varianta k zaplnění 132 sedadel ze 439, míra obsazenosti je tedy 30 %.
Z uvedeného diagramu je zřejmé, že k dosažení této hodnoty musí být většina lidí ve skupinách po dvou nebo čtyřech.
Obrázek: skutečný sektor na sezení, s 21 sloupci a 22 řadami. Sedadla označená zeleně jsou obsazená v optimálním rozvržení. Fialové kroužky představují „bezpečnostní zóny“ (v tomto případě vzdálenost 4 prázdných sedadel, resp. 1,9 m / 6,3 stop) pro každou skupinu využitých sedadel. Žlutý kroužek znázorňuje „bezpečnostní zónu“ pro jednotlivce sedícího na modrém sedadle, v řadě 12, sloupci 14.
Otázky a úvahy
Tato analýza je stále velmi zjednodušená a optimalizuje pouze jednotlivé sektory. Přesto bylo možné výsledky použít a extrapolovat je na celé stadióny. Aplikujeme-li například výše zjištěnou 30 % míru využití na známý barcelonský stadión Nou Camp s kapacitou téměř 100 000 osob, vidíme, že při dodržování sociálního odstupu sem může přijít zhruba 30 000 návštěvníků. Menším, avšak nikoli méně známým, příkladem může být Anfield, domácí stadión klubu Liverpool FC, s maximální kapacitou 54 000 diváků. Zde výsledek znamená, že se akcí může účastnit 16 200 fanoušků. To už by mohla být významná hodnota, nejen pokud jde
o výnosy z jednotlivých zápasů, ale také co se týká atmosféry. Znovu však vyvstává otázka, stačí to?
Jde pochopitelně pouze o odhady založené na extrapolaci výsledků našich zjednodušených příkladů. Uvedený model by dozajista byl schopen poskytnout přesné kalkulace pro jednotlivé stadióny, s pomocí podrobného plánu a rozvržení sedadel, pokud by tyto informace byly k dispozici (např. rozměry uliček, sedadel a řad).
Z této zjednodušené analýzy však již nyní vyvstává několik otázek, které je třeba řešit:
V první řadě jde o problém statických a dynamických scénářů. Tato analýza představuje statický případ: předpokládá, že všichni neustále sedí. Ale jak řídit příchod a odchod diváků? A co když se někdo musí zvednout uprostřed hry? Všechny tyto otázky je třeba vzít do úvahy. Řešením mohou být střídavé časy příchodu a odchodu a jednosměrný způsob pohybu po stadiónu. Některé z těchto otázek může zodpovědět analýza a optimalizace.
Co ekonomický dopad? Zřejmě je lepší jakékoli publikum než žádné, ale 30 % návštěvnost patrně nepokryje náklady mnoha sportovních a kulturních organizací.
Optimalizace cesty z karantény
Analytické nástroje, a především optimalizace, mohou dozajista pomoci sportovním organizacím a dalším zábavním institucím nalézt nejlepší zasedací pořádek, který bude vyhovovat opatřením týkajícím se sociálního odstupu. Pomocí modelů lze stanovit, která sedadla prodávat skupinám konkrétních velikostí. S pomocí těchto řešení mohou rovněž přepravní společnosti vyřešit sociální odstup v autobusech, vlacích a tramvajích – a ukázat lidem, kam si mají sednout a kde mají stát, aby se prostor co nejlépe využil. Totéž platí pro vzdělávání a bezpečné rozmístění studentů ve třídě nebo přednáškovém sále.
Na cestě z karantény poskytnou tyto analytické nástroje všem lidem lépe vědecky podložený pohled, jak využívat veřejné prostory a současně zůstat v bezpečí.
(tz)