Dalibor Pacík
Muži mívali dvě jistoty: v mládí vojnu a ve stáří problém s prostatou. Ani jedno už dnes nemusí platit. Přestáváme válčit a s chronickými nemocemi močových cest si umíme poradit moderně, a hlavně účinně. Přispěl k tomu i tým českých lékařů. S jedním z nich, profesorem MUDr. Daliborem Pacíkem, emeritním přednostou Urologické kliniky Fakultní nemocnice Brno, jsme si na toto téma popovídali.
Kolik mužů vlastně trpí problémy s prostatou?
Nezhoubné zbytnění prostaty, které je také označováno za nejčastější nezhoubný nádor u mužů, je onemocnění s vysokým výskytem. Jeho histologická podoba se u muže začíná formovat již po čtyřicítce, v páté dekádě věku jím trpí už skoro polovina mužů a s narůstajícím věkem jejich počet poměrně rychle eskaluje, takže kolem osmdesátky jím trpí skoro každý muž. Protože neexistuje zatím žádná účinná primární prevence, pokud chceme zabránit důsledkům, které onemocnění muži může způsobit, znamená to diagnostikovat ho včas a účinně ho léčit u těch pacientů, kteří léčbu potřebují, a zabránit tak možným negativním dopadům
Máte představu, jaké to může mít ekonomické následky pro každého z těchto jedinců?
Záleží na tom, v jaké fázi onemocnění pacienta zastihne. Pokud jde o fázi nepříjemných symptomů, které velmi značně negativně zasahují kvalitu mužova života, už tady mohou být ekonomická následky značné. Například časté noční vstávání kvůli nucení na močení vede k nedostatku odpočinku, ten dále ke ztrátě výkonnosti, což se samozřejmě může projevit v poklesu produktivity práce a schopností podávat výkon v prvé řadě. A může to končit až ztrátou zaměstnání. Společensky se muž stává izolovaným, vyhýbá se nejrozmanitějším aktivitám, které mohou vést k nejrůznějším ztrátám v profesním životě. Ztráta výkonnosti a nechuť k různým činnostem spěje k zanedbávání nejrůznějších činností i doma (jako jsou třeba všelijaké opravy, údržba apod.), které v důsledku vedou k chátrání a větším ekonomickým ztrátám nežli při zachování běžné údržby. Pokles sexuální aktivity a schopností, které jsou s močovými symptomy prokazatelně spojené, mohou narušit partnerský život s dalšími dopady v ekonomické sféře. Souhrnně lze tedy říci, že následky mohou být nedozírné.
Unikátní metody léčby zbytnělé prostaty jsou v rozvinutých státech zřejmě nákladnou záležitostí. Víme, jak jsou finančně náročné?
Vývoj nových léčebných metod (podobně jako třeba vývoj nových léků) je spojen s dlouhým a nákladným výzkumem, které se logicky musí promítnout do jejich finální ceny. Tedy ano, obecně jsou vždycky nákladné.
Nejnovější, a jistě i nejšetrnější metodou u nás dostupnou je metoda REZUM, na níž jste se podílel. Bude pro naše pacienty dostupná?
Ano, metoda REZUM, tedy aplikace sterilní páry do prostaty, je tou nejnovější, a přitom nejméně invazivní a nejšetrnější metodou instrumentální léčby nezhoubného zbytnění prostaty, také tím, že ji lze provést ambulantně a v místním umrtvení. Není samozřejmě prosta výskytu doprovázejících nežádoucích účinků, které jsou dočasné a co do intenzity mírné až střední a jsou velmi individuální (u některých pacientů nejsou vůbec žádné). Namístě je podotknout, že tento výkon není hrazen zdravotní pojišťovnou. Tvorba ceny je vždy složitá a individuální záležitost. U nás v SurGal Clinic, kde je speciální centrum pro tyto výkony, je její cena 80 000 korun (kupříkladu ve Švédsku je cena srovnatelná, ale ve Velké Británii je to až 175 000 korun).
Dá se tedy vyčíslit, jak se tato metoda finančně vyplatí?
Určitě ano. Zatím neexistuje přímé srovnání head to head s jinými jednotlivými metodami. V USA ale kupříkladu provedli srovnávací analýzu s ostatními co do efektivity srovnatelnými způsoby a zde metoda REZUM vyšla jako ekonomicky nejméně nákladná, a jako naopak nejnákladnější metoda kombinované medikamentózní léčby.
Jak se stalo, že jste byli americkým partnerem vybráni jako jedno ze tří center na světě, které se podílelo na vývoji zařízení a metody?
To je velmi správná a zajímavá otázka. Je opravdu velmi výjimečné stát u zrodu nové, a navíc léčebně celosvětově úspěšné metody. Většinou se to lékaři nepodaří během kariéry ani jednou, já měl to štěstí a čest, že se mi to povedlo.
Na stejnou otázku jsem se ptal tehdejšího CEO společnosti NxThera (společnosti, co metodu vyvinula) Boba Paulsona. Jeho odpověď zněla, že si provedli rozsáhlý průzkum, z širšího výběru provedli analýzu referencí o pracovišti a jeho vedoucím, zhodnotili publikační aktivitu a reálný potenciál, který jim z toho vyšel, a já a pracoviště, které jsem vedl, (společně s centrem ve Stockholmu a USA) jim z toho vyšly jako nejvhodnější subjekty a vítězové, kteří byli oslovení, aby se zúčastnili pilotní studie této metody. No a protože výsledky byly úspěšné, americká Food Drug Administration tuto metodu REZUM v USA schválila na podzim 2015 a v USA se jí léčilo již bezmála 40 000 mužů.
za rozhovor poděkoval Pavel Kačer