O práci manažerů na vrcholových pozicích informujeme poměrně často, vždyť při hledání zkušeností to může být velmi inspirující. Tentokrát jsme
dali slovo Ing. Romanu Buryjanovi, šéfovi oddělení projekce společnosti GASCONTROL, společnost s r. o., který má na starosti ještě několik firem v rámci skupiny GASCONTROL GROUP. Tematicky jsme zabrousili hlavně do pracovní oblasti, ale zajímalo nás i to, jak dokáže manažer s diářem doslova „prošpikovaným“ povinnostmi ještě normálně soukromě žít.Manažerské pozice s sebou nesou spousty radostí i starostí. Co vše obnáší ta vaše?
Práce manažera je práce jako každá jiná. Musíte k ní získat vztah a najít si v ní zálibu. Jejím základem je mimo odborných dovedností i pozitivní vnímání lidí, mezi nimiž se manažer musí dobře cítit. Dobrý manažer nemůže být podle mne ten, kdo většinu času sedí sám v kanceláři a komunikuje se svým okolím, zejména s lidmi které vede, prostřednictvím e-mailu nebo telefonu. Je to stejné, jak by chtěl být někdo stolařem a neměl rád vůni dřeva, anebo zemědělcem bez lásky k půdě. I když to by šlo snad snáz.
S jakými skupinami lidí se vaše komunikace nejčastěji odvíjí?
Jednak to jsou akcionáři, kteří určujícím způsobem ovlivňují zaměření firmy. Potom to jsou spolupracovníci na stejných nebo obdobných manažerských postech, a dále lidé, kteří nám jsou podřízení, a samozřejmě početná skupina z vnějšího prostředí, tedy odběratelé, dodavatelé, spolupracující firmy a nejrůznější instituce. Díky bohu mohu konstatovat, že v mém případě jsou vztahy na všech těchto úrovních nadstandardní.
Manažerských židlí máte vlastně několik – jak dělíte práci pro sesterské firmy v rámci uskupení GASCONTROL GROUP?
V rámci svých aktivit ve skupině se věnuji aktivně zejména společnosti GASCONTROL, společnost s r. o., GASCONTROL PLAST, a. s., a společnosti MATEICIUC, a. s. Mám na každý týden připravený rozvrh práce, kterou musím udělat. Ne vždy však umím správně řídit svůj čas. „Menežování“ vlastního času je, jak jsem zjistil, velkým kamenem úrazu spousty vedoucích pracovníků. Procentuálně nejvíc času věnuji práci ve společnosti MATEICIUC, a. s., kde bývám většinou tři- až čtyřikrát týdně. Moje pozice, jak předsedy představenstva, tak ředitele, vyžaduje značné procento mých týdenních pracovních aktivit. Za fungování této firmy v rámci skupiny taky cítím největší osobní
zodpovědnost.
Není tajemstvím, že vedení mateřské společnosti hledá možnosti, jak rozšířit aktivity pro větší stabilizaci a menší závislosti na investicích. Co v tomto procesu považuje za nejdůležitější?
Každá společnost vždy byla a bude závislá na vnějším prostředí. Pro soukromé podnikání platí, že vnější prostředí vždy nejvíc ovlivňuje zákazník. Je to totiž ten, kdo nás živí. Není také vždy důležité, zda prodáváte nějaké technologické celky a vaším klientem je někdo, kdo vám toto zařízení zaplatí, anebo vlastníte energetické centrum a prodáváte energii… důležitá je stabilita trhu. Jasné zásady, stanovy, které v energetice musí být vymezeny vládou na několik let dopředu.
Bohužel jsme ve virtuálním prostředí z hlediska podnikání jako takového, ale i ve virtuálním prostředí nějaké státní energetické koncepce. Ta de facto na delší období neexistuje. A to je jeden ze základních kamenů jakéhokoli posunu vpřed. Vyvinout určité energetické (a nejen takové zařízení) trvá nějakou dobu, a pokud to má být zařízení, které je na světové úrovni, tak jeho vývoj vyžaduje i nemalé finanční prostředky. Necitlivé a dle mého uvážení nepromyšlené a nesystémové změny, které dělají vlády bez řádné koncepce, jsou dle mého názoru největším kamenem úrazu rozvoje v energetickém průmyslu ČR.
V jakých etapách se nacházejí energetické a další rozvojové projekty, s jejichž realizací se počítá pro nejbližší léta?
To je spíše dotaz na některého z vládních činitelů a na vládu, která by měla jasně deklarovat rozvoj energetiky na další léta, než na mě, zaměstnance středně velkého podniku pracujícího v oblasti energetiky. Bohužel se však domnívám, že byste se nedostal konkrétnější odpověď, než bude ta moje. Náš vývoj ve firmě GASCONTROL, která je zaměřena především na energetický trh České republiky, se ve značné míře bude odvíjet od toho, jaký směr zvolí vláda. Pokud bude podporována ekologická doprava na zemní plyn, budeme vyvíjet a vyrábět zařízení na stlačený zemní plyn (CNG stanice), pokud se bude podporovat nějaký sektor ekologické výroby energie, půjdeme tímto směrem. Není možné jít proti větru a nejsme rovněž těmi, kteří o dalším vývoji energetiky v této zemi rozhodují.
A pokud jde o akciovou společnosti MATEICIUC?
Tady působíme zejména ve výrobě plastových stavebních profilů, které ze 70 procent exportujeme, a jsme zde pro změnu závislí jednak na síle ekonomiky zejména států EU a na výši investic, které budou jednotlivé země ochotné investovat do stavebnictví. Základní myšlenkou je zaměřovat se na vývoj produktů, které v důsledku šetří zákazníkovi náklady, a to jak při realizaci stavby, tak při provozu, což jsou energetické úspory.
Úspory energie dosažené využíváním odpadního tepla, biotechnologií a dalších zařízení jsou jedním ze zdrojů financování rozvojových a inovačních programů GASCONTROLU. Jaký podíl představují a co tvoří další zdroje?
Úspory v energetické oblasti jsou nám nejvíc blízké. Jako samozřejmost bereme využívání odpadního tepla z chlazení vytlačovacích a vstřikovacích zařízení pro otop objektů, částečně pro přípravu teplé užitkové vody atd. Náklady na energie v našich výrobních závodech představují podle energetické náročnosti zhruba 2–6 procent z obratu jednotlivých firem, a proto každé úsporné opatření v této oblasti přináší úsporu
finančních prostředků, které je možné dále věnovat do inovací ve společnosti. Pokud je to možné, jsou ve skupině GASCONTROL využívány inovační projekty podporované v rámci dotačních titulů EU. Každoročně tím skupina získá několik desítek milionů korun – prostředků investovaných právě do rozvoje technologie i nových projektů.
Jinými slovy: jsou inovace pilíř, na němž zakládá mateřský GASCONTROL svůj podnikatelský růst? Není to přece jen zatím stále příliš drahé?
Zda jsou inovace drahé, nebo ne, není až tak moc důležité. Důležitější je, že je to jediná cesta, kterou musí jít každá firma, která chce na trhu dlouhodobě obstát. To není v mém případě jen naučená poučka, ale zkušenost, kterou jsem získal ve své několikaleté praxi. Firmě se může povést nějaký „husarský kousek“ a vydělat jmění. Pokud ale zůstane u toho, co se v minulosti podařilo, a nebude se vyvíjet dál, je předurčena k záhubě. Takových společností znám několik. U nových projektů je velmi důležité si stanovit cíle, ukazatele úspěšnosti, nastavit finanční limity, prověřit dostupnost ostatních zdrojů atd. Není například možné se vydat, jak se říká „s motykou na měsíc“. To je častým důvodem pádu jinak úspěšných firem. Pustí se do vývoje zařízení, dopředu si však nestanoví limity a uprostřed boje pak je možné buď dát firmu do konkurzu, nebo hledat finančně silnějšího partnera, který se rozhodne vývoj dokončit.
Jak si v oblasti inovací a rozvojových programů vedou ostatní firmy v rámci seskupení GG?
Ve skupině GASCONTROLu je více než 20 firem. Díky často vlastní angažovanosti majitelů jsou inovace a inovativní procesy jednoznačně podporovány. Nepřísluší mi hodnotit, jak si vedou jednotlivé společnosti ve skupině, ale podle mého osobního úsudku a informací, které mám k dispozici, jsou na tom firmy, které se intenzivně zabývají vývojem nových produktů, lépe než ty, kde inovace nejsou prioritou.
Které projekty se podařilo v nedávné době zahájit, případně již realizovat?
Projektů je spousta, a tak zmíním pro příklad alespoň jeden. V současné době EU věnuje nemalé prostředky na instalaci nebo obnovu digitálních rozvodů pomocí optických vláken. V ČR zatím tento projekt pokulhává. V rámci skupiny firem vyrábíme a dodáváme některé komponenty právě pro tento rostoucí segment trhu.
S energetickými centry, kogeneracemi i trigeneracemi a dalšími zařízeními cílí GASCONTROL také na zahraniční trhy. Co od toho všechno očekáváte?
Expanze do zahraničí není jen prestižní záležitost, ale v některých oblastech našeho působení i nutností. Představovat projekty, se kterými se hodláme v rámci GASCONTROLu etablovat na zahraničních trzích, v časopise, který je volně dostupný podnikatelské veřejnosti, určitě není strategicky moudré. Obecně však lze uvést, že spolupracujeme se zahraničními investory, kterým nabízíme produkty z našeho energetického portfolia (CNG stanice, bio stanice, regulační a předávací stanice plynu atd.). Pohyb na trzích za našimi hranicemi nám přináší spoustu zkušeností a rovněž inspiraci. Důležité je u každého zahraničního projektu spolupůsobení banky v otázce proinvestování projektu.
Řídit dnes projektové oddělení – není to téměř science fiction… Co se zde s přibývajícími lety změnilo?
Ano, ve firmě GASCONTROL, společnost s r. o., vedu projektové oddělení. Co se změnilo? Kromě několika lidí vlastně vše. Začínali jsme
projektování na rýsovacím prknu, které již dnes najdete pouze v muzeu. Dnes máme všichni kvalitní počítačové vybavení, plotry, kreslicí programy ve 3D… Dnes již u nás černobílý výkres stěží naleznete. Stejně tak se výrazně proměnilo portfolio projektovaných zařízení. Před 15 lety byly největším odběratelem
GASCONTROLu plynárny a tomu odpovídaly i potřeby a naplněnost projekce. Tím, jak se mění zákazníci a potřeby trhu, mění se i projekty, které tvoříme.
Stejně tak by se dalo mluvit o volném čase mnohých šéfů. Jak je to s tím vaším? A jak nakládáte s tím málem, co zbývá?
Říká se, že jednou z mála spravedlností na světě je to, že máme každý denně k dispozici 24 hodin, což je 1440 minut, a je na nás, jak ten čas využijeme. Ano, jako mnoho lidí na obdobných postech věnuji práci v průměru daleko víc než osm hodin. Na druhé straně je to i mým koníčkem, baví mě nové výzvy, hledání nových řešení… V krátkém čase, který mi zbývá pro soukromí, se rád zapojuji do charitativních projektů, čtu, zahradničím nebo doma kutím v dílně. Miluji i turistiku a plavání, rád se setkávám s přáteli, s nimiž mohu sdílet své názory a přesvědčení a od kterých se mohu lecčemu naučit.
Myslíte, že to bude někdy jinak?
Snad až v nebi…
připravil Jiří Novotný