Jan Zykmund
Stát se oblíbenou a vyhledávanou pochoutkou při posezení s přáteli, u pivečka či sklenky vína, na oslavě narozenin či firemním večírku, nebo během silvestrovských oslav, to se nepodaří jen tak nějaké potravině. Lákadel na stole bývá nespočet, patří to ke komfortu dnešní doby. Z čeho vybrat? Jak příjemně hřešit, pošmáknout si a nemít výčitky svědomí? To je asi na každém z nás. Důležité v ten okamžik je potěšit chuťové pohárky a být v pohodě.
Určitě i na to myslel Jan Zykmund starší, generální ředitel stejnojmenné firmy Jan Zykmund, při vývoji výrobku, který dostal jméno Kroužky jarní cibulka, Kroužky pepřové a Kroužky s příchutí sýru. Jak přiznal v následujících řádcích, v hlavě nápad na jejich zařazení do výroby nosil dlouho, pocity nadšení, správného rozhodnutí i pochybností se mísily, až zvítězily ty spojené s odvahou a touhou „do věci jít“. Určitě v tom byl i kousek intuice a přirozeného sklonu k experimentu, včetně víry a přesvědčení, že se nový produkt musí mezi zákazníky, jak se říká, chytit. A povedlo se.
Jan Zykmund má můj obdiv, ostatně jako většina poctivých potravinářů. Nakupovat suroviny, z nichž posléze vzniká to, co jíme, není žádná legrácka. Je to dokonce obrovské know–how i riziko současně. Mít všeho dostatek, ve správném množství a čase, posléze zpracovat, prodat, utržit peníze, investovat, uhlídat hygienické normy, uspět v konkurenci… Nejde jen o to nakoupit technologii, ale porozumět jí, pochopit její možnosti, úskalí i přednosti. A naučit jí dobře sloužit, poslouchat. Stejně tak jako vést zaměstnance ke vztahu k potravině, k hodnotám, jež procházejí jejich rukama.
Na letošní České chuťovce, soutěže pro potraviny vyrobené v České republice, to potvrdila i porota a 10. října ocenila Kroužky s dvěma příchutěmi. Ukázalo se, že když se výrobek s vytříbenou chutí propojí s šikovným marketingem, a to vše zastřeší snaha dosáhnout vytčeného cíle a něco dokázat, výsledek musí přijít. Určitě i proto, že Jan Zykmund umí dát každému nápadu příběh, jehož se stává součástí:
V letošní soutěži Česká chuťovka jste získali ocenění za Kroužky jarní cibulka a Kroužky pepřové. O jaké výrobky jde a jak dlouho jsou v prodeji?
Kroužky jsou smažený bramborový snack. Ty naše jsou k dostání hned ve třech příchutích – jarní cibulka, pepř a sýr. Všechny tři druhy si naši zákazníci oblíbili, i když sýrové, jak potvrdila Česká chuťovka, o něco méně. Kroužky se začaly prodávat těsně před Vánoci loňského roku. Tuto zimu budou tedy slavit svůj první rok na trhu.
Do historie českého potravinového průmyslu jste vstoupili slanými brambůrkami, původně pod značkou Originální hospodské brambůrky. Od této pochutiny jste
doufám neodstoupili? Vždyť Češi brambůrky milují…
Ne, neodstoupili. Originální hospodské brambůrky jsou stále náš tažný kůň. Navíc se drží v příčce nejoblíbenějších výrobků naší společnosti. Přestat je vyrábět? Ne, to bychom svým zákazníkům přeci nemohli udělat. I když se suroviny neustále zdražují a nátlak konkurence stoupá, děláme vše především pro spokojenost konečného spotřebitele.
Jak se vaše inovace v podobě kroužků ujala? Kde všude jste zalistováni?
Oblíbenost Kroužků předčila naše očekávání. I když jsme uskutečnili důkladný průzkum
trhu a na základě toho se rozhodli pro výrobu smaženého snacku, přeci jen jsme měli trochu pochybnosti o úspěchu tohoto „projektu“. Z naší strany šlo o něco nového, ještě nevyzkoušeného. Ale vyplatilo se. O Kroužky jeví obchodní řetězce zájem, zalistování je v mnoha z nich v jednání.
Dodáváte také přímo některým hospodám , restauracím nebo vinárnám a barům?
Dodáváme. Převážně v Ústeckém kraji. V jiných krajích pohostinství většinou upřednostňují nákup ve větších obchodních řetězcích, kde nejsou závislí na dodací lhůtě, ale můžou si zboží zakoupit dle vlastních potřeb.
Odhadnete, jak dlouho jste Koužky vyvíjeli a nad čím jste si nejvíc lámali hlavu, než jste byli zcela spokojeni?
Na tuto otázku se těžce odpovídá. Nápad s Kroužky jsem v hlavě nosil už delší dobu, jen nebyl ten správný čas na jeho realizaci. S týmem jsme si nad ním ale pořádně sedli asi půlrok před prodejem. Vše bylo zapotřebí důkladně promyslet – od druhu sáčku, gramáže, koření až po výběrové řízení toho nejvhodnějšího dodavatele surovin.
Museli jste výrobu vybavit novou technologií, koupit stroje, anebo jste využili ty stávající?
Ano, museli. Investovali jsme do nové automatické výrobní linky.
Nebojíte se vkládat peníze do reklamy, dáváte o sobě vědět s nápadem a razancí. Co byste doporučil těm, kteří se zviditelnění bojí a tvrdí, že to nemají zapotřebí?
Naše společnost využívá veškerých reklamních kanálů, kterými se může zapsat do povědomí konečných spotřebitelů. Ať už jde o televizní reklamu, inzerci v časopisech,
nebo sponzorování eventů (jako jsou maturitní, charitativní nebo městské plesy, městské slavnosti, hudební festivaly či sportovní události). A co bych doporučil ostatním? Myslím, že výrobci potravin se dnes bez reklamy neobejdou. Na trhu je velký výběr, takže záleží na tom, jak na sebe upoutáte pozornost. Cesta k budování dobrého jména stojí úsilí, čas i peníze, ale má smysl. Jestli váháte, zkuste to. Zjistíte, že to nejsou jen starosti, ale začne vás to i bavit. V tom je pak polovina úspěchu.
Většinu povinností jste v tomto roce postupně převedl na syna, svého pokračovatele. Bylo to těžké? Formálně se rozloučit s tím, co jste v Teplicích vybudoval? I když jste ve firmě stále přítomen a stále se účastníte všech zásadních procesů?
Jak jste sama řekla, pro mě se v zásadě nic nezměnilo. Stále svému synovi pomáhám s většinou povinností. Jsme tandem a s ostatními dobrý tým, a máme radost ze všeho, co
se nám dosud podařilo.
Máte i nějaký vzkaz pro ostatní, kteří procházejí generační výměnou v businessu?
Podnikatelský duch v člověku musí být. Je to styl života, který se nedá naučit. Já sám neustále přemýšlím o dalších inovacích. Ten, kdo tohle v sobě nemá, na trhu neobstojí.
za rozhovor poděkovala Eva Brixi