Národní Pokladnice ve spolupráci s Národním muzeem představily ve dnech 9. až 12. února letošního roku v Nové budově Národního muzea v Praze unikátní minci Flowing Hair Dollar. Tato jedinečná mince z roku 1794, v hodnotě více než deset milionů dolarů, je vůbec nejdražší mincí na světě, která se kdy objevila na mezinárodních aukcích. Návštěvníci mohli zhlédnout také bostonskou originální kopii Deklarace nezávislosti USA. Řediteli Národní Pokladnice, Luboši Krčilovi, a generálnímu řediteli Národního muzea, Michalu Lukešovi, jsem v této souvislosti položila několik otázek:
Nebáli jste se o takový skvost? Ostatně – pokusil se ho již někdo někdy zcizit?
Michal Lukeš: Pokud vím, zatím se o krádež žádný šílenec nebo dobrodruh nikdy nepokusil. A také doufám, že to nikoho ani nenapadne. A raději bych o tom ani nemluvil, abych nějaký takový nápad nepřivolal.
Luboš Krčil: Měli bychom si spíše vážit toho, že vůbec poprvé v historii putuje mince Flowing Hair Liberty Dollar do Evropy. Výstava v Národním muzeu je součástí evropského turné, během něhož se mince dostane do osmi hlavních evropských měst: Prahy, Varšavy, Tallinu, Helsinek, Stockholmu, Osla, Dublinu a Londýna. Národní Pokladnice má tu čest představit tento numizmatický skvost jako první právě v České republice díky svému vysokému kreditu a důvěře, kterou získala od majitelů exponátů i významných institucí.
Je opravdu tato mince nejdražší na světě?
Luboš Krčil: Nejen to. Je nejdražší, ale též sehrála významnou roli v amerických dějinách. Byla úplně první vyraženou mincí nezávislých Spojených států amerických. Flowing Hair Liberty Dollar byl přivezen do naší metropole spolu s bostonským originálem kopie Deklarace nezávislosti USA a díky spolupráci s Národním muzeem se na tyto dva milníky americké historie mohlo přijít podívat opravdu mnoho lidí.
Není to tak dávno, co Národní muzeum poskytlo prostor obdobné události…
Michal Lukeš: Před čtyřmi lety jsme měli jedinečnou možnost hostit v Nové budově Národního muzea unikátní minci Double Eagle, která vyvolala mezi návštěvníky mimořádný zájem. I proto jsme nyní byli velmi rádi znovu partnery podobné tour. Nejen na poli numizmatiky jde o navýsost prestižní záležitost.
O čem vypovídá historie?
Luboš Krčil: V roce 1792 byl schválen právní dokument upravující oběh měn na území Spojených států. Vzhledem k potřebě co nejrychlejšího vyražení kovových dolarových mincí bylo rozhodnuto, že k jejich výrobě bude použito stříbro. V souladu se zákonem upravujícím zásady ražení stříbrných mincí z 2. dubna 1792 musela ryzost činit 0,8924. Dne 29. srpna 1794 bylo v mincovně ve Philadelphii získáno 1734,50 uncí rafinovaného stříbra. Na základě zkoušek se slitinou bylo rozhodnuto o zvýšení ryzosti na hodnotu 0,900 s tím, že čisté stříbro bylo doplněno příměsí mědi. Takto Spojené státy zahájily výrobu prvních dolarů, které navrhl
Robert Scott. Krátce po zahájení výroby se ukázalo, že mincovní písty jsou vzhledem k tvrdosti slitiny příliš slabé. Dalším problémem byl poměrně velký průměr, hmotnost mince (39 až 40 mm a 27 g) a velká přítlačná síla, která působila na mincovní písty, vyvolávala jejich rychlejší opotřebení, takže se celkem podařilo vyrazit pouze 2000 mincí. A 242 exemplářů z této partie bylo zničeno. Zachovalo se pouze několik kusů (pravděpodobně dva), které měly sloužit jako vzor pro další emisi naplánovanou na příští rok. Zbývajících 1758 kusů bylo předáno řediteli mincovny.
Technologie 18. století nebyly ještě příliš dokonalé…
Luboš Krčil: Od 15. října 1794 byly mince postupně uváděny do oběhu. Značná část celé emise byla poškozena v důsledku technologických chyb, nesprávné rafinace a problémů při ražbě těchto mincí. Na povrchu některých mincí se začaly objevovat „důlky“ způsobené malými vzduchovými bublinami ve slitině. Z důvodu nepřesného nastavení pístů se snížila zřetelnost aversu a reversu, což bylo zvláště patrné na levé straně aversu mincí ražených na konci partie, když byly mincovní písty již značně opotřebené. Ukázalo se také, že část mincí nese stopy „úpravy“, která byla založená na odstraňování přebytků slitiny. Mince musela mít určenou hmotnost, takže se za účelem jejího dosažení ručně upravovala podle platného standardu.
Výsledky těchto snah byly zcela jiné, než se očekávalo. Velmi špatně dopadly zvláště vlasy personifikované bohyně Liberty. U části emise byl použit opačný postup – v průběhu ražby se na čistý mincovní kroužek nanášel tzv. blank (kousíčky slitiny). V důsledku tohoto procesu se mezi jednotlivými mincemi raženými stejným párem razidel objevovaly drobné rozdíly ve vzhledu aversu a reversu (mohlo jít o další hvězdu nebo jiný znak).
Proč ještě je tento kousek tolik ceněný?
Luboš Krčil: Odhaduje se, že do dnešní doby se zachovalo přibližně jen 120 mincí, nalezeno však bylo pouhých deset kusů. Vzhledem k problémům při jejich výrobě v roce 1794 bylo nalezení exempláře vyraženého bez závad do dnešní doby téměř nemožné a z toho také vyplývá astronomická cena, které tato mince dosáhla. Nyní mohli návštěvníci Národního muzea vidět minci, která byla v roce 2013 ve slavné Stack’s Bowers vydražena za neuvěřitelných 10 016 875 dolarů (téměř 250 mil. Kč), a stala se tak nejdražší mincí, jaká kdy byla v historii prodána.
připravila Eva Brixi