Vyšehradská ulice v Praze patřila v minulých sedmi letech k těm hodně slavným. Sídlilo tam až do konce loňského roku muzeum, které milovaly osobnosti nejrůznějšího zaměření, od historiků až po osvícené odborníky na čistotu podzemních vod, stejně jako novináři, malíři, humoristé, spisovatelé či básníci. Muzeum historických nočníků a toalet však prošlo významnou změnou. Proč, na to jsem se zeptala podnikatele a majitele unikátní sbírky Mgr. Ing. Jana Sedláčka, Ph.D., MBA:
Mgr. Ing. Jan Sedláček, PhD. MBA s manželkou Renátou
Do objektu ve Vyšehradské měli již milovníci absurdit, kuriozit i nadsázky cestu dobře vyšlapanou. Co vás vedlo k radikální změně nejen adresy?
O předměty vysoké sběratelské hodnoty mají zájem nejen Češi, ale především zahraniční návštěvníci našeho hlavního města. A o tom, že bych měl expozici přiblížit turistům, tedy pro ni najít vhodnější a snadno dostupný objekt v centru Prahy, jsem uvažoval již delší dobu. Cítil jsem, že by bylo vhodné být, jak se říká, více na ráně, aby zájemci nemuseli za sbírkou, ale ona šla naproti jim. Koupil jsem tedy „nový starý“ dům v Praze 1, Michalské ulici číslo 1, zrekonstruoval ho a expozici sem přestěhoval. Se změnou adresy se změnil i název na Muzeum hygieny a také webové stránky: www.muzeum-hygieny.cz.
Není škoda toho původního jména?
Chápu, že pro šprýmaře a milovníky nadsázky by bylo jméno Muzeum historických nočníků a toalet lákavější, nebo jak se říkalo ve zkratce Muzeum nočníků, ale s ohledem na to, že bych nerad zůstal jen u shromažďování předmětů k uvedenému tématu, zdá se mi přece jen trefnější pojmenování Muzeum hygieny. Ono to souvisí i s naším rozšiřujícím se programem osvěty, diskuze a vzdělávání, s posláním ekologických aktivit, které se snažíme v lidech probudit. Znečišťování přírody postupuje stále velmi neřízeně a nekontrolovaně, a nejen vizionáři vědí, že z toho mohou pro lidstvo vyplynout naprosto fatální hrozby. Mně a mojí manželce se podařilo vybudovat muzeum, máme tedy i marketingově zajímavý nástroj, jak pozornost lidí ke zmíněným otázkám upoutat.
I proto jste sbírku rozšířil o drobné předměty osobní hygieny?
Ono to jde ruku v ruce. Toaletní papír, stará mýdla, kartáček na zuby, holicí strojky… jistě se v blízké budoucnosti najde řada stále ještě někde „zapomenutých“ věcí dokumentární hodnoty, které našemu portfoliu poslouží. Třeba právě k onomu zamyšlení nad znečišťováním půdy a vod a jejich následky. Tyto drobnosti jen doplňují některé naše skvosty, třeba již proslulý nočník pro Napoleona Bonaparte, nočník vyrobený pro Titanic nebo Lincolnovu ložnici v Bílém domě.
Kdo je vaším typickým návštěvníkem?
Kromě turistů ze všech koutů světa jsou to nejrůznější skupiny zájemců odborníků, studenti, lékaři, celebrity, osobnosti od výtvarníků až po spisovatele. Rádi bychom více cílili na školy, věřím, že žákům by se u nás líbilo a že by měli dlouho nač vzpomínat, ale vedení škol se nám těžko daří přesvědčovat. Intenzivněji tedy nyní oslovujeme lékařské fakulty, a jiné vysoké školy se zaměřením na zemědělství, životní prostředí a zdraví. Ale máme také nabídku pro firmy – může se k nám vypravit management, lze nakoupit vstupenky pro své zaměstnance, a nejen za účelem zhlédnutí předmětů unikátní historické ceny, ale i na odborná témata. Rádi bychom navázali spolupráci s výrobci sanity, nejrůznějších hygienických potřeb, snažíme se rozpoutat komunikaci s obory, které tak zvaně mají do toho co mluvit a jichž se problematika veřejného zdraví týká.
Máte připraven druhý ročník úžasného projektu…
Jednou z cest ke zviditelnění je malování na nočníky VIP osobnostmi, začali jsme loni, s tím, že tato umělecká díla vydraží v charitativní dražbě. Letos se dražba odehraje na pražském Žofíně 27. března a zájemce srdečně zvu; výtěžek ze ztvárnění nápadů 30 osobností české kultury předáme Nadaci pro předčasně narozené děti a jejich rodiny. Již podruhé se stal dílčím sponzorem malování 30 známých osobností podnik Český porcelán, který věnoval bílé porcelánové nočníky, a společnost KOH-I-NOOR, která poskytla barvy. Vznikla úctyhodná dílka, která přinesou jistě hodně radosti i užitku.
Mnohé firmy hledají náplň svých plánů společenské odpovědnosti. S některými z nich byste určitě našel společnou řeč…
To není tak špatný nápad. Můžeme začít humorem, vzpomínkou na doby dávné, recesí, to vše naše sbírka 2000 kusů historických nočníků a toalet skýtá. A od zábavy se lze posunout dál. Může se zrodit podnětná diskuze následovaná třeba i drobnými činy na prosté téma jak zajistit zdravou planetu pro další generace. Dílčích kroků se dá vymyslet nespočet. Jednáme například s Fakultou rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, ryby jsou přece součástí potravinového řetězce… Nabízí se právní aspekty debaty a úpravy legislativy v oblasti novodobého znečištění vod. Diagnostika vody je drahá, ale potřebná. Otázkou je, co budeme pít za deset, dvacet let. Bude třeba řešit sníženou plodnost mužů, zvýšenou koncentraci určitých látek v pitné vodě ovlivňující celkové zdraví populace… A ono to s těmi nočníky primárně přece jen souvisí.
A co samotná sbírka? Ta se bude měnit?
Myslím, že ano. Jednotlivých kousků by mělo přibývat, i když už ne skokově jako do současnosti. Hledáme především unikátní předměty s vlastním zajímavým příběhem. Sbírka se tedy bude rozšiřovat spíše kvalitativně, půjdeme cestou vyšší přidané hodnoty pro každého návštěvníka.
ptala se Eva Brixi