Jedním z vítězů loňské soutěže o Nejoblíbenější restauraci roku 2014, která se stala nedílnou součástí prvního ročníku projektu Restaurant Tip neb Kde nám chutná, jehož vyhlašovatelem byla Asociace hotelů a restaurací ČR, se staly za Jihočeský kraj restaurace Šupina a Šupinka, k nimž přísluší i apartmány stejného jména a spousty doprovodných služeb. Vlastní je bratři Pavel Müller a Petr Müller a restaurace najdete v historické části Třeboně.
Smyslem projektu je mapovat restaurace ČR od těch proslulých až po ty zatím neobjevené, leč atraktivní. Soutěž probíhala loni od května do listopadu na webu www.restaurant-tip.cz, návštěvníci vybírali z 283 restaurací. S Pavlem Müllerem, který ocenění přebíral, jsem si vyměnila vizitku a posléze i mail… Restauraci sourozenců jsem znala z někdejší návštěvy, a rozhodně nejsem sama. Pravidelnými hosty je například režisér Jiří Menzel, kardinál Miloslav Vlk, řada herců a dalších osobností.
Jste sourozenci, majitelé, a budujete postupně nejen rybí restauraci. Co se vlastně pod názvem Šupina a Šupinka skrývá?
Je pod tím mnoho: Jak už název vypovídá, jde o dvě rybí restaurace se stejnou nabídkou služeb. Právě oblast, která je tak typická pro rybí restaurace, a v neposlední řadě historie a tradice obou restaurací.
Jak jste začínali a proč jste se na tuto dráhu dali?
Jako malý jsem byl neposedný a zvědavý. Pořád jsem chtěl být s rodiči a pozorovat jsem jak pracují a řeší problémy, chtěl jsem s nimi jezdit po nákupech, být u jednání. Bavil mě ten denní ruch a pestrost práce, a tak pro mě bylo jednoduché rozhodování co dál dělat…
Ale jak říkám, byl jsem malý a viděl jsem jen to „A“, tedy pro malého kluka to hezké. A až dnes s bratrem poznávám to „B“, tedy o čem tato práce je a co všechno do té práce musí člověk dát!
Sny, cíle, strategie, určitě máte, a ne malé.
Rádi bychom nalákali nové zákazníky na zdravé pokrmy ze sladkovodních ryb, aby jim chutnalo a rádi se vraceli. Zlepšovat pořád poskytované služby. A v dalších letech bychom rádi rozšířili ubytovací kapacity v našich apartmánech.
Asi svému podnikání věnujete veškerý čas – ostřílení hráči tvrdí, že vlastnit gastro provoz znamená být tam 24 hodin denně… Je to tak?
Dá se to tak říci, když chcete v této branži vynikat a vidět za sebou výsledky, musíte do práce dát nejen veškerý volný čas, ale i srdce. Člověk i na dovolené nebo jen ve volném dnu si zajde na dobrý oběd nebo večeři a už zase pracuje…
A co vás na takové odpovědnosti těší?
Jako malí jsme s bratrem sedávali u počítače (já se musel jen dívat) a společně jsme hráli různé strategie, které nás velmi bavily. Došlo to až tak daleko, že když bratrovi rodiče zakázali hrát, třeba kvůli špatné známce ve škole, posadil za něj mě s tím, že se bude prý jen koukat, a když tak lehce pomůže. Asi už tušíte, jak to bylo, seděl jsem sice před monitorem, ale hrál on! A my teď vlastně hrajeme takovou strategii doopravdy, jen už je to na živo a bohužel se nedá vrátit na poslední uložené místo. O to je to těžší. Kdo zná náš osud, rozumí.
Interiér v Šupině nádherný, stylový, ale připadá mi trochu poeticky smutný. Mýlím se? Souvisí to s předchozí odpovědí?
Kdo zná historii obou restaurací, tak by mu to mohlo tak připadat. Jsou tu kolegové, kteří spolupracovali ještě s rodiči, kteří tragicky zahynuli v roce 2002, a ty to určitě poznamenalo podobně jako nás s bratrem. Proto interiér může takto působit. Ale o to s větší láskou a chutí pracujeme a chceme pokračovat v rodinné tradici a zdokonalovat naše služby.
Dosáhnout v businessu úspěchu – o čem to dnes je?
Jasný cíl, dobrá strategie, zdravý tým, trpělivost, a hlavně mít z práce radost.
Nehádáte se? Být stále spolu, to je pro každého časem asi ponorka…
Jsme sourozenci i ti se občas hádají a handrkují. Jednou to jsou hroší chvíle, jindy lepší, tak jako všude. Každý jsme jednotlivec s jiným názorem a jinou povahou, ale vždy máme na paměti, že máme už jen sami sebe. Vždyť na koho jiného se spolehnout než na rodinu, které můžete věřit.
Kolik vás v týmu na restauraci a ubytovací prostory celkem působí? Podle čeho si spolupracovníky vybíráte?
V plné obsazenosti je nás celkem 15. V letní sezoně nás doplňují ještě brigádníci jak v kuchyni, tak i na place. Víte, v dnešní době je asi všude těžké najít dobré spolupracovníky, kolegy, týmové hráče, kteří vědí, proč co dělají. Práci berou jako hru, koníčka, který jim nedá jen mzdu, ale také radost z vytvořené práce.
Kdysi jsem u vás ochutnávala úhoře a toužila jsem porozumět řeči zvířat, jak se praví v jedné pohádce. Nestalo se, myslím tedy, že se vrátím. Co nového chystáte?
Porozumění řeči zvířat bohužel zaručit nemůžeme, ale že je úhoř říční, to určitě ano. Teď začínáme připravovat nový jídelní lístek a po letní sezoně organizujeme dobročinnou akci Müllerova padesátka. Nechte se překvapit.
Čím lákáte hosty v únoru a březnu?
Sezonní a víkendové nabídky, čerstvé i uzené ryby jsou v našem sortimentu vyhlášené. Romantické pobyty v našich apartmánech s nejrůznějšími službami.
Myslíte si, že Češi konzumují stále málo rybího masa? Anebo si už dali „říct“?
V průběhu let se tato problematika zlepšila, ale pořád to není v takové míře, jak by bylo třeba. Přeci jen některá čerstvá sladkovodní ryba je dost těžko k sehnání a je to i otázka ceny.
I náhodnému hostu můžete prodat čerstvé ryby, vykuchané, filetované nebo uzené? Anebo je lepší si objednat předem?
Ano, host si může u nás koupit i filetované ryby nebo celé pstruhy. Vykuchané ryby je lepší objednat alespoň den dopředu. I uzené ryby z naší udírny je možné si zakoupit, ale i zde je jistější se domluvit dopředu. O uzené ryby je velký zájem, hlavně o úhoře říčního nebo filet ze sumce.
Váš jídelníček obsahuje pouze sladkovodní ryby, nebo i mořské?
Naše rybí restaurace se specializují pouze na sladkovodní ryby. Není nic typičtějšího pro tuto třeboňskou oblast než sladkovodní ryby a jejich hlavní zástupce, tolik známý Třeboňský kapr. Pro zákazníky, kteří moc ryby nejedí, máme například kachnu z Novohradských hor, vepřovou panenku nebo kuřátko.
Rybaříte také?
Já osobně ne, ale bratr v dětství rybařil velmi rád. Bohužel teď už na to nemá dostatek času…
za odpovědi poděkovala Eva Brixi