Dává mi to potřebné odhodlání

J. HoreckýO sociálních službách se mluví stále hlasitěji, častěji a s potřebným respektem. Není se co divit. Populace stárne, a nejen v okolních evropských státech. V České republice si tento fakt začínáme uvědomovat nejen na základě nejrůznějších šetření, analýz či výhledových studií. Stačí se v Praze projet tramvají. Okamžitě zjistíte věkový průměr obyvatel. Netřeba však propadat skepsi. Stáří patří k životu stejně tak jako radost a optimizmus. To, co u nás v posledních letech chybělo, byla zejména úcta, pochopení potřeb i možností starších lidí. To se dnes mění. A je to dobře. Například i pro podnikání a celé tržní prostředí je diskuze nad stářím výzva, o níž mnozí začali přemýšlet v řadě souvislostí. Otvírají se nové domy pro seniory, dbá se na kvalitu služeb. A právě ta se stala námětem k rozhovoru s Ing. Jiřím Horeckým, Ph.D., MBA, prezidentem Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. Na kvalitu v oboru, který reprezentuje, dbá a v praxi ji prosazuje:

Na listopadovém Večeru s Českou kvalitou byly předány dvě značky dvěma domovům pro seniory. Čím se tyto dva subjekty vyznačují? V čem jsou jiné než ostatní podobná zařízení?

Zdravotně sociální služby Turnov (Domov důchodců Pohoda) a Sociální služby města Havlíčkova Brodu (Domov pro seniory) byly oceněny, protože patří mezi nejvýše bodově hodnocené držitele Značky kvality v sociálních službách v tomto roce. Jsme rádi, že již třetím rokem je tato certifikace registrována v rámci Programu Česká kvalita a my můžeme upozornit na ta nejlepší zařízení.

Garantem udělování značky je vaše asociace. Co všechno musí organizace či firma, která o získání takového certifikátu usiluje, zvládnout?

Značka kvality je určena pro domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, pečovatelské služby a denní stacionáře. Každé zařízení musí doložit a prokázat naplnění daných kritérií, např. u domovů pro seniory jde o 300 kritérií, maximální počet získaných bodů je 1000. Certifikace provádějí vždy dva nezávislí certifikátoři, a to na základě kontroly, pozorování, ale i rozhovorů s řadou klientů a zaměstnanců daného zařízení.

DSC00628

Jak pociťují výjimečné postavení na trhu sociálních služeb obyvatelé oceněných domovů? Ptáte se jich na to?

Většinou se snažím do všech zařízení osobně dojet a ocenění předat. Je to malý svátek nejen pro ředitele daného zařízení, ale i pro jeho zřizovatele, zaměstnance a uživatele. Je to ale i okamžitá a kvalitní zpětná vazba poskytovaných služeb, včetně konkrétních návrhů, co je ještě možné zlepšit, kde je možné se ještě posunout dále.

Program Česká kvalita je již projekt plný zkušeností s prosazováním hodnot, o něž všichni stojíme. Čím vás zaujal?

Program Česká kvalita je pro koncové uživatele důkazem, že daná značka či certifikace byla prověřena. V České republice je celá řada různých certifikátů a „pseudoznaček“ kvality. Pokud je ale někdo registrován v Programu Česká kvalita, znamená to, že jeho ocenění je objektivní a zároveň kvalitní. Proto jsme se rozhodli pro zapojení do tohoto projektu.

Při průzkumu jedné životní pojišťovny vyšlo najevo, že se lidé u nás nejvíce bojí stáří svých rodičů. To je určitý varovný signál. O čem by podle vás mohl vypovídat?

Péče o rodiče nebo někdy i prarodiče je velice náročná. Zvláště pokud daná osoba, resp. náš blízký, onemocní demencí. Taková péče je velmi vyčerpávající a je nutné myslet nejen na kvalitu života pečovaných, ale i pečujících. V řadě případů jsou „děti“ ještě aktivní a chodí do zaměstnání, anebo jsou naopak již sami v pokročilém věku a mají či mohou mít řadu zdravotních komplikací. Jde o složité životní situace, ve kterých by měl stát podat pomocnou ruku.

Čím asociace přispívá k tomu, aby se starší občané dočkali důstojného závěru svého života?

Asociace nemá recept na prodloužení života, ani prodloužení života ve zdraví, ale snaží se většinu svých aktivit směřovat k tomu, aby v České republice byla dostupná nabídka sociálních služeb v odpovídající kvalitě.

Stáří také nemusí být jen smutné a o nemocech. Může být tvořivé a veselé. Co je k tomu potřeba? Lepší sociální kontakt? Stále mít co dělat? Lepší lékařská péče? Vstřícnější rodinné zázemí? Peníze?

Nejdůležitější je zdraví, a tím i soběstačnost. Chronická bolest, ztráta soběstačnosti a závislost na pomoci další osoby jsou klíčové věci, kterých se senioři nejvíce obávají. Následuje pak strach z onemocnění, který s sebou přinášejí např. onemocnění demencí. To jsou všechno faktory, které můžeme částečně ovlivnit naším životním stylem. Dále je nutné být aktivní a nepřestat s tím ani ve stáří. I když některé schopnosti a výkon klesají, je nutné se stále hýbat a používat mozek. V řadě případů jsem ještě jako ředitel domova pro seniory byl svědkem toho, když to lidé „vzdali“. Rychle pak docházelo k ubývání kognitivních funkcí, depresím apod. Rodina je také velmi důležitým prvkem a peníze jsou sice nutné především k zajištění péče, ale zároveň i na některé aktivity či cestování.

Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky je ojedinělá nejen svým programem a výsledky, ale rovněž profesionální strukturou, důsledným řízením. Co vás dovedlo k tomu, že se věnujete právě této oblasti, tedy sociálním službám? Není to boj s větrnými mlýny?

V sociálních službách působím celý svůj profesní život, nejprve jako ředitel zařízení poskytující tyto služby, později pak jako prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, kde hájím zájmy všech poskytovatelů. Sociální služby by se daly také nazvat jako služby lidí lidem, a to je důvod, proč jsem v této oblasti začal a také prozatím zůstal. Nejde o boj s větrnými mlýny. Za několik posledních let se podařilo hodně věcí. Samotné prostředí, legislativní, ekonomické či společenské, je pro poskytovatele sociálních služeb lepší. Podařila se i celé řada aktivit, projektů, ocenění, zvyšuje se kvalita služeb. Je možné vidět výsledky, a to mě nejen těší, ale motivuje do další práce a dává mi to potřebné odhodlání. Víte také, že to, co děláte, má smysl.

Co jste mohli letos ovlivnit, k jaké legislativě jste se vyjadřovali především?

V letošním roce to byla tzv. „malá“ novela zákona o sociálních službách. Dále záměr MZ ČR změnit úhradu zdravotnického materiálu a pomůcek nebo i mediálně diskutovaný zákon o elektronické evidenci tržeb, který by se měl dotknout i některých poskytovatelů sociálních služeb.

ptala se Eva Brixi

www.apsscr.cz