Roman Vybíral
Na přelomu roků vždy bilancujeme. Hodnotíme, co se podařilo, a co méně, co změnit a jak. Podnikatelé mají plnou hlavu vizí, plánů, odvážných strategií, neboť „zákonem“ jejich počínání je zisk a smysluplné rozvíjení cest, jak tomu dostát. Chystají také daňová přiznání, výroční zprávy, zabývají se více než jindy administrativou. V úvahu musí brát i změny, které začaly od ledna 2023 platit. Mnohým se zdá, že byrokracie přibývá a že je naše legislativa stále složitější, náročnější na pochopení i prováděné kroky. Ale jak se říká, zdání klame.
Vydali jsme se proto za odborníkem, abychom zprostředkovali jeho názor na věc. Je jím JUDr. Roman Vybíral, Ph.D., který působí jako tajemník na Katedře finančního práva a vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy a který je spolutvůrcem publikace Daňové zákony pro rok 2023. Počtyřiadvacáté ji vydal Nakladatelský dům GRADA společně s přední odbornicí na rozpočtové a daňové právo prof. JUDr. Hanou Markovou, CSc., z téže fakulty a jejími kolegy. Roman Vybíral byl mezi nimi:
Často se setkávám s názorem, že jsou daňové zákony v České republice složité, komplikované a že vyznat se v nich i s ohledem na každoroční změny je doslova peklo. Mohly by být jednodušší?
S touto otázkou si odborná veřejnost láme hlavu už poměrně dlouho. Daňové předpisy nepochybně zjednodušit lze, ale stále je nezbytné brát v potaz to, že coby členský stát Evropské unie máme povinnost promítat unijní pravidla do vnitrostátního práva. Vysoká míra harmonizace je patrná zejména v tzv. nepřímých daních (DPH, spotřební daně, energetické daně). V oblasti nepřímých daní tedy určitá zjednodušení možná jsou, ale vždy v rámci mantinelů unijní úpravy. Pokud hovoříme o tzv. přímých daních, pak daň z nemovitých věcí, daň z hazardních her i daň silniční až tak komplikované nejsou. Oproti tomu zákon o daních z příjmů v tomto ohledu čelí pravidelně kritice odborné veřejnosti. Nutno také dodat, že ne každá změna je k horšímu a lpění na zakonzervování určitého stavu (byť například jednoduššího) nemusí být v zájmu daňových subjektů. Zjednodušování současného zákona o daních z příjmů je jedna z cest, nicméně osobně jsem zastáncem přijetí zcela nové právní úpravy, která by pro běžné adresáty byla především srozumitelnější.
Proč je každý rok tolik novinek?
V určitých případech jde o změny nutné, které vycházejí z potřeby promítnout do vnitrostátního práva nová unijní pravidla. Některé změny reagují na objektivní dění ve společnosti, kdy právní úprava (nejen daňová) s určitým časovým odstupem následuje faktický stav. Současně se daňová sféra jeví jako ideální platforma pro promítání politických zájmů do chodu společnosti, neboť právě v daních jsou tyto změny na první pohled patrné. Nelze opomenout napojení daní na veřejné rozpočty (zejména státní), kdy daňová politika odráží aktuální rozpočtové potřeby. Když se tyto oblasti skloubí dohromady, je jasné, že různých novinek v oblasti daní bývá obvykle dost.
Co nejdůležitějšího se od ledna 2023 mění oproti roku minulému a létům předchozím? A co z toho plyne pro podnikatele?
R. Vybíral po boku H. Markové
Mezi nejdůležitější změny od začátku letošního kalendářního roku se řadí zavedení daně z neočekávaných zisků, rozšíření režimu paušální daně u podnikajících fyzických osob, zvýšení hranice obratu pro povinnou registraci jako plátce DPH, zrušení EET, prodloužení fungování tzv. mimořádných odpisů a částečné zrušení silniční daně. Ostatní změny (například v oblasti kontrolního hlášení) jsou spíše menšího významu. Pro podnikající fyzické osoby z toho plyne informace o tom, že daně zůstávají i nadále velmi živým a proměnlivým mechanizmem, a dále to, že v předvečer očekávaného ochlazení ekonomiky dochází k částečné eliminaci byrokracie a v některých nových případech rovněž k dílčímu snížení daňové zátěže (například v případě nových poplatníků v paušálním režimu).
Měřeno legislativou – komu se bude „snadněji“ žít? Živnostníkům, nebo firmám?
Na to nelze jednoznačně odpovědět. Například rozšíření režimu paušální daně (u něhož je „snazší život“ jedním z hlavních argumentů) na více osob může obecně prospět fyzickým osobám. Navýšení obratu pro povinnou registraci k DPH může z tohoto režimu odebrat některé osoby (jak fyzické, tak právnické), kterým tento režim nevyhovoval. Omezení dopadu silniční daně na řadu vozidel rovněž uleví oběma skupinám. Jedním z hlavních argumentů pro zrušení EET bylo rovněž určité rozvázání rukou, byť se osobně domnívám, že ponechání EET čistě v dobrovolném režimu by bylo asi vhodnější. Na druhou stanu například zavedení tzv. daně z neočekávaných zisků na vybrané sektory dopadne (v negativním slova smyslu) poměrně razantně.
Jak tedy odborník nahlíží na daň z neočekávaných zisků? Není to přece jen v principu odklon od svobody podnikání?
Osobně nejsem zastáncem obdobných dočasných sektorových řešení, i když samotná myšlenka daně z neočekávaných zisků mi za současných okolností (problémy veřejných rozpočtů a existující unijní legislativa) není zcela cizí. Z mého pohledu je však hlavním problémem to, jakým způsobem se tato akceptovatelná myšlenka pojala, a následně promítla do textu zákona o daních z příjmů. Jsem přesvědčen, že bylo možné zvolit efektivnější cestu, která by s sebou nepřinášela tolik sporných aspektů jak z pohledu formálního (zejména jde o způsob přijetí), tak především materiálního (k tomu se vyjádřím níže). Svoboda podnikání je přitom jednou ze sporných oblastí, nicméně dokázali bychom identifikovat další (a možná významnější) oblasti, u nichž se již nyní předpokládá, že budou dříve či později rezonovat.
Které konkrétní materiální aspekty máte na mysli?
V rámci dosavadní pozice dotčených subjektů relativně intenzivně zaznívá několik argumentačních oblastí, v rámci nichž by bylo vhodné objektivně vyhodnotit soulad daně z neočekávaných zisků s platným právem. Konkrétně zaznívají argumenty týkající se například možné nepřípustné diskriminace, dále se hovoří o možném zásahu do ochrany vlastnického práva, o možném porušení principu legitimního očekávání, pravidel veřejné podpory a hospodářské soutěže a vybraných unijních pravidel týkajících se právě třeba zmíněné svobody usazování a podnikání.
Když sečteme všechny daňové úpravy, jak z toho vlastně vyjde běžný občan, živnostník, malá česká rodinná firma? Přibyde například byrokracie, nebo naopak?
Většina změn, které se v posledních měsících udály, má mít naopak (alespoň podle názoru Ministerstva financí) pozitivní dopady na činnost podnikatelů. Dopad již zmiňovaných daňových změn do života běžného občana nebude nijak zásadní. Podnikající osoby (fyzické a právnické) zřejmě nejvíce pocítí částečné zrušení silniční daně, zrušení EET, prodloužení režimu tzv. mimořádných odpisů a zvýšení hranice obratu pro povinnou registraci jako plátce DPH. Podnikající fyzické osoby dále zaznamenají změny v oblasti paušální daně. Všechny uvedené novinky by však do činnosti uvedených osob měly mít veskrze pozitivní dopady, a to nejen byrokratické.
Máme čekat nějaké změny v případě kontrolního hlášení?
V oblasti kontrolního hlášení došlo od roku 2023 k několika dílčím změnám, které budou mít veskrze pozitivní dopady do činnosti povinných osob. Jako konkrétní příklady lze uvést to, že první opožděně podané kontrolní hlášení v kalendářním roce je nově bez pokuty a že výše pokut u fyzických osob a některých dalších osob je poloviční.
Snižují se, nebo zvyšují některé pokuty v daňové oblasti?
Kromě uvedených úprav sankcí vztahujících se ke kontrolnímu hlášení se v daňové oblasti pokuty nijak zásadně nemění. Základní plejáda sankcí je ostatně obsažena v daňovém řádu, který pro rok 2023 zatím doznal pouze kosmetických změn. V sankční rovině se však negativně projeví důsledky vysoké repo sazby ČNB, neboť se od této sazby odvíjí například úroky z prodlení.
Kdybyste měl tu moc, zjednodušil byste v oblasti daní něco?
Je potřeba rozlišovat zjednodušení a zpřehlednění. V daňové legislativně proti sobě stojí dva trendy, a to přehlednost na jedné straně a bezrozpornost na straně druhé. Lze tedy vytvořit normu, která bude sice velmi přehledná a stručná, ale na druhé straně
bude generovat mnoho sporných otázek. Na druhou stranu lze tyto sporné otázky eliminovat tím, že se vytvoří komplikovaná norma, což ale není žádoucí z pohledu běžných adresátů. Zatímco zjednodušení samozřejmě možná jsou, zpřehlednění je podle mého názoru jak možné, tak i nutné. Vyšší přehlednost je však stále nutné vyvažovat co nejvyšší bezrozporností. Jak jsem již nastínil v první otázce, největší potenciál pro zpřehlednění (a částečně pro zjednodušení) vykazují daně z příjmů.
Účetním a auditorům vůbec nezávidím, oni musí být firmám garanty správnosti. Myslíte, že se legislativa bude stále tolik měnit, nebo budou mít novelizace někdy také prázdniny?
Osobně daňovým poradcům, účetním a auditorům rovněž nezávidím, ačkoli jsem coby advokát mnohdy v podobné pozici. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že v případě daní jde o relativně svébytný sektor, u kterého se určitý vývoj právní úpravy z povahy věci předpokládá. Nevím, zda se někdy v daních dočkáme delšího období bez zásadních změn, nicméně neviděl bych to až tak tragicky. Vývoj legislativy s sebou totiž jistě nese i řadu pozitivních dopadů do činnosti shora uvedených osob.
za odpovědi poděkovala Eva Brixi