Jabloň z Náchodska studí za nehty

Jabloň u Lidmanů

Soutěž Evropský strom roku, která hledá nejzajímavější strom starého kontinentu, právě startuje. Během celého února mohou lidé na

www.evropskystromroku.cz

vybírat ze čtrnáctky stromů Evropy, které vybojovaly prvenství v národních anketách. Čeští hlasující vyslali do mezinárodního klání Jabloň u Lidmanů z Machova na Náchodsku.

Jediný ovocný strom v soutěži letos obhajuje zlatou medaili Chudobínské borovice: absolutní vítězky loňského ročníku. Jestli se jí to podaří, mohou lidé svými hlasy rozhodnout právě teď.

Teprve 70letá jabloň, která střeží klid pocestných na zahrádce hospody u Lidmanů v Machovské Lhotě, je strom vskutku evropský. Dlouho se totiž myslelo, že jablka do místního oblíbeného štrúdlu jsou z odrůdy renety zimní.

„Nově ale místní přišli na to, že jde o odrůdu reneta blenheimská. Ta byla vyšlechtěna v místě narození Winstona Churchilla. Neměnné ale zůstává, že jablůňka je pevnou součástí místního života. Byla svědkem zrození mnoha lásek, prvních setkání, svateb, veselic i smutných událostí,“ vypočítává Silvie Zeinerová Sanža z Nadace Partnerství, která hlasování pořádá.

Pro český a moravský venkov jsou ovocné stromy symbolem tradice, vždyť mnoho lidí má jabloně na svých zahradách a plody sklízí na štrúdl, mošt nebo jablkovici. Jabloň u Lidmanů byla navíc světově proslulá již před vstupem do stromového klání. Nedaleké Stolové hory jsou totiž oblíbeným cílem návštěvníků z polského příhraničí. „Vítězství jabloně v anketě Strom roku a postup do evropského kola ukázal to, že příběh malého ovocného stromu dokáže zaujmout nejen místní, ale i řadu turistů a cizinců. Jabloňové hlasy doputovaly například až z Gdaňsku,“ všímá si Mirka Soldánová z MAS Stolové hory, která společně s obcí a místními strom do soutěže přihlásila.

Celý příběh Jabloně u Lidmanů.

Díky několikaměsíčnímu zápalu Machovských vyhrála vloni na podzim Jabloň u Lidmanů s velkým náskokem titul o nejoblíbenější strom České republiky. Mezi staletými duby a mohutnými lípami je v historii české i evropské soutěže nejmladším a nejspíše i nejmenším finalistou. Její podpora ale opět ukazuje, že anketa Strom roku i Evropský strom roku je hlavně o silných příbězích a hrdých komunitách, které je splétají.

„To nadšení, které se okolo jabloně v minulém roce strhlo a vyvrcholilo vítězstvím ve Stromu roku, mě obrovsky překvapilo. V evropském kole bychom chtěli ukázat, že i malý ovocný strom v příhraničí může mít silný příběh vonící po štrúdlu a také může hodně studit za nehty. Nyní je přeci ta nejlepší doba na zimní řez jabloní a hrušní,“ uzavírá Mirka Soldánová.

Harmonogram soutěže:
●    1. – 28. 2. 2021: Veřejné hlasování na www.evropskystromroku.cz●    22. – 28. 2. 2021: Tajná fáze hlasování (počty hlasů jsou skryté)●    17. 3. 2021: Online konference „Planting for the Future: 3 billion trees in Europe“ spojená s vyhlášením výsledků ankety●    1. 3. 2021: Start sběru nominací pro Strom roku České republiky 2021

Název, Země, Příběh stromu

Živoucí památník dvou světových válek, Belgie

Město Ypry bylo za první světové války zcela zničeno, avšak pařez tohoto kaštanovníku řádění přežil. Z něj samy od sebe vyrašily čtyři nové kmínky. I ony dokázaly přestát krutou zimu za druhé světové války, kdy byly téměř všechny stromy pokáceny a skončily v kamnech. Kaštanovník tak zůstal jediným přeživším z předválečných Yper. Tento živoucí monument s obvodem kmene nad zemí 9,1 metru, který se nachází nedaleko světoznámé Meninské brány, se stal symbolem síly přežití pro příští generace.

Stará moruše v obci Veliki Preslav, Bulharsko

Starý morušovník se po staletí tyčí na místě, které bývalo hlavním náměstím a dnes je proměněno ve veřejný park. Mladí i staří zde společně tráví volný čas u kašny ve stínu stromu. Kdysi nedaleko stařičkého stromu býval městský hostinec. Před staletími se zde odehrál příběh národního hrdiny a revolucionáře Stefana Karadžiho, kterému se podařilo obelstít šéfa místní správní jednotky, když se během pronásledování jednotkou osmanské armády ukryl právě v této vyhlášené a hojně navštěvované hospodě.

Nejstarší obyvatel Medulinu – Čokoládovník našich vzpomínek, Chorvatsko

Říká nám, že čas kvapí. Náměstí žilo trhy, tancem a stovky let starými tradicemi, jako je pálení prince karnevalu či obřadní májové loupení. Dnes si strom užívá dobrých filmů či představení, pohupuje se při koncertech a prozpěvuje si na Vánoce. Pak se převlékne, aby mohl trávit čas s místními i návštěvníky. Ze všeho nejvíc miluje děti a jejich hry a smích. Jim také věnuje své kouzelné čokoládově hnědé bobule. Tohle se povídá o nejstarším Medulinci, břestovci z hlavního náměstí.

Jabloň u Lidmanů, Česká republika

Jabloň na zahrádce hospody u Lidmanů v Machovské Lhotě tiše sleduje příběhy lidí, v létě poskytuje stín a na podzim plody nejen místním, ale i návštěvníkům, kteří přijeli za krásami Stolových hor a přírody na česko-polském pomezí. Byla svědkem zrození mnoha lásek, prvních setkání, svateb, veselic i smutných událostí. Je totiž součástí místního života. Pro český venkov jsou ovocné stromy symbolem tradice, vždyť mnoho lidí má jabloně na svých zahradách a plody sklízí na štrúdl, mošt nebo jablkovici. Jabloň u Lidmanů je ale zároveň vpravdě evropským stromem, o čemž svědčí i to, že její odrůda reneta blenheimská byla vyšlechtěna v místě narození Winstona Churchilla.

Starodávný mateřský strom, Nizozemí

Mateřský strom na tržišti patří k místnímu životu již 345 let a je symbolem shromažďování a setkávání. Za jeho dnešním pozoruhodným vzhledem stojí běh času, nejrůznější rány a neustálá pozornost. Jako svědek tisíce a jednoho příběhů, pocitů a událostí zakořenil v lidských srdcích. Pod jeho dlouhými větvemi se vyřešilo mnoho sporů a zrodilo se mnoho lásek. Inspiroval dokonce malíře Vincenta van Gogha. Tento zelený poklad zbožňuje každý bez rozdílu věku!

La Pouplie: Víla ochranářka z údolí Champagne, Francie

Mohutný topol, který je již po dvě století láskyplně přezdíván La Pouplie, dosahuje působivé výšky 38 m a 9,6 m v průměru. Duše vesnice, jejíž erb zdobí svými zlatými listy, je bezpochyby inkarnací víly, dcery Slunce, oplakávající u řeky svého bratra. Za Velké války La Pouplie chránila vojáky, kteří z koruny stromu sledovali nepřítele. Dnes se naopak místní obyvatelé snaží topol oslabený požárem ochránit před současnou výstavbou.

Jidášův strom na kopci u mélykútského kostela, Maďarsko

Strom vysazený v roce 1750 františkánskými mnichy ze Subotice na kopci na severní straně kostela ve stejné době, kdy pod ním vznikala vesnice. To, že zde tento středomořský druh stále žije, může být považováno za zázrak. Jeho na jaře všemi obdivované květy se staly symbolem obydlení této lokality. V zahradách obyvatel Mélykútu roste nespočet jeho sazenic, které propojují minulost se současností a dnešní město s původními obyvateli po celém světě.

Platan z Curingy, Itálie

Poloha curingského platanu je velmi neobvyklá: tyčí se nad Tyrhénským mořem, avšak ve skutečnosti ční přes potůček. Zdá se, že tento „strážce“ z výšky svého majestátu láskyplně bdí nad lesem. Zasadili ho prý baziliánští mniši, kteří přišli do Kalábrie před více než tisíci lety a postavili poustevnu Sant’Elia. Pravděpodobně je však ještě mnohem starší. Jeho zcela dutý kmen o průměru více než 3 metry nabízí příchozímu pocit, že je uvnitř neuvěřitelně velké dřevěné jeskyně. Díky svému obvodu je největším platanem v Itálii.

Lípa sv. Jana Nepomuckého, Polsko

Starý polský zvyk říká, že když se narodí dívka, je třeba vysadit lípu. Tak to před 170 lety bylo i s touto lípou, pokud si ovšem zásluhu nemá připsat kolem letící pták. Strom roste na okraji vesnice poblíž polí a nic nestálo v cestě košatění jeho větví až do šířky 25 metrů. Stal se dobrodincem, který nabídl stín pracujícím na polích, útočiště kolemjdoucím a nektar včelám. Nedaleká svatyně sv. Jana Nepomuckého činí místo magickým. Neobvyklá krása stromu inspiruje k obdivu mocné přírody. Tato lípa je jako žádná jiná!

Milovaný platan z náměstí Rossio, Portugalsko

Největší platan na Pyrenejském poloostrově byl zasazen v roce 1838. Majestátní strom o obvodu kmene 7 metrů s korunou o průměru 37 metrů je pamětí města Portalegre. Ve svých dlouhých a robustních větvích ukrývá dlouhé roky společných vzpomínek a nekonečných tajemství. Stal se místem setkání, rodištěm klubů, spolků a kapel. Díky své vytrvalosti neustále překvapuje své obdivovatele, naslouchá osamělým vyznáním a je inspirací pro umělce.

Starověký platan – svědek historie, strážce mešity, Ruská federace

Starověký východ překypuje tajemstvími a legendami. Podle jedné z nich se Nádir Šáh, velký velitel Východu, staral o klíčky platanu, který krášlil okolí mešity Juma ve starověkém Derbentu. Jeho mohutný vzrůst obdivoval spisovatel Aleksandr Bestužev Marlinskij a promítnul ho do svého díla. Dnes je tento strom pilířem čestného místa, jež je symbolem moci. Patří k nejoblíbenějším cílům obyvatel Dagestánu a návštěvníků této republiky. Legendy, které o něm vznikly, inspirují jiné při tvorbě básní a výtvarných děl.

Prastarý dub z Malé Pešti, Slovensko

Starý dub se nachází u bývalého areálu slavných Drnavských železáren hraběte Andrássyho. Právě zde se ve 40. letech 19. století odlévaly části konstrukce slavného Széchenyiho řetězového mostu (lánchid) v Budapešti. Díky tomu si obec vysloužila přezdívku „Kis Pest – Malá Pešť“. Dnes je strom jedinou zastávkou v rámci naučné stezky na staré obchodní cestě a zároveň neodmyslitelným symbolem obce už po několik generací. Zmínku o dubu lze nalézt již v obecní kronice z roku 1670.

Tisíciletý dub z Leciny: Strom čarodějnic,Španělsko

Legenda říká, že v dávných dobách čarodějnice osídlily pohoří Sierra de Guara, tančily zde a pořádaly slavnosti kolem dubu. Tisíc let poté dub díky svému propojení s lidmi stále stojí v městečku Alto Aragón s pouhými 13 obyvateli. Sousedé si ho oblíbili a dál u něj konají své oslavy. Je překvapivě blízko jejich domům, a ač je letitý, je stále živý. Tajemství nepochybně tkví v péči komunity lecinských sousedů i oněch čarodějnic.

Ten, který přežil, Spojené království

Motto nadace Borders Forest Trust zní: „Tam, kde přežije jeden strom, vyroste milion stromů.“ Jeho vzorem je osamělý jeřáb rostoucí na břehu potoka v údolí Carrifran. Přeživší jeřáb, už dnes zdaleka není osamělý, je obklopen malým lesem svých dětí. Kromě nich jeho společnost tvoří více než půl milionu dalších původních skotských stromů. Jeřáb již nestojí sám a je symbolem dvacetileté cesty k oživení nespoutaného srdce jižního Skotska.

(tz)