Český stát dlouhodobě prohrává boj s přebujelou byrokracií, proto by měl podle expertů neprodleně schválit sérii dalších antibyrokratických kroků. Přijetím šestnácti navržených opatření by vláda zjednodušila život nejen občanům, firmám, institucím, ale i samotné státní správě. Experty sestavený antibyrokratický balíček by navíc mohl rozvráceným státním financím ušetřit potřebné miliardy.
V posledním zveřejněném indexu byrokratické zátěže, si Česká republika pohoršila. Papírování v malých firmách meziročně vzrostlo o 49 hodin na výsledných 272 hodin ročně. V porovnání s řadou západních států, tak Česko boj s byrokracií dlouhodobě nezvládá. I proto loni česká vláda schválila historicky první antibyrokratický balíček ministra pro legislativu Michala Šalomouna, kterým chtěla ulevit podnikatelům, živnostníkům i samotným občanům.
“Jeho vznik a schválení byl správný krok směrem ke snižování zbytečné byrokratické zátěže, přesto byl spíše symbolický a proto nesmí zůstat jen u něj. Další promyšlená a efektivní opatření musí rychle následovat,” upozorňuje Monika Marečková, šéfka nejrychleji rostoucí poradenské sítě RSM CZ & SK.
Její kolegové a experti z poradenské společnosti RSM proto dali dohromady návrh nového antibyrokratického balíčku, kterým chtějí inspirovat vládní představitele a státní správu k přijetí dalších konkrétních opatření z oblastí daní, účetnictví, mezd a pracovně-právní sféry.
“Byrokratických zátěží je nespočet a nebylo jednoduché vybrat ty nejdůležitější. Zvolili jsme nakonec ty, se kterými se nejčastěji setkáváme nejen my, jakožto profesionálové na dané oblasti, ale i tuzemské firmy a jejich zaměstnanci. Dalšími důležitými kritérii byl i velký časový a finanční dopad těchto byrokratických zátěží na většinu naší společnosti,“ říká mzdová expertka z RSM CZ & SK Jiřina Kovaříková.
Mezi navržená opatření patří například zrušení papírových formulářů k mateřské, otcovské a ošetřovnému, vytvoření jednotného registru exekucí, zrušení některých výkazů pro Český statistický úřad nebo zjednodušení odpisu majetku. Jedním z důležitých návrhů je také zrušení či omezení povinnosti podávat daňové přiznání u daně z nemovitosti, které je rovněž zbytečné, protože úřady mají k údajům přístup i bez daňového přiznání. Experti také navrhují zavedení elektronických služeb či snížení počtu povinných hlášení a také volají po propojení různých státních institucí, aby se minimalizovalo opakování administrativních kroků a urychlilo vyřizování žádostí a formulářů.
“Vláda nikde nemusí nic hledat, my jsme to už udělali. Předkládáme šestnáct konkrétních a systémových byrokratických zátěží, které léta dusí český stát, občany i tuzemské firmy a zaměstnance. Stačí si je vytisknout a bod po bodu vyřešit,” říká šéfka české RSM Monika Marečková.
Mezi hlavní dopady přebujelé byrokracie patří kromě obrovských časových a finanční nákladů také to, že úřady, instituce a firmy ztrácejí flexibilitu a možnost adekvátně reagovat na stále se měnící podmínky. To může vést k tomu, že firmy, úřady nebo organizace mají problémy s adaptací na nové situace a krize, implementování inovací a dokonce mohou být méně konkurenceschopné.
“Nesmyslná byrokracie u nás nejvíce dopadá zejména na malé a střední firmy. Ty jsou přitom jednou z páteří české ekonomiky, tvoří čtyřicet procent HDP a také více než polovinu celého českého exportu. Jestli chceme tomuto segmentu ušetřit zbytečné náklady a pomoci mu v konkurenceschopnosti, musíme s tím urychleně začít něco dělat, než nám definitivně ujede vlak,” dodává šéfka poradenské společnosti RSM, která v Česku a na Slovensku pracuje pro více než tisícovku malých, středních a velkých firem.
STUDIE: 16 antibyrokratických doporučení
1. Zrušení anebo omezení povinnosti daňového přiznání u daně z nemovitých věcí. V mnoha případech je podání daňového přiznání nadměrná administrativa, protože finanční úřad má automatický dálkový přístup do katastru nemovitostí, na které každé přiznání kontroluje. Může tedy údaje rovnou stáhnout a ve většině případů zejména u daně z pozemků daň i přímo vyměřit. U staveb je sice někdy nutný vstup ze strany poplatníka, ale i v těchto případech by bylo možné nalézt model, podle kterého by se daň vyměřila na základě údajů z katastru případně s výzvou k upřesnění údajů. Příprava daňového přiznání je náročná a výsledkem u fyzických osob je výběr daně v řádu desítek a stovek korun. Tedy často nižší, než jaké byly náklady na zpracování přiznání
2. Oznámení o osvobozených příjmech u fyzických osob nad 5 milionů Kč v případě darování nebo dědění nemovitosti. Pokud poplatník zdědí anebo dostane nemovitost a jedná se o osvobozený příjem bez povinnost podat přiznání musí tento příjem finančnímu úřadu oznámit, pokud je nad 5 mil. Kč. Pokud to neoznámí jsou za to velké sankce. Stejný osvobozený příjem plynoucí z prodeje nemovitostí zapisované do katastru nemovitostí se ale již oznamovat nemusí, protože správce daně má zřízen dálkový přístup do katastru nemovitostí. Rozdíl je v tom, že správce daně u darování a dědění neumí přiřadit k zápisu v katastru nemovitostí cenu a proto toto oznámení musí poplatník podat. Často tuto cenu zejména u darování neví ani poplatník. Řešením by bylo tuto oznamovací povinnost úplně zrušit.
3. Odpisování majetku. Zjednodušit by se měla celá oblast odpisů: tedy zatřídění majetku, rozlišení toho, co je a není technické zhodnocení nebo oprava. Ve většině případů jde pouze časové hledisko a v nákladech stejně nakonec v průběhu času skončí celá pořizovací cena. Jen se musí složitě počítat, jakou částku, který rok přesně odečíst a u zrychlených odpisů se nelze odchýlit od zákona ani směrem v neprospěch poplatníka.
4. Zrušení oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí u osvobozených příjmů a nezdanitelných příjmů nad 300 tisíc korun. Českému státu z těchto transakcí žádné riziko neplyne a slouží tak pouze pro statistiku – zejména sledování odlivu dividend k zahraničním vlastníkům.
5. Zrušení statistických výkazů pro Český statistický úřad. Společnosti mají nyní povinnost vyplňovat pro ČSÚ obvykle měsíční, čtvrtletní a roční statistiky. Informace však stát již má k dispozici – například z přiznání k DPH, souhrnných hlášení či účetních závěrek. Tvorba statistických výkazů stojí čas i prostředky účetních. Roční statistika může bez problému zabrat celý jeden den kvalifikovaného člověka. Některé společnosti navíc mají povinnost vyplňovat více ročních, kvartálních či měsíčních výkazů. Průměrnou společnost může tato aktivita stát až 30 hodin času ročně, což znamená finanční náklad v nižších desítkách tisíc korun.
6. Zrušení papírového formuláře k ošetřované. Všechny tyto dokumenty mohou být elektronické, což by znamenalo přibližně 15 minut ušetřeného času na každý formulář.
7. Sjednocení formulářů bank tak, aby všechny banky měly stejný formulář (například žádost o poskytnutí hypotéky) a bylo možné tato data generovat rovnou ze mzdového systému. Dnes se musí ručně doplňovat do každého potvrzení.
8. Sjednocení formulářů součinnosti ze strany státu ohledně exekucí tak, aby se dokumenty mohly rovnou odesílat exekutorům a šlo o automatizovaný proces.
9. Zrušení povinnosti uvádět kvalifikace na zápočtový list nebo jasné vymezení pojmu kvalifikace.
10. Umožnění předat zápočtový list dříve v případě, že zaměstnanec skončí pracovní poměr o víkendu nebo o svátku. Případně dát lhůtu např. týden po skončení pracovního poměru. Aktuálně je termín v den skončení pracovního poměru, což je velmi nepraktické u zaměstnanců pracujících ve směnném režimu.
11. Zrušení povinnosti firem předávat výplatní pásky insolvenčnímu správci, povinnost by měla přejít na zaměstnance.
12. Změna měsíčního přehledu na sociální pojištění, aby jeho součástí byl seznam zaměstnanců s vyměřeným základem a vyloučenými dobami – odpadla by povinnost odesílat evidenční listy důchodového pojištění, přílohy k žádostem k nemocenským dávkám.
13. Zrušení formuláře ohlášení o skončení nemoci, ČSSZ ukončení vidí a mít povinnost to hlásit pouze pokud by se vrátil zaměstnanec do práce dříve.
14. Vytvoření jednoho registru exekucí, kde by byly centralizované všechny exekuce jako je insolvenční rejstřík s automatickou kontrolou mzdových programů, zda má nebo nemá zaměstnanec záznam. Zrušilo by se pořadí doručení exekuce, ale bylo by to klasicky dle přehledu aktivních exekucí s údaji kolik se má ještě srazit, platební instrukce.
15. Akceptování veškerých dokumentů v elektronické podobě, by mohlo ušetřit až 10 hodin měsíčně.
16. Uzákonění možnosti uzavírat pracovně-právní dokumenty přes zaručený elektronický podpis. Uzákonění možnosti uzavírat pracovně-právní dokumenty přes zaručený elektronický podpis (DocuSign, Signi). My tento podpis využíváme pro dokumenty „nižší váhy“, ale pokud by se podařilo uzákonit jeho používání i pro uzavírání pracovních smluv, dohod o provedení práce apod. bylo by to ulehčení pro personální oddělení. Vše by bylo elektronicky, odpadlo by skenování a fyzické uchovávání dokumentu. Legislativa umožňuje pro pracovní smlouvy, DPP apod. pouze uznávaný elektronický podpis, který ale běžně zaměstnanci nemají.
(tz)