Zdá se, že populace nehloupne, jak se často píše

5D3_0076Rádi si plníme sny. Vzdělání může být jedním z nich. Studium pro studium, jak se s ním v některých školách stále ještě setkáváme, však nefunguje, dnešní praxe to po zásluze odmítá. Provoz firem, ať jde o síť kaváren nebo nadnárodní korporace výroby postavené na nanotechnologiích vyžaduje vzdělané odborníky, kteří něco umí, mají znalosti a odpovídajícím způsobem je dokáží v praxi zhodnotit, čili vedou firmy k úspěchu, k tržní realizaci. Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva, a. s. , již znáte pod zkratkou VŠMIEP, postavila svoji strategii právě na tom, aby její studenti-klienti-absolventi byli nejen použitelní, ale i žádaní. V čem je podstata? Na otázky odpovídal předseda představenstva a kvestor Radek Řechka:

Jaké manažery potřebuje dnes česká ekonomika? Staří kozáci tvrdí, že dobrý business se odvíjí od dobrých vztahů mezi lidmi (za vším je člověk a kontakty), ti nejmladší zastávají názor, že firma bez sociálních sítí vlastně neexistuje. Řada majitelů menších společností si myslí, že manažery nepotřebuje vůbec. Jak to vlastně je?

Pojďme, prosím, oddělit dvě základní skupiny problémů. Ten první se týká kvality českého managementu. Podle mého názoru – byť se situace zlepšuje a prakticky zaměřené vysoké školy tomu značnou měrou napomáhají – je pořád ještě o dost víc těch, kteří vedou firmu či projekt bez skutečných kompetencí. Selský rozum je skvělá věc, sám se jím řídím až příliš často, ale nemůže jít o jedinou schopnost, o kterou se manažer současnosti opírá. Znalosti jazyků, široký makroekonomický rozhled, ale také základy moderního marketingu, obchodní strategie, právní povědomí a v neposlední řadě také povědomí o světě IT. Tohle jsou minimální, základní úrovně a oblasti kompetencí, které by moderní manažer měl mít. A právě v těch oblastech se naše škola snaží manažery vzdělávat, ale také cvičit, trénovat.

Druhá oblast vaší otázky se týká role networkingu v reálných, hmotných vztazích mezi firmami a lidmi, ta je velmi důležitá. Moderní obchod a marketing bez vztahů a péče o ně nepřežije, ani s milionovými budgety do reklamy či PR. Otázkou „vkusu“ a také schopností firmy je, jestli firmy networking realizují v nějakých moderních komunikačních platformách typu facebook či linked-in, nebo jaksi více „postaru“. Obě možnosti mají svá pro i proti. Hlavní je však podstata – schopnost generovat a budovat a rozvíjet vztah a také schopnost a trpělivost starat se o něj. Vše ostatní jsou jen pomůcky, nástroje.

Vaše vysoká škola ve svém názvu shrnuje obory, pro které zejména mladé lidi vychováváte. Co vás vede právě k této kombinaci bakalářského studijního programu?

Hned za začátku jsme si udělali výzkum. A ten potvrdil naši vlastní manažerskou a podnikatelskou zkušenost: chcete-li na trhu uspět, musíte se vyznat ve 3 základních skupinách témat a problémů. Firma je ekonomický útvar fungující v ekonomických podmínkách, proto obor „manažerská ekonomika“. Bez znalosti světa počítačů, informačních systémů, databází, ale také prodeje na internetu, zálohování dat apod., bez toho je manažer v současné době neskutečně omezený. To je jako podnikat v automobilovém průmyslu a nemít řidičák, nemyslitelné. A v české právní džungli neznat svá práva, ale také povinnosti, může být pro správné rozhodování a poctivé podnikání likvidační. Zkrátka, nestačí jen dobrý nápad, kvalitní výrobek a skvělí zaměstnanci. Základem všeho je znát to, co vám může přinést – na trhu práce i v konkurenčním prostředí praktického podnikání – tu nejlepší výhodu. Proto jsme vzali právě tyto 3 obory a vytvořili z nich unikátní kompilaci. Ne, neděláme z právníků programátory a z programátorů reklamní specialisty. Snažíme se jen, aby studenti jednotlivých oborů neměli úzké zaměření a omezený pohled na svět jen optikou svého zájmu.

Dosáhli jste nejnižší míry nezaměstnaných absolventů v ČR. Za posledních pět let je to 0,0 procenta. To je ukazatel, jemuž se ani nechce věřit. Nicméně je to patrně silnou motivací dalšího rozvoje…

Tohle číslo, tenhle výsledek našeho snažení je, za prvé, důvodem k radosti. Radosti z toho, že jsme se nespletli a že jdeme dobrým směrem. Tohle číslo totiž ukazuje, jaká je připravenost našich absolventů. Mnohé veřejné školy se dívají na ty soukromé s despektem. Ale která z nich může říci, že své studenty skutečně připraví pro reálný život a že z nich udělá prakticky použitelné odborníky? Kolik takových je?

Za druhé je to číslo velkým závazkem. Výš už to nejde, ale stačí malá chybička či zaváhání a dolů může být cesta velmi rychlá a strmá. Výsledek naší práce je nutné udržet. A to není a nebude v současném konkurenčním prostředí jednoduché.

Stavíte na spolupráci s firmami. Co ony požadují od vás a co vy od praxe?

Partnerství se soukromým sektorem je pro nás velmi důležité. Ty nejúspěšnější firmy na trhu totiž mají hluboké znalosti a skvělé know-how. A co může být lepšího, než tyto cenné informace, rady, zkušenosti a postupy předávat našim studentům? Vlastně je to jeden velký, nekončící koloběh. My chceme po firmách, aby nám pomáhaly vylepšit připravenost našich absolventů. A to samé pak – když je přijímají do svých řad – chtějí firmy po nich a tím pádem i po nás.

Kolik studentů ročně pošlete do života – všichni jsou bakaláři?

V posledních letech je to zhruba 200 absolventů ročně. Někteří z nich odcházejí poprvé do praxe, to se týká především denních studentů, jiní naopak z praxe přicházejí doplnit si znalosti a získat nové zkušenosti. Tzv. kombinovaných studentů je mezi našimi absolventy čím dál víc.

Jaký je profil lidí, kteří zvolí kombinované studium a kdo je zpravidla aktérem v programu celoživotního vzdělávání?

Kombinovaní studenti jsou většinou lidé od 30 let výš, ale máme tu i studenty kolem padesátky. Jde většinou o zkušené odborníky, kteří se chtějí ve své firmě či svém vlastním podnikání posunout někam dál a výš. Pozorujeme ten trend většího hladu po kvalitním vzdělání, které člověku skutečně k něčemu bude, a máme z něj radost. Zdá se, že populace nehloupne, jak se často píše.

Snažíte se být užiteční potřebám ekonomiky, tedy vzdělávat tak, aby z toho byl skutečný užitek, nikoli diskuze o počtu andělů na špičce jehly. Zřídili jste například Centrum technické normalizace, tedy podílíte se společně s Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví na vytváření původních českých norem. Jaké jsou dosavadní výsledky?

V poslední době jsme se podíleli především na překladech mezinárodních norem, týkajících se využití ICT pro výuku, vzdělávání a školení. Důvodem této činnosti bylo usnadnit českým institucím činnost v této oblasti. K normám samozřejmě nabízíme i doplňkové služby – konzultace, poradenství. V současné době zahajujeme spolupráci s MŠMT s cílem zajistit pro české uživatele překlady dalších norem, které usnadní využití ICT v oblasti vzdělávání.

Také podporujete podnikavost a podnikání studentů, jak především?

Vyhlašujeme pravidelně různé soutěže a programy, které mají podnítit podnikavost studentů. Nevymýšlíme žádná umělá témata, ale zapojujeme studenty do problémů či výzev reálných, skutečných. Další oblastí je středoškolská odborná činnost. Dále realizujeme studentské workshopy, což je v mnoha předmětech přirozená součást výuky. Úzce také spolupracujeme s podnikatelským inkubátorem NODE5. A spousta dalších projektů je v přípravě.

Čemu novému jste se sám ve vaší škole naučil?

Učení je kontinuální proces, v současné turbuletní době nikdy nekončící. Denně můžete narazit na nové věci, ze kterých čerpáte zkušenosti. Teorie je jedna věc, praxe druhá. Mám to štěstí, že mám okolo sebe nejen skvělé odborníky, ale zároveň i výborné kolegy, kteří vždy pomohou, když je potřeba. Takže jsem se naučil hlavně to, že byť je organizace jakkoliv velká, manažer si musí najít vždy individuální přístup nejen ke svým zákazníkům (studentům), ale i ke všem klíčovým zaměstnancům. Nelze vždy aplikovat striktně směrnice a pokyny. Slovy klasika: Jsme lidé, nejsme stroje.

 za odpovědi poděkovala Eva Brixi