Nešetříme kafrem, jsme na Amazonu, máme Opodeldok

Edwin Ozimek

Zázračnou mast Opodeldok proslavil v českých zemích národní hrdina Švejk. Věděl totiž dobře, co pomáhá při trápení s koleny, co zabírá na revma, loupání v kříži. Byl chytrý a vzdělaný, i když prohlášen za blba. Zkrátka věděl, jak na život. Netušil však, že i on dá tak trochu podnět k tomu, aby současná hříšná populace mohla zničené klouby promazávat tak výtečnými mastmi, jako je právě třeba Opodeldok. Ten údajně vznikl už v 16. století ze směsi mýdla, alkoholu a několika bylinných esencí. Byl velice oblíbený, to ostatně dokládají i četné inzeráty ze starých tisků. Například lékárna v Dobrušce slavné mazání svým zákazníkům dokonce rozesílala poštou.

Dnes jsou kafrové a mentolové masti z České republiky proslavené svým způsobem po celém světě. V České republice je vyrábí firma EDWIN OZIMEK s.r.o. pod značkou Refit, jejímž jednatelem je muž téhož jména, tedy Edwin Ozimek. Opodeldok je mladším sourozencem REFIT ICE gelu a Koňského balsamu. Všechny můžete pohodlně nakoupit na internetu www.refitshop.cz. A také třeba v lékárnách. Boduje Koňský balsam i nejstarší a základní výrobek sortimentu REFIT ICE gel, jehož se prodá nejvíce ze všech. A to už pěknou řádku let. Sama jsem vyzkoušela a nedám na masti dopustit. V čem je však tajemství úspěchu? To jsem si nechala vysvětlit od toho nejpovolanějšího, od Edwina Ozimka:

Je to už dávno, co jsem se seznámila s jednou vaší mastí, byl to Koňský balsam. Stále ho vyrábíte. Je o něj velký zájem?

Ano, vyrábíme, patří k naší stálici a je pořád velmi vyhledávaným produktem. Sestavili jsme ho před lety z několika účinných ingrediencí, jichž je tam mimořádné množství. Koupit se dá především přes internet, ale také v mnoha lékárnách a v některých menších specializovaných obchodech.

Tedy nejste pouze obchodníci, ale skutečně přípravky vaše rodinná firma vyrábí. To je dnes docela odvaha, konkurence je nemilosrdná.

Musím potvrdit, že vše, co nabízíme, také skutečně vyrábíme. Na trhu budeme už skoro 25 let, a než jsme na něj uvedli naši vlajkovou loď, REFIT ICE gel, trvalo poměrně dlouho, než jsme si byli jisti, zda je to to pravé ořechové. Vývoj jsme nechtěli uspěchat, cílem bylo mít prvotřídní přípravek, za který bychom mohli ručit našim jménem. Konkurence je silná, ale my byli jedněmi z prvních, kdo se tehdy vydal právě tímto směrem. Někteří nás pak chtěli napodobit, ale tak to už bývá, s tím se musí počítat. Je na spotřebiteli, čemu dá přednost, co uspokojí jeho nároky, čemu uvěří.

Jak to ale celé bylo?

Po absolvování gymnázia jsem studoval ještě léčebnou rehabilitaci a fyzioterapii. Hodně jsem spolupracoval se sportovci, i s těmi vrcholovými, protože jsem začal pracovat ve Středisku vrcholového sportu v Praze. Vždycky jsem se ptal, proč v zahraničí po nějakém náročném výkonu mají na sportovištích sudy s ledem, kde si sportovci chladí například nohy.
Záhy jsem pochopil. Chlad je velmi účinná terapie. Nejprve vám cévy stáhne, posléze naopak, tkáň se dobře prokrví a lépe se regeneruje. Svým způsobem metoda Priessnitzova, který léčil, dostával tělo do kondice, studenou vodou.
Toto poznání bylo pobídkou k tomu, abych přemýšlel, jak princip převést do praxe, ale jiným způsobem, aby prostředek byl pro všechny lidi dosažitelný. Ne každý si může dovolit mít doma sud s ledem… Vyšlo mi z toho, že optimálním řešením bude mast nebo gel. Nejprve potřené místo, například koleno, ochladí, poté prokrví. Přiznám se, že vývoj prvního produktu, REFIT ICE gelu, trval neskutečných sedm let. Dnes je naším hlavním. Obsahuje mentol a kafr, kromě jiného, které ovlivňují metabolizmus v místě aplikace. Ulevují tedy od bolesti, napětí svalů, pomáhají kloubům správně pracovat.

Oblíbeným je však také váš Opodeldok. Bylo náročné jeho výrobu a prodej
rozjet?

Zkušenosti už jsme měli. Chtěli jsme na ně navázat. Sám název byl velkou pobídkou. Jak­mile byl vývoj hotový, začali jsme, stejně jako v prvém případě, shánět dodavatele ingrediencí. Firmu, která to pro nás bude vyrábět, jsme měli rovněž, je to ta samá jako v případě ICE gelu. Má na to kapacity, vybavení, prostory i know-how. Jednodušší byl proces v tom, že jsme měli již vybudovanou prodejní síť, prodejní kanály, stačilo tedy přidat k sortimentu, zjednodušeně řečeno. Dnes si mohou zájemci vybrat ze tří variant.

Na jakém principu jednotlivé druhy mastí fungují? Čím jsou receptury ojedinělé?

To už jsem zčásti vysvětlil. Nejsložitější je stanovit vhodný poměr esencí, to trvá skutečně třeba roky. Kolik levandule, kolik rozmarýny, kolik kafru, mentolu, kostivalu… Samozřejmě nemohu prozradit recepturu, ale věřte, že i když to na první pohled vypadá jednoduše, jsou za každým, byť jen modifikovaným, produktem roky zkoušek. A čím jsou receptury svébytné? Asi vysokým obsahem určitých látek a jejich poměrem ve složení. Jde nám o to, aby přípravky fungovaly doopravdy, ne na základě odvážného marketingu.

Chystáte nějakou novinku?

Ano, pracujeme na ní. Prozradím snad jen to, že půjde o produkt vhodný například pro turistiku, pro lidi, kteří chodí dlouhé trasy. Na trh bychom toto rádi uvedli příští rok.

Čím to, že zákazníci tak rádi kupují masti a třeba rehabilitační cvičení nedoceňují?

Protože je přece jednodušší koleno nebo loket natřít, úleva se dostaví po pár minutách a člověk je od přírody tvor líný a pohodlný… Rehabilitace, i když jsou její výsledky neoddiskutovatelné, už je sofistikovanější i náročnější na čas… Ale snažíme se vyjít potřebám lidí vstříc i těmi mastmi, protože o jejich účincích jsme přesvědčeni. Pravdou je, že velmi často je pocit úlevy pro člověka po­vzbuzením, rychlým či jediným řešením.
Tak proč nepomoci, když to jde.

Proč jste se dal na cestu podnikání právě tímto směrem?

Já vlastně tak trochu podnikal už za socializmu. Chodil jsem k lidem domů jako fyzioterapeut a masíroval, prováděl rehabilitaci. To se tehdy mohlo na povolení národního výboru. Nesmírně mne to bavilo. Pracoval jsem ale, jak jsem zmínil, ve Středisku vrcholového sportu, kde byla rehabilitace na vysoké úrovni. Působili tam také špičkoví fyzioterapeuti. Někteří pak učili v masérské škole REFIT, kterou jsem v roce 1990 založil. O školu byl obrovský zájem, přednášeli u nás největší specialisté. Škola dodnes funguje. Pamatuji si na jeden z inzerátů, který jsem zadal do tehdejšího Svobodného slova, v němž jsem nabízel možnost studia. V inzertním oddělení ze mě byli nešťastní, protože jako odpověď na tuto nabídku přišlo několik pytlů žádostí. Co jsem si ale víc mohl přát? Časem jsem však chod školy přenechal společníkům a začal jsem se věnovat vývoji a výrobě mastí.

A jak se vede vaší firmě dnes? Je to lepší než například před pěti lety?

Jsme velmi malá firma o pár lidech. Všechny služby nakupujeme. Nerad se chlubím. Ale jistých výsledků jsme dosáhli. Jsme například zalistovaní na Amazonu, kde máme velmi dobré reference. Některé výrobky exportujeme do řady zemí, takže dodáváme vlastně do celého světa. A jestli je to lepší než dříve? Těžko soudit, ale pravdou je, že těch omezení, která musíme brát v potaz, je velmi mnoho. Řídíme se tolika pravidly, že nad tím zůstává zdravý rozum stát. Ale to se nezmění, takže nezbývá, než to respektovat. Zatím nás to neodradilo.

A když byste měl dnes znovu začínat, volil byste stejný obor?

Volil bych fyzioterapii. Po ní se mi velmi stýská. Mám ji nesmírně rád. Osud mi ji přiřadil do mého DNA.

Myslíte si, že business příležitostí je stále dost?

Řekl bych, že ano. Jen se hůře hledají. Protože v době, kdy je společnost komerčně orientovaná, kdy je některých věcí přebytek, a člověk má po hmotné stránce vlastně skoro všechno, co k životu potřebuje, vymyslet to, co bude opravdu užitečné, co bude dávat smysl, není úplně jednoduché. Domnívám se, že poptávka bude zejména po nejrůznějších službách. Včetně třeba těch fyzioterapeutických. A pak – život se velmi změnil, znalosti i schopnosti jsou diverzifikované. Kdo z nás dnes umí zalepit duši v kole? Musíme s tím do servisu. Dřív to dokázal každý kluk.

Co vám podnikání dalo a co vzalo?

To je velmi prosté. Vzalo mi profesi fyzioterapeuta, kterou jsem miloval nad jiné. Dalo a dává mi příležitost dělat něco jiného, stal jsem se výrobcem i obchodníkem, je to nová zkušenost, i když trvá už čtvrtstoletí. Také jsem maličko zlenivěl a dívám se možná na svět kolem s větší rozvahou a střídmostí než dříve. Podnikání mi také dalo svobodu, i když jsem dlouho neměl pořádnou dovolenou. Ale ten pocit, že si volno můžete udělat, kdy chcete, ten za to také stojí.

za rozhovor poděkovala Eva Brixi