Nejčastější rizika při práci z domova

Ilustrace Pixabay.com

Druhá vlna koronaviru v Česku vrací do hry práci z domova. Home-office má řadu nesporných výhod. Víte však o rizicích, která přináší firmám i zaměstnancům? Poradenská společnost BDO připravila seznam několika problematických situací, do kterých se mohou obě strany dostat, pokud se předem nedohodnou na jasných podmínkách. Spory mohou nastat například při řešení pracovních úrazů, hrazení nákladů za práci z domova, ale také v případě kontroly zaměstnanců ze strany zaměstnavatele. Zákoník práce totiž home-office nijak podrobně neřeší.

Pracovní úraz

Pracovní úraz se vám může stát i doma. Například když uklouznete, poraníte si ruku a znemožníte si tím práci na počítači. I v takovém případě si můžete nárokovat odškodné. Na druhou stranu vězte, že prokazování úrazu v režimu home-office bude vždycky ošemetná a komplikovaná záležitost. A to i přesto, že zodpovědnost za zranění pracovníka nese zaměstnavatel. „Protože bezpečnost práce v domácím prostředí není dosud uspokojivě právně vyřešena, vyplatí se sázet hlavně na prevenci. Například lze stanovit, že práci z domova lze provádět pouze na určité adrese a nikoli jinde.“ říká Lukáš Regec, partner právní společnosti BDO Legal.

Úhrada nákladů za práci na home-office

Pokud pracujete z domova, máte právo na úhradu nákladů, které vám vznikly v souvislosti s prací. To se týká například spotřebované elektřiny nebo opotřebení majetku. Musíte se však s firmou předem dohodnout, které náklady vám uhradí a jakým způsobem. Například spotřebovaná energie se proplácí podle vaší odpracované doby – zaměstnavatel zaplatí část měsíční faktury. Využít můžete i paušál, který se stanovuje podle skutečných výdajů pracovníka. V opačném případě by se zaměstnavatel mohl dostat do problémů se správcem daně, správou sociálního zabezpečení, inspekcí práce nebo by se případně sám zaměstnanec mohl obrátit na soud a domáhat se náhrady.

Kontrolování zaměstnanců při práci z domova

Zaměstnavatel má právo kontrolovat vaše pracovní aktivity nejen v kanceláři, ale také při home-office. „V praxi se to dělá pomocí speciálního softwaru. Firma například zjišťuje, zda nepoužíváte přidělený pracovní notebook pro osobní potřebu, když to není výslovně povoleno, nebo zda netrávíte čas na sociálních sítích. O kontrole však musíte být předem informováni. Zaměstnavatel také může kontrolovat stav vašeho domácího pracoviště, avšak nemůže tak činit svévolně.“ upozorňuje právní expert společnosti BDO Legal Lukáš Regec.

Bez uzavřené písemné dohody

Zákoník práce režim home-office nijak zásadně neupravuje. Jasná pravidla proto musí stanovit samotné firmy a jejich zaměstnanci. Pro tento režim práce musí obě strany uzavřít písemnou dohodu nebo tuto možnost sjednat již v pracovní smlouvě. Tímto způsobem lze zásadně omezit možné třecí plochy mezi oběma stranami. V dohodě vám zaměstnavatel může například uložit povinnost být každý den v určité době k dispozici na e-mailu nebo telefonu nebo evidovat pracovní dobu a posílat ji nadřízenému zaměstnanci. Na závěr lze říct, že lidé nemají na práci z domova automatické právo a zaměstnavatel zase nemůže pracovníkům home-office jednostranně nařídit.

(tz)