Zdravotních problémů, které vznikají z nevhodné stravy, přibývá. Jako bychom zapomněli na selský rozum, měníme jídelníček a stravovací zvyklosti. Doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., který vede oddělení metabolické JIP II. interní kliniky a Centrum výživy Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, v rozhovoru vysvětluje, proč je tomu tak a co bychom měli změnit.
Dřív lidé měli největší starost o to se dosyta najíst. Dnes mají opačný problém – jak se stravovat, aby si nevhodnou a bohatou stravou neublížili. Co na to říká odborník na výživu?
S postupujícím blahobytem, tedy v okamžiku, kdy ve vyspělých zemích není problém obstarat si dostatek energeticky i biologicky hodnotné stravy, není podvýživa v běžné populaci problém. Problém je naopak, že konzumujeme stravu, která obsahuje vyšší množství energie, než stačíme spotřebovat, je příliš koncentrovaná a chybí v ní tzv. balastní látky. Navíc vzhledem k tomu, že potraviny při cestě na stůl zákazníka často překonávají obrovské vzdálenosti, obsahují konzervanty nebo jsou upraveny varem či sterilovány a obsahují mnohem méně bakterií a dalších živých mikroorganizmů, než tomu bylo v minulosti
Obilí, respektive pekařské výrobky, představují po tisíciletí nejvíce přijímané potraviny. Přesto se dnes nad nimi varovně vztyčuje prst. Mění se náš organizmus, nebo máme nové poznatky, které mění zavedený pohled na zdravý jídelníček?
Pekařské výrobky se radikálně změnily, obsahují méně vlákniny, více tuků, jiné druhy obilnin, nejsou dostatečně prokvašeny (chléb), a jsou tím pádem koncentrovanějším zdrojem energie. Obecně ubývá ovoce a zeleniny ve stravě, oblíbené jsou fast foody, které nabízejí opět bílé pečivo s masem nebo sýrem s velkým podílem tuků tak, aby byl zákazník rychle nasycen. Pohled na zdravý jídelníček se nemění, mění se náš jídelníček.
V poslední době se stal strašákem nejen nemocných, ale i zdravých strávníků lepek. Máme se ho bát, vyhýbat se mu, nebo jde o módní vlnu, která zase pomine a budeme se obávat jiné „hrozby“?
Hrozby jsou obecně v módě. Málokdo je ochoten připustit, že udržet si váhu a zdraví je vlastně velmi jednoduché, ale zároveň náročné na vůli člověka. Jde o střídmost v jídle a pití, pestrou stravu bez extrémů a dostatek pohybu. Střídmost neznamená jen menší množství jídla, ale též potraviny s nižším obsahem energie, zvláště energie jalové – tedy volných cukrů a velkého množství tuků. Propaguje se bezlepková dieta s odkazem na to, že strava s vysokým obsahem lepku je nezdravá. S tím lze souhlasit, ale na druhé straně jde o dva extrémy – na jedné straně bezlepková dieta pro lidi bez intolerance lepku a na straně druhé dieta jednostranně založená na bílém pečivu, hamburgerová nebo fastfoodová dieta. Ani jeden z těchto extrémů nepokládám za správný.
Manažeři a podnikatelé žijí ve stresu, potřebují často povzbudit ochabující duševní i fyzické síly. Proto tak rádi a často pijí kávu, i když mnozí lékaři před ní varují. Proč vy patříte k zastáncům kávové kultury?
Ukázalo se, že mýty, které provázejí kávu a její zdravotní rizika, se nezakládají na pravdě. Ve velkých epidemiologických studiích, pokud bylo pití kávy odděleno od jiných návyků – například konzumace alkoholu, kouření či pobytu v zakouřených místnostech – mělo v množství kávy odpovídajícím 200 až 300 mg kofeinu (což je podle síly 4–6 šálků) zdravotní benefity. Káva navíc kromě kofeinu obsahuje i velké množství antioxidantů, snižuje riziko civilizačních chorob, včetně diabetu mellitu čili cukrovky II. typu, Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby, a dokonce i riziko vzniku a vývoje nádorových onemocnění je sníženo (nikoliv naopak, jak se všeobecně mínilo dříve).
Co byste jako šéf Centra výživy doporučil mužům, aby si zachovali zdraví, sílu, intelekt a krásu po celý život?
Je to velmi jednoduché – nastavit své chování tak, aby odpovídalo tomu, k čemu se lidské tělo vyvinulo. To znamená mít dostatek pohybu, každý den alespoň hodinu intenzivního pohybu – ať jde o běh, jízdu na kole, rychlou chůzi samostatnou nebo s holemi (nordic walking), kolektivní či individuální míčové sporty atd. Pokud se týká jídla, mělo by obsahovat dostatek vlákniny. Množství energie a základních živin by mělo odpovídat potřebám, strava by neměla být jednostranná, ale pestrá. Pokud se týká alkoholu, měl by být konzumován s mírou. Především by se každý z nás měl umět radovat – z malých i velkých věcí, a stále se učit, někam mířit, pokračovat ve svém vzdělání a ve své cestě.
rozhovor připravil Pavel Kačer