Sportovně užitkový vůz, který má zážitky vydat za sportovní auto? V redakci jsme chtěli vědět, jestli lze něčeho takového skutečně dosáhnout i u vozů, které se svou cenou nepřehoupnou přes milion korun. Jak si v našem testu vedl Hyundai Tucson s označením
N Line? Dokázal naplnit své ambice o sportovním charakteru?
Exteriér tohoto modelu doslova „dělá“ barva. Jinou než Engine Red bychom u tohoto vozu nevolili. Činí auto svalnaté, mohutné, dravé a sexy. Je to pravá červená, v níž tento typ aut nejsme zvyklí vídat, a právě proto se nám tolik líbí. Dá také skvěle vyniknout kontrastním doplňkům v temné metalické barvě střelného prachu. Největší podíl na výrazu dravce by si na vrub mohla připsat černá maska s rámováním v témže odstínu, spoiler, devatenáctipalcová kola. Tohle SUV svým zevnějškem vzbuzuje emoce a vzrušení.
Interiér Tucsonu N Line má sportovní charakter, ale nekřičí. Je střídmý, přehledný a funkční. Detaily potěší oko i náročnějších z nás. Ale některé prvky bohužel potěší méně. Přáli bychom modelu lépe měkčené plasty, které chvilkami trošku kazí jinak skvělý dojem.
Pochvalu zasluhují volant a sedačky. Obé se sportovní tváří. Zvláště pak potažení sedadel broušenou kůží a jejich ergonomické tvarování je skvělou ukázkou toho, do jaké míry právě tento prvek může přispívat k celkově zdařilému pocitu z jízdy. Posaďte se a vyzkoušejte to!
Bohaté jsou také možnosti konektivity, díky nimž zůstane řidič v kontaktu s celým svým světem den co den. Spolehlivost je slovo, které vystihuje navigaci, zrcadlení obrazovky mobilního telefonu, streamovací mediální systém, přes nějž jsme poslouchali svůj oblíbený playlist ze Spotify. Život za volantem nám také po dobu testování zpříjemňoval audiosystém Krell. Poskytuje naprosto výjimečný zážitek, ať už milujete jazz, nebo si pouštíte Riri.
K dispozici jsme měli model s benzinovým přeplňovaným motorem s označením
1,6 T-GDi. A byla to dobrá sázka, zvláště v době, kdy jsme opět trávili čas na firemním teambuldingu v Máchově kraji. Zdejší cesty nikdo rozumný příliš nezbožňuje, velmi často řidiče svádí ke zbrklosti nebo nebezpečné apatii. A právě proto se hodí mít s sebou parťáka na čtyřech kolech, který vás udrží bdělé a dovede využít svůj výkon zrovna, když to potřebujete. Tento vůz totiž nepatří k těm váhavým, a to zejména pokud je přepnut do jízdního režimu Sport, kdy se v něm probudí všech 177 koňských sil. Patří také do skupiny těch bravurně zpřevodovaných. Přestože jde o sedmistupňový dvouspojkový automat DCT, neubírá to automobilu na hravosti. Není to louda, reaguje opravdu bleskově a mnoho řidičů kolegů jeho rychlý start a manévrovací schopnosti během našeho testování překvapily natolik, že jsme ve zpětném zrcátku zahlédli pouze ústa zkroucená do němého a překvapeného „Ó“.
Námi testovaný vůz byl rovněž vybaven pohonem všech kol HTRAC, který je schopen podle aktuálních podmínek a trakce přenést až 50 % točivého momentu na zadní nápravu. Podvozek je o poznání příjemnější a preciznější ve svém záběru než u „obyčejného“
Tucsona. Je tužší, přesto poskytuje komfort i na delší cesty. Řidič si tak může pěkně vysedět to, co podniká za volantem. Je to jistá a z našeho pohledu optimální kombinace. Leč jedna vada na kráse by se našla. Rozlítí nejspíš ty, kteří si pečlivě střeží, aby za sebou zanechávali co nejmenší uhlíkovou stopu. V této sestavě je vozidlo nenasyta. Spotřeba se totiž pohybovala v rozmezí 9,2 až 11 l/100 km.
Verdikt? Baví nás! A moc, stálo by za to si o Hyundai Tucson N Line obohatit flotilu, budete mít tak jedno vozidlo, které bude prostě za odměnu, které bude mít celý tým rád a kam se celý tým také vejde, i když ten teambulding bude mít třeba podobu týdenního táboření. Víc než v terénu nás ale bavil na asfaltu. Jezdit s ním, žít s ním byla prostě radost. Jde naproti každému dobrodružství.
Kateřina Šimková