Ing. Dan Jiránek byl dlouholetý, úspěšný primátor Kladna. V současnosti působí jako výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR. Zeptali jsme se ho, jak si vedou samosprávy, co je trápí a pohání vpřed, za čím se mohou s hrdostí ohlédnout.
O státu se tvrdí, že je špatný hospodář. Platí to i pro města a obce?
Nikoliv. Ze statistik je zřejmé, že samosprávy hospodaří velmi dobře. Podle analýz Czech Credit Bureau (CRIF) obce již čtvrtý rok po sobě skončily v plusu a ušetřily sedm miliard. Paradoxně jsou ale za to „trestány“ – peněz se jim spíše ubírá a některé činnosti, které vykonávají za stát, například veřejné opatrovnictví, starostové dělají ve svém volném čase a radnice nedostávají na tuto aktivitu ani korunu. Tím každoročně na stát doplácejí skoro miliardu korun. Chceme to změnit, o veřejném opatrovnictví jsme nedávno jednali s ministrem spravedlnosti, o financování měst a obcí jako takovém pak pravidelně jednáme s ministrem financí.
Požadujete, aby se samosprávám vrátily peníze, které jim stát odebral. Co by se tím mohlo změnit?
V rámci rozpočtového určení daní se má od roku 2017 vrátit podíl samospráv na DPH na úroveň před důchodovou reformou, která je minulostí. Města a obce by tedy měly dostávat 21,4 % z DPH. Nicméně stát současně říká, že samosprávám od stejného data odebere motivační prvky u dani z příjmu fyzických osob. To se nám zákonitě nelíbí, říkáme, že je třeba vrátit městům a obcím to, co se jim vzalo, a nic dalšího nebrat. Navíc je stále neřešený problém s příspěvkem na přenesenou působnost, valorizace od letošního roku sice byla, ale velmi nízká. I to by se mělo změnit, jednáme o tom s Ministerstvem vnitra ČR. Pokud budou mít samosprávy více prostředků z rozpočtu, což je pro ně naprosto zásadní zdroj peněz, na kterém jsou závislé, protože tvoří 60 %, pozitivně se to projeví v životě každého občana. Město či obec se bude samozřejmě moci lépe rozvíjet, peníze využít na služby veřejnosti, zlepšovat své území tak, aby se lidem lépe žilo.
Kdo patří mezi vzorné, kdo hospodaří s přebytkem a kde zažívají největší rozvoj?
Podle dostupných dat v roce 2014 kladné saldo vykázalo 73 % obcí, přičemž nejvyšší přebytek rozpočtu na obyvatele dosáhly nejmenší obce – v průměru 2955 Kč.
A kde se, podle vašeho názoru, žije nejlépe?
To vůbec není jednoduché říct, záleží na tom, co lidé od místa, kde žijí, očekávají. Vzpomenu-li na různé ankety, průzkumy apod., v nich třeba v poslední době velmi dobře vycházela Praha. Jako příjemné místo pro život bývá hodnocený i Hradec Králové. Já, protože jsem se narodil v Mladé Boleslavi, na ni nedám dopustit. A coby bývalý primátor Kladna musím říct, že naše středočeské město také rozhodně stojí za to. Snažili jsme se v něm zlepšovat služby občanům, což je samozřejmě zájmem vedení každé radnice a magistrátu, maximálně využívat evropské dotace, zlepšovat dopravní dostupnost, bezpečnost, situaci s lékaři, která v ČR vůbec není růžová, prostě naslouchat lidem a maximálně vycházet vstříc jejich potřebám. Právě to ovlivňuje kvalitu života.
Kladno se pod vaším vedením stalo opravdu přívětivým a příjemným místem. Co by měl vědět, umět a dělat úspěšný primátor nebo starosta?
Měl by mít vizi, jak město (obec) řídit, jak by mělo vypadat nebo fungovat, aby se tam obyvatelům příjemně žilo. A mít dostatečnou pokoru nechat si poradit od druhých tak, aby se to skutečně povedlo.
Určitě máte jako ředitel Svazu měst a obcí ČR nějaká přání, a hlavně hojnost plánů…
Těší mě, že Svaz berou ministři, jejich rezorty, stát i další subjekty jako partnera. Nejenže jsme povinným připomínkovým místem, s většinou orgánů máme možnost neformálních setkání, individuálních schůzek a konzultací. Předáváme tak podněty z našich měst a obcí. Rozumní představitelé státu totiž vědí, že zemi nejde řídit nařízeními seshora bez znalosti situace v terénu.
Sebelépe teoreticky napsaný zákon, nebude-li konzultován s městy a obcemi, dříve či později narazí na praktický problém. Tomu se snažíme předcházet, nabízíme naše zkušenosti a průběžně aktualizovaný pohled území. A letos v květnu také uspořádáme historicky první Právnickou konferenci. Bude se konat v Brně – přirozeném centru soudů a dalších orgánů, které mají mnoho společného s legislativou. Kromě toho nás od února do dubna čekají tradiční Krajská setkání se starosty a na podzim zase Celostátní finanční konference. Přeji si, aby to byly úspěšné akce, které budou přínosné pro naše členy. A které rozšíří členskou základu. Čím víc nás totiž ve Svazu měst a obcí bude, tím víc bude náš hlas slyšet.
ptal se Pavel Kačer