Co těší a trápí pěstitele brambor

Petr Hanka

Léto u nás začíná prvními novými bramborami. A k nim patří na talíř smažený květák. Vše samozřejmě od českých pěstitelů. Tentokrát jsme si vinou zpožděné vegetace počkali o něco déle, ale stálo to za to, jídlo chutná znamenitě. A jak „chutná“ letošní rok těm, kteří pro nás potraviny připravují? Vyjeli jsme za nimi do úrodného Polabí u Mělníka, kde se stéká Labe s Vltavou. A na vlastní oči viděli sběr a posklizňovou úpravu raných brambor a mohli pohovořit s lidmi na poli. Otázky nám zodpověděl majitel společnosti Hanka Mochov, s.r.o., a člen představenstva Agrární komory ČR Petr Hanka.

Jaké brambory dostanou letos vaši zákazníci na stůl?

Mohu říci, že zdravotní stav velmi raných a raných odrůd je velice dobrý. Ovlivnilo ho počasí, zejména chladné a deštivé jaro. První brambory jsme ale začali sklízet s dvoutýdenním zpožděním. Pěstujeme je na 180 hektarech, z toho polovinu tvoří pozdní konzumní odrůdy.

Po zahájení sběru hlíz v polovině června začaly teploty stoupat, a dokonce mají překročit tropické hodnoty. Vyhovuje vám to?

Ne, vedra nám komplikují sklizeň. Pokud se přiblíží třiceti stupňům a dál budou stoupat, budeme sbírat brambory jen v noci. Hlízy při těchto teplotách už nerostou. Ale na proměnlivé počasí jsme zvyklí, větší starosti máme s odbytem.

Není o vaši úrodu zájem?

Samozřejmě že je, ale my potřebujeme, aby obchodní řetězce od nás odebíraly sklizeň pravidelně, plynule. Rané brambory mají velmi krátkou dobu spotřeby. Dokážeme je dodat z pole na pulty do 24 až 48 hodin, tedy čerstvé, v nejlepší jakosti. Pokud však odběratel sežene na trhu zboží za velmi nízkou cenu, například přebytek ze západní Evropy, odstaví nás. Nemáme pak sklizené, vyprané a vytříděné brambory kam dát, rychle se znehodnotí. Proto je pro domácí pěstitele, jako jsme my, nejdůležitější, aby český spotřebitel naše výrobky požadoval a obchod je spolehlivě a průběžně odebíral.

Smlouvy neplatí?

Pokud zůstane hlavním parametrem při výběru cena, situace se nezlepší. Uzavíráme dodavatelsko-odběratelské smlouvy. Avšak partner může z nějakého důvodu zboží odmítnout. A proti tomu v praxi nemáme žádnou účinnou obranu, protože čas hraje proti nám. Na druhou stranu musím konstatovat, že situace se o mnoho zlepšila. Před pár lety s námi obchodní řetězce, které představují 80 % trhu, jednaly podstatně hůř.

Pozná a vyžaduje zákazník výpěstky domácího původu, ve vašem případě kvalitní čerstvou zeleninu a rané brambory z Po­labí?

Víme o tom, že spotřebitel stále víc preferuje české potraviny. Proto je nabízíme tak, aby si mohl vybrat. Pomoci má i nový systém kvality QCZ, do něhož se už letos přihlásilo sto bramborářů. Jejich produkce musí splňovat přísnější kritéria. Jedním z hlavních je snižování intenzity chemické ochrany rostlin a používání menších dávek strojených hnojiv. Jde o kontrolovatelnou a dohledatelnou produkci brambor. Stát letos na program kvality QCZ uvolnil pro pěstitele 50 miliónů korun.

Jak jsme na tom se soběstačností v produkci brambor?

Česká republika musí dovážet asi čtvrtinu své potřeby. Není to proto, že nejsme schopni více brambor vypěstovat. Otázkou jsou ceny, jak jsem už naznačil. Když vznikne někde na trhu přebytek, obchodníci ho nakoupí za velmi výhodnou cenu. Lacino se vykupuje nadsmluvní produkce. České zemědělství proto potřebuje nejen stabilitu odbytu, ale i srovnatelnou dotační podporu se západními státy EU, aby jim mohlo konkurovat.

A nechybí někdy zájem pěstitelů o tyto komodity?

Zemědělci opravdu často dávají přednost jistotě, tedy především pěstování obilovin a řepky, což znamená uzavřít v zimě kontrakt na sklizeň a klidně spát. Rané brambory a zelenina jsou rizikovější, vyžadují hodně péče a odbyt bývá nejistý.

Je pravda, že se na domácích polích hnojí a postřikuje méně, než je v Evropě běžné?

Předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček uvádí, že používáme přibližně polovinu chemických prostředků než na Západě.
Tam se porosty brambor stříkají proti plísni 11–13krát, u nás šestkrát. Může to však ­brzy přinést problém, pokud bude Evropská unie vyžadovat pokles dávkování, například o 30 %. My už v podstatě prostor k omezování chemické ochrany a výživy rostlin máme minimální.

hodně úspěchů popřál Pavel Kačer
foto: Pavel Kačer