Již od 14. července je možné slyšet z ubikace u lachtaního bazénu nezvyklé zvuky. Pocházejí od mláděte, které se v liberecké zahradě narodilo po dlouhých 5 letech. Se zveřejněním novinky vedení zoo vyčkávalo. S napětím se čekalo, jak bude mládě prospívat. Po dvou týdnech od porodu se zdá, že existuje velký důvod k optimismu a flotila liberecké lachtaní expozice se rozroste o třetího člena.
Mládě narozené před 14 dny zatím nemá jméno a ještě není definitivně určeno pohlaví. Podle toho, co ošetřovatelé mohli dosud pozorovat, se jeví pravděpodobnější, že se jedná o samičku.
Narození mláděte proběhlo nad ránem v prostoru venkovní expozice, odkud bylo mládě ihned poté přesunuto do vnitřní ubikace. Od této chvíle byl od matky s mládětem oddělen jediný spolubydlící – samec Hugo. Ten je i otcem narozeného lachtana. Matkou se stala, poprvé v životě, sedmiletá samice Mano, která se narodila v Liberci v červenci 2008.
Již druhý den po narození mládě začalo sát mateřské mléko a ošetřovatelé mohli zažehnat největší obavy z komplikací s výživou a tím i z možného úhynu.
K tomu vedoucí zoolog Luboš Melichar připomíná: „První kritický okamžik života mláděte máme zdárně za sebou. Další přijde zhruba na roce věku, kdy musíme zvíře odnaučit sát mléko a uvyknout ho na stravu složenou výhradně z ryb.“
Důležitým milníkem bude i první plavba malého lachtana v bazénu. K té dojde přibližně v polovině září. Mládě se nerodí se schopností plavat ve vodě, při učení je závislé na matce.
Do té doby nebude mít mládě k vodě přístup, v přestávkách mezi kojením ošetřovatelé pouští pod vodní hladinu jen matku, aby načerpala síly a trochu si od mateřských povinností odpočinula.
Ve věku dvou týdnů mládě měří zhruba 80 cm a váží necelých 12 kg. Posledním úspěšně odchovaným mládětem v liberecké zoo byla v roce 2010 samice Nubia, která se však dožila jen dvou let věku.
Lachtany hřivnaté chová ZOO Liberec od roku 1975 a zdejší expozicí už prošlo více jak 20 jedinců. Jedná se o velmi populární zvířata mezi návštěvníky zoo a jejich komentovaná krmení a cvičení jsou vyhledávanou atrakcí. Díky potravě složené výhradně z mořských ryb je chov lachtanů v zoo finančně velmi nákladný.
O lachtanu hřivnatém
Domovinou lachtana hřivnatého (Otaria byronia) čili lvouna jsou vody s písečným pobřežím na jihu Jižní Ameriky a na Falklandských ostrovech. Své jméno získal lachtan podle prodloužené srsti na krku, která vytváří dojem hřívy. Samec dorůstá velikosti až 2,5 m a váhy 250 kg. Samice dosahuje hmotností okolo 140 kg. Dožívají se 25 let.
V době rozmnožování se samci shromažďují do kolonie, kde si každý vybojuje své místo. Nejsilnější samci mívají v koloniích až 80 samic, většinou však harémy čítají pod dvacet zvířat. V této době využívají zásobu podkožního tuku a vůbec nepřijímají potravu. Samice je březí 333 – 340 dní, poté rodí jedno mládě o velikosti 85 cm a váze 10 – 15 kg. Samice má schopnost svou březost pozastavit (tzv. odložená nidace), tak aby bylo mládě přivedeno na svět v ideální dobu.
Hlavní složku potravy tvoří ryby, dále i hlavonožci, korýši nebo tučňáci. Ve svém žaludku mají lachtani kameny, které jim pomáhají rozmělňovat potravu. K jejich přirozeným nepřátelům patří hlavně žraloci a kosatky. Pro svoji kůži a obavy rybářů ze zničení rybích populací byl lachtan hromadně vybíjen. V současné době se počet jedinců stabilizoval.
Zoologická zahrada Liberec, p. o.
Nejstarší zoo v Česku založená roku 1919 se snaží naplňovat komplexní poslání zoologických zahrad ve skutečně ryzí podobě. Tím je mezinárodní podpora ochrany přírody, posilování a udržování genofondu ohrožených zvířat v zemích jejich původního výskytu (in situ). Dále se skrze zapojení v řadě mezinárodních záchranných projektů a chovu vzácných druhů zvířat zařazených například do EEP programů (European Endangered species Programme tedy Evropský záchovný program) v rámci ex situ (zkoumání a ochrana mimo místo původního výskytu) snaží chránit druhy zvířat ohrožené vyhubením. Podporuje rovněž vzdělávání v oblasti přírody doma (DIVIZNA – Městské středisko ekologické výchovy) i v zahraničí (např. workshopy v Indonésii, konference v Mexiku) a její součástí je i Centrum pro zvířata v nouzi ARCHA Liberec se stanicí pro handicapované tuzemské živočichy a útulkem pro psy a kočky. ZOO Liberec dlouhodobě podporuje vědecký výzkum. Toto spojení je v celé republice unikátní a vytváří uzavřený kruh odpovědné ochrany přírody. Zoo naplňuje kulturní, rekreační a oddychový účel prostřednictvím speciálních akcí a komentovanými přehlídkami. Pod heslem: „Dobrodružství z poznání“ podporuje setkání celé rodiny a trávení společného času. V 13 hektarovém areálu je chováno více než 160 druhů zvířat v množství 850 jedinců. Největšími lákadly liberecké zoo jsou bílí tygři, žirafy, sloni a lachtani. Zvířecí TOP zoo pak zahrnuje rovněž druhy: takin čínský, osel somálský, orlosup bradatý, šimpanz, kozorožec dagestánský, lev berberský, irbis, nestor kea, 4 největší evropské sovy a mezinárodně unikátní kolekce dravých ptáků. V roce 2014 zahradu navštívilo 332 500 lidí. Je zakládajícím členem nadačního fondu Česká koalice pro ochranu biodiverzity (CCBC). Více na http://www.ccbc.cz. Podílí se na projektech: Kola pro Afriku, Brýle pro Afriku aj. Více na http://www.zooliberec.cz.