„Moje vize byla vybudovat areál, kde budou všichni spokojení. Myslím, že park je skutečně rodinný a že si v něm každý najde něco. Od batolat přes teenagery, jejich rodiče až po dědečky a babičky,“ řekl Jiří Antoš, majitel Parku Mirakulum v Milovicích. Je to místo, kam míří za odpočinkem a zábavou stále více hostů. Park Mirakulum se rozkládá na více než deseti hektarech, které jsou nabité dvěma stovkami atrakcí a je součástí města, které v minulosti obývali převážné vojáci sovětské armády. Po svém odchodu v roce 1991 zde zanechali vybydlený prostor. Ten v posledních letech znova ožívá. Unikátní podnikatelský projekt sklízí nebývalý úspěch a obdiv:
Park však kromě zábavy přináší také cenné informace. Jsou zde naučné zahrady, kde se děti mohou seznámit se zemědělskými plodinami, a naučná lesní stezka. Oblíbeným místem je na ní Hřbitov odpadků, který ukazuje, jak dlouho trvá, než se v přírodě rozloží papír, kus látky či PET lahev. Zaujme Ptačí městečko, v něm po dřevěných a provazových můstcích a žebřících vystoupáte až k dalekohledům v korunách stromů. Těmi můžete spatřit věrné kopie ptáků ukryté na stromech. Jde o druhy, které z naší přírody už pomalu mizí, jako třeba zvonek zelený, šoupálek dlouhoprstý či brhlík lesní. Sezona v parku trvá od poloviny dubna do konce října. Po zbytek roku je Mirakulum zavřené, ale živo je v něm i během zimy. Mimo sezonu se totiž stále něco plánuje a buduje. I to se ale má výhledově změnit. Dění v Parku by měl obohatit program v přilehlých objektech, které jsou zatím nevyužité. Měly by dostat herní náplň a být náhradní variantou v případě deště nebo zimy. Pokud se to povede, rozšíří se tím park o další hektar herní plochy, již by měly i více využívat například mateřské školy.
Jiřího Antoše jsem se zeptala:
Park Mirakulum je značka s velkým přesahem. Za marketingové pojetí projektu jste právě získal ocenění v soutěži Marketér roku 2017. Je to jeden z mnohých úspěchů, které potvrdily atraktivitu cesty, po níž jste se jako majitel firmy původně na výrobu nábytku vydal. Co bylo v této orientaci nejpodstatnější? Příležitost, odvaha, touha zkusit vytvořit ráj na zemi?
To jsou všechno vzletná slova, ale realita byla daleko pragmatičtější. Díra na trhu, vlastní pozemek, zkušenosti s výrobou dětských hřišť, zkušenosti návštěvníka (otce čtyř dětí).
Zpustošený brownfield v Milovicích poté, co odešla sovětská armáda, jste o rozloze deseti hektarů koupil, potřeboval jste někde skladovat dřevo. Mezi tím vaše společnost změnila portfolio a začala dělat prvky pro dětská hřiště. Výzva byla na světě: proč si nepostavit hřiště vlastní, nebo rovnou zábavní areál? Zvažoval jste, pečlivě počítal, anebo jste prostě začal?
Milovický areál (tankový pluk) jsem koupil prvoplánově pro budovy na sklady nábytku, což souviselo s mou předešlou činností. S budovami byla možnost koupit přilehlé pozemky a v té době za cenu, která nešla odmítnout.
Ano, naše společnost ze sortimentu nábytku a z orientace na zahraniční trhy přešla na český trh a výrobu hřišť hlavně pro státní správu – města, obce, školy, zoo a podobně. V této oblasti máme za sebou více než 3000 realizací.
Před pár lety jsem byl v Německu v zábavním parku, za nímž stojí výrobní firma dětských hřišť z akátu, stejně jako naše, a tento areál mě velmi oslovil, byl takovým prvním impulzem. Nejdřív jsem zvažoval možnost využití dotací na výstavbu, ale tato varianta se po podrobnějším prozkoumaní projevila ne moc šťastnou, a to jak z časových důvodů, tak proto, že musíte dopředu přesně udělat plány a po získání dotace nelze již nic měnit. Chvíli jsem sbíral odvahu a do projektu jsem se pustil s vlastními prostředky a s vlastní výrobní kapacitou. Park budujeme postupně, a tím máme možnost jeho vývoj přizpůsobovat provozu i návštěvníkům, a dle reakce snad můžeme říci, že se nám to daří.
Dnes do Parku Mirakulum přijíždějí návštěvníci nejen z okolí. Nabízíte nespočet atrakcí, až oči přecházejí. Rozšiřujete nabídku pro celou rodinu. Máte programy pro školáky, aby děti netvrdily, že brambory rostou na stromech… Jak vnímáte radosti, které to přináší?
Samozřejmě záměrem bylo vytvořit park, který bude příjemný pro celou rodinu. Jak herními prvky, zelení, tak i zázemím a vším, co nabízí. A pravdou je, že jsme i hledali nějakou přidanou hodnotu v oblasti environmentální výchovy. Zadostiučiněním je, že potom chodíte po parku a na vlastní oči vidíte, že ty vnesené myšlenky jsou návštěvníky skutečně tak přijímány a využívány.
Všichni obdivují nespočet staveb ze dřeva, včetně unikátního hradu. Vše navrhujete sám. Bavíte se tím, nebo je to pro vás „klasická“ práce?
Je to klasická práce, kterou se bavím, ale samozřejmě nejsem na ni sám. V průběhu stavby parku se vytvořil funkční tým, který stojí za výstavbou a provozem parku.
V září oslaví park šesté výročí. Při této příležitosti byste areál rád obohatil dřevěným drakem specifického designu v nadlidské velikosti. A chystáte další dva kousky. Kdo přišel s tímto nápadem? Některé z vašich vnoučat?
Abych se přiznal, nemohu si vzpomenout, od koho přišel první podnět umístit dračí hlavy na terasu nad stánkem s občerstvením, ale co vím určitě, tak že to nebyl nápad žádného z mých vnoučat. Ale snad mohu říci, že jde o unikátní záležitost, a to hlavně díky skvělému propojení naší dvorní sochařky a dvou řezbářů.
Jaké to je být v kůži podnikatele a zároveň tvůrcem světa her a dětských snů? Kdo koho musí víc hlídat?
Takto o tom vůbec nepřemýšlím. Když použiji vaše slova, tak svět her a dětských snů dělám tak, aby měly komerční úspěch.
Poznala jsem vás jako skvělého organizátora, kterého baví hledat řešení. Nad čím přemýšlíte nyní?
Řekl bych, že stále nad stejnou věcí, jak park neustále rozvíjet a zdokonalovat. Podle mě je to jediná cesta právě k onomu komerčnímu úspěchu.
Vaše prostory využívají hojně také firmy k rozmanitým setkáním. Co všechno jim kromě pohody můžete nabídnout?
Naší hlavní nabídkou je park jako takový a dále můžeme poskytnout i oddělené prostory s volným prostupem do parku, možnost plného servisu, včetně zajištění občerstvení, programů atd.
Když jsem parkem procházela, vyprávěl jste, co všechno byste rád pořídil. Není čas stavět i management? Zatím máte pár zaměstnanců, několik externích dodavatelů a vaše plány narůstají geometrickou řadou...
Nevím, jak jste moje vyprávění pochopila, nebo lépe, co všechno v něm nezaznělo, ale jestli mohu sám sebe hodnotit jako podnikatele, tak si myslím, že mojí silnou stránkou je práce s týmem. A samozřejmě park už je dnes tak velký, že nelze vše v jedné osobě zvládnout. Se základem dobrého týmu jsem park začal budovat, a je to záležitost, se kterou stále pracuji.
Co vás ponouká k tomu, abyste vydával energii právě tímto směrem? Je to potřeba tvořit, vynalézat, zkoušet? Nebo je to ideální nastavení práce a zábavy?
Otázka číslo dvě je ta správná.
Učarovaly vám kytky a bylinky. Máte čas si jít někdy aspoň přivonět?
Zeleň v parku je mým velkým koníčkem a je to částečně i relax (hlavně když nemusím sám plet). Především se snažím, aby zeleň, jak stromy, tak keře i květiny tvořily estetický rámec. Ale abych se přiznal, přivonět mě ani nenapadlo.
otázky připravila Eva Brixi