Firmy, podnikatelé, sponzoři nemyslí jen na prosperitu a zisk. Chtějí se chovat i společensky odpovědně a pomáhat tam, kde je to nejvíc třeba. Protože to však není jejich doména, často tápou a nedokáží se správně a rychle rozhodovat. Možná jim v takové situaci pomůže slovníček pojmů z oblasti výchovy mládeže.
Když se řekne „dítě z dětského domova“, vyvolá to v každém člověku určité emoce. Někdo si představí opuštěné sirotky se slzami v očích, jiný obtížně zvladatelnou mládež, před kterou je lepší hlídat všechny kapsy. Pak se ještě dočtete v médiích pojmy jako institucionální výchova, dětský domov se školou, někdo zmiňuje dětský domov… Je v tom všem vlastně nějaký rozdíl? Kdo se v tom má vyznat?! Pokud těmto pojmům chcete alespoň rámcově porozumět, otevřete s námi malý slovníček pojmů.
V české legislativě existuje hned několik typů zařízení institucionální výchovy. Jsou jimi dětské domovy, dětské domovy se školou, výchovné a diagnostické ústavy. Dětské domovy zřizují kraje, ostatní zařízení spadají pod MŠMT a jejich hlavním účelem je výchova a vzdělávání.
Začněme diagnostickým ústavem. Ten přijímá děti s nařízeným předběžným opatřením, nařízenou ústavní výchovou či uloženou ochrannou výchovou, které následně na základě výsledků komplexního vyšetření umisťuje do dětských domovů se školou či výchovných ústavů. Je to vlastně takový rozcestník v oblasti institucionální výchovy, kde se rozhoduje o tom, jaké zařízení je pro dané dítě vzhledem k jeho diagnostice nejvhodnější. Děti jsou sem umisťovány na dobu, která by neměla přesahovat 8 týdnů. Žijí tu ve výchovných skupinách po 4 – 8 dětech.
Obecně nejpoužívanějším pojmem užívaným v souvislosti s životem dětí mimo vlastní rodinu je dětský domov. Co ale vlastně dětský domov je doopravdy? Ve skutečnosti se jedná o instituci, která pečuje o děti ve věku od 3 do 18 let. V případě, že mladý člověk studuje, může tu zůstat až do svých 26 let. V některých případech sem mohou být umístěny i děti mladší tří let. Hlavním účelem dětského domova je zajistit péči o děti s nařízenou institucionální výchovou, které nemají závažné poruchy chování. To bych ráda zdůraznila, protože právě díky nedostatečné informovanosti dochází často veřejnost k mylné představě, že „to jsou ti rošťáci z dětského domova, se kterými jsou pořád problémy“. Důsledkem je, že na tyto předsudky mladí dospělí tvrdě naráží, když z dětského domova odchází a hledají si práci nebo bydlení. Přitom se jedná o děti, které jen neměly na začátku svého života takové štěstí, nemohly ze závažných důvodů v biologické rodině zůstat a musely být umístěny právě do dětského domova. Potkat je můžete v běžných základních i středních školách, kde studují. Základem života v dětském domově je rodinná skupina 6-8 dětí, o kterou se starají vychovatelé a vychovatelky, takzvané tety a strejdové.
Dalším zařízení institucionální výchovy je dětský domov se školou. Sem se zpravidla umísťují děti se závažnými poruchami chování, nebo pokud vyžadují léčebnou péči, a to ve věku od 6 let do ukončení školní docházky, popřípadě do věku 19 let. V průběhu pobytu se samozřejmě situace dítěte pod vedením vychovatelů různě vyvíjí. V případě, že pominou důvody pro jeho zařazení do školy zřízené při dětském domově, je dítě na základě žádosti ředitele dětského domova se školou zařazeno do školy, která není součástí tohoto zařízení. Nemůže-li se dítě po ukončení povinné školní docházky pro pokračující závažné poruchy chování či z důvodů léčebné péče vzdělávat ve střední škole mimo zařízení nebo neuzavře-li pracovněprávní vztah, je přeřazeno do výchovného ústavu. I v dětském domově se školou děti žijí po 5 – 8 v rodinných skupinách.
Výchovný ústav, někdy také označovaný jako pasťák či polepšovna, pečuje o děti se závažnými poruchami chování, které jsou starší 15let a u nichž byla nařízena ústavní nebo ochranná výchova. Může zde být ale umístěno i dítě starší 12let se závažnými poruchami chování, které brání jeho umístění do dětského domova se školou. Toto zařízení je určeno pro děti, které potřebují výchovně-léčebnou péči.
Ve výše uvedených zařízeních je nepřetržitý celoroční provoz, nepřijímají se do nich děti s psychiatrickým onemocněním schizofrenie, bipolární poruchou a těžkými depresivními stavy vyžadující psychiatrickou léčbu. Dohled nad dodržováním právních předpisů v těchto zařízeních provádí okresní státní zastupitelství.
Ing. Gabriela Křivánková, Předsedkyně správní rady yourchance o.p.s.
Hlavní partneři yourchance o.p.s. : Mercedes – Benz Praha, W.A.G. Payment Solutions a Saxo Bank