Nepracujete jen pro pocit z vítězství

Lázně Luhačovice a Léčebné lázně Jáchymov představují dvě svébytné značky v oboru. Dnes obě místa vystupují pod společným názvem Spa & Wellness Nature Resorts a od loňského roku tvoří největší lázeňskou skupinu v České republice. Celkový počet lůžek pro dospělé je 2198 a dětským pacientům slouží 258 lůžek. Uvedená kapacita představuje 10 % českého lázeňského trhu.
Spa & Wellness Nature Resorts nabízí široké spektrum možností nejen pro lázeňskou léčbu založenou na přírodních léčivých zdrojích, ale i pro trávení dovolené. V nabídce nechybí relaxační a wellness programy, které mohou být doplněny i konzultacemi s lékařem (tzv. medical wellness), pobyty pro celou rodinu, aktivní dovolená ve sportovním rytmu (lyžování, cyklistika, turistika) nebo aktivity spojené s kulturními zážitky. Obě místa mají také ty nejlepší podmínky pro kongresovou turistiku a pořádání firemních akcí.
Generálním ředitelem je MUDr. Eduard Bláha, jehož znáte také jako prezidenta Svazu léčebných lázní:
Jaký je dnes vlastně lázeňství obor? Dynamicky se vyvíjející, který boří stará pravidla hry a zcela se změnil na komerční vztah mezi pacientem-klientem a podnikatelem-provozovatelem?
To rozhodně ne! Lázeňství je a vždy bude tradiční obor, který dynamiku potřebuje hlavně v oblasti marketingu a obchodu. Ty musí reagovat na dobu, její tempo i slovník. V této oblasti se náš obor za poslední dobu zlepšil o světelné roky. Jde v něm ale o zdraví a velmi osobní prožitek, a tak je třeba k celému oboru, jeho prezentaci i míře inovací přistupovat. Myslím, že označení pacient či klient už v mnoha lázních nahradil výraz host, který asi nejlépe vystihuje přístup, jaký si každý návštěvník lázní zaslouží. Místo dynamiky potřebuje klid pro odpočinek a pocit, že máme čas na něj i jeho obtíže.
Vím, že si lázeňský management většiny lázní u nás značně lámal hlavu nad tím, jak a čím přimět lidi, aby do lázní rádi jezdili, a nejen s ohledem na zdravotní potíže, ale i pro prevenci, a to snad nejvíce, rádi za to zaplatili, vraceli se. Chápou už i lázeňští hosté, že je jiná doba než před dvaceti lety, že máme tržní hospodářství? Snad to nezní příliš krutě…
Myslím, že velká většina to chápe, což ale ještě neznamená, že pustí korunu… Určitě to chápou ti mladší, kteří lázně objevují přes různé wellness pobyty a postupně je začínají vnímat jako součást péče o své zdraví, více či méně pravidelnou. Tak se postavení lázní v prevenci posiluje. Mnohem dál už je ale řada skutečně nemocných lidí, kteří se do lázní na vlastní náklady vrací za úlevou od bolesti a jiných obtíží. Do lázní se ale rok co rok vrací i řada těch, kteří ještě nepřekonali tezi o zdravotní péči nebo zdraví zdarma. Jejich pobyty hradily zdravotní pojišťovny, ale po změně indikačního seznamu od října letošního roku se bude i tato skupina muset rozhodnout, zda lázně potřebuje i za vlastní. Objektivní pravdou ale je, že ti nejstarší, kteří lázně opravdu potřebují, se většinou v dnešní době bez pomoci dětí nebo vlastního odříkání neobejdou. V nalezení pro ně dostupných programů je nyní hlavní úloha vedení lázní.
Myslíte si, že lidé v České republice dostatečně vnímají, co je to prevence a jak k ní mohou sami přispět?
Ze statistik o obezitě to tak nevypadá, ale jsem přesvědčen, že povědomí o potřebě o sebe pečovat se pomalu buduje. Bohužel nemám pocit, že by se o to nějak zvlášť zasloužili lékaři v ordinacích a nemocnicích. Řada z nich přestala vidět člověka, ale i tady dochází k pozvolné obrodě. Asi nejvíc v nás povědomí o prevenci budují lifestylové časopisy, byť je jejich kvalita různorodá, informace mnohdy zavádějící a plné nepravdivé reklamy.
Chodíte sám na masáže, na procedury, do bazénu? Přiznejte se! Nedávno jste jen tak mimochodem podotkl, že jste na pořádné dovolené nebyl ani nepamatujete, a to jste lékař.
Je to jako s tou kovářovou kobylou, ale doktoři asi takoví jsou. Rozhodně se u mě nedá mluvit o prevenci, ale služeb našich fyzioerapeutů a řadu procedur využívám. Většinou, když začne něco bolet, a to se začíná stávat stále častěji. Pro mě byl dlouho nejlepší prevencí sport a pohyb, ale po spojení Jáchymova s Luhačovicemi jeho čas sebralo cestování. A s tou dovolenou to je také pravda. Dlužím ji nejen sobě, ale i rodině, a hlavně své ženě.
Řídíte největší lázeňskou skupinu v České republice – jak byste tuto pozici charakterizoval? Co vlastně všechno musíte a nemusíte?
Je to rozhodně jiné, než řídit jedny lázně. Každé lázně mají svá specifika a přenést všechna dobrá řešení křížem nejde. S velikostí se vzdalujete od detailu, ať chcete, nebo ne. Odpovědnost musíte delegovat na správné lidi. Hledat je, věřit jim, vést je a rozvíjet a věnovat se strategickým záležitostem. Jenže bez znalosti klíčových vlivů, které mnohdy najdete v detailu, nejde dělat správná rozhodnutí, a tak si kontakt s realitou udržet musíte i v té managementem nefiltrované podobě.
Určitě chystáte řadu novinek – co Léčebné lázně Jáchymov a Lázně Luhačovice čeká v nejbližší době za změny? Společný marketing, společný obchod – synergie nabízí mnoho otázek.
Možná ne tolik, jak by se zdálo. Oboje lázně jsou jiné. Lokalitou, indikačním zaměřením, cílovými trhy apod. Významná je i jejich vzdálenost, která neumožní tendrovat společně řadu komodit. Soustředíme se hlavně na sdílení know-how, standardizaci procesů řízení, propojování obchodní sítě a i už zmíněný společný marketing.
Manažerské lázeňské programy mají podle mne velkou budoucnost – jak to udělat, aby právě skupina časově hodně vytížených a přetížených lidí, pro které je stres životním stylem, chtěla jezdit do lázní tak, aby se to stalo významným prvkem prevence a image?
Musíme přesvědčit jejich manželky a partnerky, aby je k nám dostaly. Ony jsou mnohem uvědomělejší a dokáží si nastavit rovnováhu mezi odpočinkem a povinnostmi nebo si minimálně mnohem silněji uvědomují její potřebu. Pokud jsou samy v manažerských pozicích, pod tlakem a ve stresu, tak už k nám jezdí. Já ale nejsem úplně přesvědčen, že je v těchto programech budoucnost. Podobné názvy jsou už přežité, ale s workoholizmem, syndromem vyhoření nebo prostě dlouhodobým stresem se v lázních bojovat dá. Určitě ale ne během dvou či tří dnů, jak byly mnohde tyto programy nabízeny.
Vím, že strategií i vašich lázní je nabídnout příznivcům lázeňských pobytů dovolenou v lázních – kdy jste byl na pořádné dovolené vy? Záměrně se vracím k již podobně položené otázce…
Letošní rok byl úplně jiný než ty předešlé. Tradiční letní rodinnou dovolenou nám sebrala operace srdce naší starší dcery, ale jak už jsem říkal, rest v téhle oblasti je mnohem hlubší a musím s tím něco dělat. S mojí ženou rádi navštěvujeme evropská velkoměsta, lyžujeme i objevujeme zajímavá místa ve světě, ale letos to všechno byly spíš jen prodloužené víkendy.
Jak tedy dobíjíte pomyslné baterie?
Rovnováhu i energie čerpám z mojí ženy a dcer. Ať už jde o rodinné setkání u večeře, které je díky dospívání dcer stále vzácnější, o posezení s manželkou u dobrého vína, nebo o společnou kulturu, kterou mi moje žena rozšiřuje obzory. Mnohdy mi ale stačí i jejich pouhá přítomnost a všední rytmus domácnosti, který mi v lázních chybí. Dřív mi hodně pomáhalo kolo, které mě jako vášeň provází celý život. Díky cestování i angažovanosti ve svazu lázní na něj ale mám málo času a tak je spíš jen příležitostnou relaxací než sportem.
Jste stále na půli cesty mezi dvěma regiony, vlastně napříč republikou, jak doháníte čas proplýtvaný cestováním? Možná úvahami, jak z propojení udělat neobvyklý lázeňský model?
To ne, tomu věnuji právě ten čas cest. Pokud jej neprotelefonuji, tak právě během cestování mám možnost si utřídit myšlenky a podněty, které se na mě v obou společnostech valí. Čas cestování ale dohnat úplně nejde. Ukusuje mi z času na rodinu, na zájmy a na sport, a tak s ohledem na diskutovanou prevenci zdraví, kondice, rodinného života a vztahů musím najít model, jak ještě více delegovat exekuci a věnovat se strategii a koncepci, která tolik cestování vyžadovat nebude.
Bude se něco měnit na orientaci luhačovických služeb? Půjdou oba subjekty společně za klientem, anebo se spíše bude stále jednat o dvě zavedené značky?
V žádném případě nepřenášíme zkušenosti jednosměrně. Změny se dějí v obou lázních, jedny lázně čerpají od druhých a bude tomu tak vždy. Zlepšování a reagování na vnější i vnitřní podněty je trvalý proces, bez kterého nejde úspěch udržet v žádném oboru. K určitému průniku obchodních modelů a sítí už došlo, ale jak bude hluboký a kde je optimální hranice účelnosti takového opatření, ještě nevíme. Rozhodně ale vždy bude určitá autonomie obou značek existovat. Obě jsou hodně silné a vytvořit jednu úplně novou, která by měla jejich sílu, by trvalo dlouho. Náš Resort je jen zastřešením aktivit.
Jakou roli by mělo lázeňství přisuzovat marketingu? V Jáchymově jste za posledních pět deset let udělali velký kus práce. Ví se o vás, zájemci vás vyhledávají, máte praktický marketing – dáváte o sobě vědět, dokážete člověka nasměrovat. Ne každé lázeňské místo si zatím sílu marketingu uvědomuje.
Marketing je důležitý a hlavně efektivní, pokud pracuje v rovnováze se všemi komponentami. Nestačí jen prezentovat produkt. Ten musí být takový, jaký jej chce mít cílová skupina, kterou musíte správně identifikovat, včetně kupní síly, na ni naladit cenovou politiku, najít správně komunikační a distribuční kanály atd. To všechno platí i pro lázně. Jáchymov měl dobrý produkt a na nedostatek zákazníků z bývalého NDR si nemohl stěžovat. Jenže trhy a chování nových generací hostů se mění skoro stejně rychle jako kurz koruny k euru, který význam zahraničních tržeb úplně změnil, a tak Jáchymov musel v této oblasti hodně zapracovat. A protože do té doby moc vidět nebyl, tak to nyní vypadá jako skok. Hlavní úkol zněl vytěsnit od jména Jáchymov asociaci političtí vězni a uran a nahradit ji slovy lázně, turistika, lyžování. Tím ale neříkám, že bychom měli stejně vytěsnit úctu k dějinám a obětem zmíněné doby.
Vaše jméno je v lázeňství ikonou – čím vás obor přitahuje, čím je to pro vás magický?
Uf, to zní hrozně! Jeden můj známý použil spojení, že se moje jméno stalo v oboru značkou. To sedí víc než ten skoro náboženský výraz. Dveře mi ale neotevírá jméno samotné, ale práce, vystupování a názory, které reprezentuje. A co mě přitahuje? Nejvíc asi propojení tohoto podnikání s lokalitou, ve které působíte a rozvíjíte ji. Nepracujete jen pro zisk, pocit z vítězství a šanony plné krásných čísel a skvělých ukazatelů. Vidíte za sebou zvedající se území, objekty, infrastrukturu a smysluplnou práci, která vrací zdraví.
Šéfujete také Svazu léčebných lázní – oč vlastně usiluje české lázeňství nejvíce? Co potřebuje kromě investic a co by mělo poskytovat? Do jaké míry bude sázet na zahraniční klientelu?
Dnes usiluje hlavně o přežití v podobě, v jaké jsme jej znali. Změna ve způsobu a rozsahu lázeňské péče hrazené ze zdravotního pojištění je tak rozsáhlá, že může vyvolat hlubokou změnu v oboru. Může zastavit jeho dosavadní rozvoj, vést k zániku řady lázeňských lokalit i k odklonu řady lázní od jejich léčebného zaměření. Vedle podpory státu a pojišťoven dnes potřebuje hlavně trpělivé vlastníky, manažery s vizí, nadšené lékaře, stabilní ekonomické a legislativní prostředí a společnost, která ocení jejich přínos. Tou společností myslím hlavně domácí klientelu, protože ta zahraniční bude vždy navštěvovat jen lokality, které jsou významné v Evropském měřítku, jsou dopravně dostupné.
ptala se Eva Brixi