Jan Volšík
Jan Volšík je důležitým mužem, který rozhoduje o celosvětových zakázkách pro Preciosu – Lustry, a.s. Obchodní a marketingový ředitel severočeské společnosti vyrábějící luxusní osvětlení si uvědomuje, že drtivou většinu zákazníků má značka Preciosa Lighting v zahraničí, avšak nejenom kvůli českým kořenům se v Kamenickém Šenově zajímají také o domácí trh. V rozhovoru napověděl, co se skrývá za světovým úspěchem místních sklářů.
Preciose Lighting se daří propojovat tradici s moderními technologiemi. Můžete přiblížit některé vaše technické novinky poslední doby?
Před patnácti lety bylo těžko představitelné, že lze svítidlo rozsvítit cinknutím skleniček. Dnes to pomocí počítačové technologie umíme naprogramovat. Dokážeme tak ovládat svítidlo zvukem nebo i dechem. Z pohledu praktičnosti jsou to sice méně uchopitelné věci, ale ukazuje to neuvěřitelné možnosti našich svítidel, díky nimž lze pracovat s emocemi lidí. Interakce svítidel a lidských emocí je směr, kterým Preciosa Lighting jde, aby uspokojila potřeby zákazníků po celém světě.
Jak technologie ovlivňují samotnou vaši výrobu?
Snažíme se jít s dobou, přičemž máme velkou výhodu, že máme vlastní laboratoře i vývojové středisko. Sledujeme trendy nejen v osvětlení, ale i v čipech, LED čipech a dalších záležitostech, jako jsou materiály či povrchové úpravy. Snažíme se používat ty nejlepší technologie zpracování, třeba laserové stroje a jiné věci.
Jste především exportní firmou. Jak důležitý je pro vás domácí trh?
Jsme česká firma a chceme být vidět i u nás a být spojováni i s domácí scénou. Přestože je český trh pro naši firmu jako celek malý, dokonce menší než samotný New York, je pro nás důležitý z pohledu produktů i brandu. Máme v Praze několik zajímavých instalací, třeba na Pražském hradě nebo v O2 areně. Český trh dělá zhruba 3 % z obratu, ale rozhodně ho nevnímáme jako nějakou popelku. Je pro nás důležité být doma vidět. Když zahraniční klienti přijedou do výroby v Kamenickém Šenově a pozorují skláře, kteří tam vyfukují sklo a pod rukama se jim rodí nové svítidlo, odjíždějí nadšení a rádi se vracejí.
Sklářství je českou specialitou. Jak vnímáte konkurenci, která vyrostla i nedaleko od vás v tzv. Křišťálovém údolí?
Jsme za ni rádi, konkurence je zdravá, protože vás táhne kupředu, nutí vás vymýšlet stále něco nového. Na trhu se pohybuje spousta menších či větších českých firem, které pomáhají šířit renomé českého křišťálu ve světě. Silnou konkurenci najdeme samozřejmě i ve světě, v Americe, Asii, Itálii či ve Francii nebo Rakousku. Nicméně Preciosa Lighting si drží velmi silné postavení mezi všemi hráči.
Máte tedy výraznou pozici v zahraničí. Kde jste nejsilnější?
Máme sedm zastoupení v zahraničí, pokrýváme celý svět, nejvíc Severní Ameriku, Evropu, Asii a arabské země. Arabský poloostrov pro nás představuje největší a nejdynamičtější trh. Arabové umí velmi zajímavě reagovat na světové akce, jako je třeba Expo nebo světový fotbalový šampionát. Tomu také přizpůsobují infrastrukturu a budoucí rozvoj. Region se rozvíjí z politicko-ekonomického hlediska, ať už je to 
Saúdská Arábie, nebo Katar. I v Americe máme velmi pěkné objemy, a pokud bych shrnul celou Asii, tedy pobočku v Hongkongu a Singapuru, tak jejich pozice je také velmi silná.
Dá se to vyjádřit v číslech?
Arabský poloostrov tvoří dnes asi 30 % obratu, Amerika asi 25 %, 20 % nám dělá Asie a zbytek připadá na euroasijský pás, což jsou země bývalého Sovětského svazu, a část obchodů realizujeme také přímo v Evropě.
Liší se požadavky zákazníků v jednotlivých částech světa?
Jsou velmi odlišné. V Asii, arabském světě a postsovětských republikách, když přijedete do hotelu nebo jiného rezidenčního objektu, musí hned v lobby být něco, co vás šokuje. Svítidla tam poutají pozornost, ať už svojí velikostí, nebo moderní strukturou. Zejména v Arábii musí vyvolat wow efekt, svítidlo prezentuje tamní kulturu i ducha celé stavby. Evropa a Amerika jsou výrazně konzervativnější a požadavky na design jsou minimalističtější. V těchto zemích musí mít svítidlo zejména funkční vlastnost, správně prostor osvětlovat. Zbytek Asie je na pomezí těchto pólů. Je dobře, když svítidlo skvěle vypadá, ale také musí dobře svítit.
Vy sám v roli obchodního a marketingového ředitele hodně cestujete. Kolik času jste trávil na cestách loni a letos?
Současná situace ve světě samozřejmě výrazně ovlivnila a změnila způsob práce. V loňském roce, resp. před vypuknutím pandemie, jsem trávil na cestách téměř polovinu svého času. Osobní schůzky s kolegy na zahraničních afilacích či s klienty byly na denním pořádku. V letošním roce od poloviny března kvůli všem omezením cestování dělím všechen čas mezi Prahu, kde máme kanceláře a Flag Ship Store v Rytířské ulici, a Kamenický Šenov, kde je sídlo společnosti a výrobní závod. Změnil se samozřejmě také způsob komunikace s kolegy ve světě, online zůstávám prakticky neustále.
Dlouhou část vaší profesní kariéry jste spojil s působením pro společnost Renault. Můžete porovnat obchod s luxusními svítidly s prodejem francouzských tahačů?
Velmi zajímavá otázka. Na první pohled samozřejmě najdeme několik rozdílů. Luxusní svítidla nejsou tolik lakmusovým papírkem výkonu ekonomiky jako prodej nákladních vozidel. Ale v podstatě se oba světy zas tolik neliší. Stále je to business, jde o to pochopit klientovy potřeby a umět na ně reagovat ke spokojenosti obou stran.
Jak náročné je skloubit práci obchodního a marketingového ředitele s osobním životem? Čemu se nejraději věnujete ve volném čase?
Celý život mě provází sport, zůstávám mu věrný i teď. Samozřejmě času je méně, ale čas na partičku golfu, projížďku na kole nebo v zimě na lyže se najde. Většina hotelů má dnes dobře vybavená fitness centra, tak se snažím být v pohybu i na cestách.
Máte vizi, kam byste rád dotáhnul Preciosu Lighting v následujících pěti letech?
Preciosa Lighting patří ke světové špičce v oboru. Její unikátní svítidla probouzející v lidech spousty pocitů a přinášejí radost. Jsou oblíbená prakticky po celém světě. Mojí vizí je posílit toto postavení firmy a její vnímání zákazníky a pevně ukotvit Preciosu v myslích klientů jako spolehlivého dlouhodobého partnera.
za rozhovor poděkoval Pavel Kačer